Mixér

1/10
Zavřít
  • Česká hymna je delší než čínská! Ještě k hymně. Jeden by nevěřil, s kolika kritickými muzikology žije pod jednou střechou. Obáváme se, že u nás by s novou instrumentací neuspěl ani Hans Zimmer. Na druhou stranu nám není příliš jasná potřeba prodloužit délku Kdedomovamého jenom proto, aby fotbalisté před zápasem dostali šanci se zasnít. Soudě podle oficiálního CD Hudby Hradní stráže a Policie České republiky (řídí Miroslav Hanzal) Státní hymny 30 států má česká píseň příjemně průměrnou délku 1:06. Je delší než čínská (0:51.), anglická (0:53) a srovnatelná s ruskou (1:11). Hymny mají vesměs do dvou minut, ovšem až na Španělsko (2:38) a pochopitelně hymnu EU (2:04). Beethoven měl prostě na všechno strašně času.
    Česká hymna je delší než čínská! Ještě k hymně. Jeden by nevěřil, s kolika kritickými muzikology žije pod jednou střechou. Obáváme se, že u nás by s novou instrumentací neuspěl ani Hans Zimmer. Na druhou stranu nám není příliš jasná potřeba prodloužit délku Kdedomovamého jenom proto, aby fotbalisté před zápasem dostali šanci se zasnít. Soudě podle oficiálního CD Hudby Hradní stráže a Policie České republiky (řídí Miroslav Hanzal) Státní hymny 30 států má česká píseň příjemně průměrnou délku 1:06. Je delší než čínská (0:51.), anglická (0:53) a srovnatelná s ruskou (1:11). Hymny mají vesměs do dvou minut, ovšem až na Španělsko (2:38) a pochopitelně hymnu EU (2:04). Beethoven měl prostě na všechno strašně času.| Zdroj: Archív
  • Skvělá Rodina Rodina, skvělá kniha od mladé americké autorky jménem Emma Cline, je nejen povedenou variací na mansonovské téma, ale zároveň i ducha sytící hrou atmosfér, popisů různých prostředí a chytrého pozorování. Radost číst (i o tak hnusných věcech).
    Skvělá Rodina Rodina, skvělá kniha od mladé americké autorky jménem Emma Cline, je nejen povedenou variací na mansonovské téma, ale zároveň i ducha sytící hrou atmosfér, popisů různých prostředí a chytrého pozorování. Radost číst (i o tak hnusných věcech).| Zdroj: Archív
  • Výročí týdne: Duben 1968 - EXPRES DO JINÉHO SVĚTA. Dnešní výročí je trochu fejkové. Nevíme přesně na den, kdy se objevil v trafikách, ale že to bylo v dubnu 1968, je jisté. A Pop Music Expres nebyl jen tak obyčejný časopis o populární hudbě. Byl to kult. Počínaje obálkou z dílny Káji Saudka – která tehdy musela působit jako rána mezi oči – a konče komiksem téhož výtečníka na poslední straně. „Tenhle časopis mně a spoustě dalších změnil život,“ vzpomíná Jaroslav Foršt v katalogu k výstavě o rockové hudbě a alternativní vizuální kultuře 60. let Papež kouřil trávu. A mnohá svědectví jeho vrstevníků to potvrzují. Jako měsíčník vycházel Pop Music Expres jen dva roky. Dodnes je ale vyhledávanou sběratelskou komoditou, a pokud byste ho chtěli komplet, připravte si dlouhé peníze.
    Výročí týdne: Duben 1968 - EXPRES DO JINÉHO SVĚTA. Dnešní výročí je trochu fejkové. Nevíme přesně na den, kdy se objevil v trafikách, ale že to bylo v dubnu 1968, je jisté. A Pop Music Expres nebyl jen tak obyčejný časopis o populární hudbě. Byl to kult. Počínaje obálkou z dílny Káji Saudka – která tehdy musela působit jako rána mezi oči – a konče komiksem téhož výtečníka na poslední straně. „Tenhle časopis mně a spoustě dalších změnil život,“ vzpomíná Jaroslav Foršt v katalogu k výstavě o rockové hudbě a alternativní vizuální kultuře 60. let Papež kouřil trávu. A mnohá svědectví jeho vrstevníků to potvrzují. Jako měsíčník vycházel Pop Music Expres jen dva roky. Dodnes je ale vyhledávanou sběratelskou komoditou, a pokud byste ho chtěli komplet, připravte si dlouhé peníze.| Zdroj: Archív
  • VIRTUÁLNÍ TICHEJ BOB. Tichej Bob toho ve filmech Kevina Smithe Clerks, Chasing Amy či Dogma nikdy moc nenamluvil. Dává proto naprostou (smithovskou) logiku, že právě do kůže Tichýho Boba se budeme moct navléct v jeho příbězích pro virtuální realitu s názvem Jay and Silent Bob VR. Podle serveru The Verge půjde o hraný epizodický seriál, který Smith natočí z úhlu pohledu Tichýho Boba (jejž ve filmech vždy zpodobnil sám), a účastníci děje budou sledovat Bobovýma očima jeho zhuleneckého kamaráda Jaye, který je bude provázet „řadou idiotských dobrodružství“.
    VIRTUÁLNÍ TICHEJ BOB. Tichej Bob toho ve filmech Kevina Smithe Clerks, Chasing Amy či Dogma nikdy moc nenamluvil. Dává proto naprostou (smithovskou) logiku, že právě do kůže Tichýho Boba se budeme moct navléct v jeho příbězích pro virtuální realitu s názvem Jay and Silent Bob VR. Podle serveru The Verge půjde o hraný epizodický seriál, který Smith natočí z úhlu pohledu Tichýho Boba (jejž ve filmech vždy zpodobnil sám), a účastníci děje budou sledovat Bobovýma očima jeho zhuleneckého kamaráda Jaye, který je bude provázet „řadou idiotských dobrodružství“.| Zdroj: Archív
  • Vtip týdne (Podle Marka Douši). Některé vtipy jsou třeskuté tak, že vás srazí pod stůl. A některé jsou pomalé. Neměl jsem je moc rád. S věkem je však oceňuju čím dál víc a vlastně mi nevadí, že třeba traktují staré pravdy, protože mohou mít jiné kvality, třeba ty výtvarné. Takhle na mě působí obrázek Françoise Maumonta – diktátor, který se nechá zabít svým vlastním po­mní­kem. Bývá to tak. A třeba zase bude.
    Vtip týdne (Podle Marka Douši). Některé vtipy jsou třeskuté tak, že vás srazí pod stůl. A některé jsou pomalé. Neměl jsem je moc rád. S věkem je však oceňuju čím dál víc a vlastně mi nevadí, že třeba traktují staré pravdy, protože mohou mít jiné kvality, třeba ty výtvarné. Takhle na mě působí obrázek Françoise Maumonta – diktátor, který se nechá zabít svým vlastním po­mní­kem. Bývá to tak. A třeba zase bude.| Zdroj: Archív
  • Jared Leto mává, zdraví, přicestuje. „Přehrajeme nové album a přidáme k tomu starší kousky. Do Prahy už se moc těšíme – to město je skvostné a dlouho jsme u vás nebyli. Čtyři roky to jsou? Vidíte, jak ten čas letí…“ Šestého dubna konečně vyšla America, páté studiové album amerických rockerů 30 Seconds to Mars. Jejich frontman Jared Leto, známý spíš jako herec (mj. držitel Oscara za Valléeův Klub poslední naděje), si s Reflexem o novém albu povídal na sklonku minulého roku, ale jakožto známý excentrik a celoživotní filozof nic moc neřekl. Snad jen, že muzice rozhodně dává přednost před herectvím, že se chce po úspěchu svých dokumentů a klipů víc věnovat režii a že mu podmanivý klip k výtečnému singlu Walk on Water asi přeteče do celovečeráku. Ostatně poslechněte si Jareda sami: 19. dubna přijíždí s 30 Seconds to Mars koncertovat do Prahy.
    Jared Leto mává, zdraví, přicestuje. „Přehrajeme nové album a přidáme k tomu starší kousky. Do Prahy už se moc těšíme – to město je skvostné a dlouho jsme u vás nebyli. Čtyři roky to jsou? Vidíte, jak ten čas letí…“ Šestého dubna konečně vyšla America, páté studiové album amerických rockerů 30 Seconds to Mars. Jejich frontman Jared Leto, známý spíš jako herec (mj. držitel Oscara za Valléeův Klub poslední naděje), si s Reflexem o novém albu povídal na sklonku minulého roku, ale jakožto známý excentrik a celoživotní filozof nic moc neřekl. Snad jen, že muzice rozhodně dává přednost před herectvím, že se chce po úspěchu svých dokumentů a klipů víc věnovat režii a že mu podmanivý klip k výtečnému singlu Walk on Water asi přeteče do celovečeráku. Ostatně poslechněte si Jareda sami: 19. dubna přijíždí s 30 Seconds to Mars koncertovat do Prahy.| Zdroj: Archív
  • Vlastní píseček. Zpěvák Morrissey spustil novou fanouškovskou stránku Morrissey Central. Má sloužit především k osobním prohlášením ke společenským či politickým událostem, neboť frontman The Smiths byl prý loni velmi rozhořčen, jak média reagovala na jeho poněkud xenofobní výroky. Není divu, že přibývá těch, kteří se od kdysi zbožňovaného interpreta smutně odvracejí.
    Vlastní píseček. Zpěvák Morrissey spustil novou fanouškovskou stránku Morrissey Central. Má sloužit především k osobním prohlášením ke společenským či politickým událostem, neboť frontman The Smiths byl prý loni velmi rozhořčen, jak média reagovala na jeho poněkud xenofobní výroky. Není divu, že přibývá těch, kteří se od kdysi zbožňovaného interpreta smutně odvracejí.| Zdroj: Archív
  • Černá hodina a půl. Aktivita, kdy kapely, které bez problémů vyprodají větší kluby, dělají speciální vystoupení v místech s velmi omezenou kapacitou, není nijak nová a má své příznivce i mezi českými skupinami. Například členové Zrní si zase vymysleli sérii koncertů nazvaných Černá hodina a půl, při nichž jen při svíčkách zahrají poslední dubnový týden hned pět pražských koncertů – v kavárnách, na střeše Lucerny nebo v Jindřišské věži. Vstupenky na unikátní večery zmizely doslova sfouknutím svíčky.
    Černá hodina a půl. Aktivita, kdy kapely, které bez problémů vyprodají větší kluby, dělají speciální vystoupení v místech s velmi omezenou kapacitou, není nijak nová a má své příznivce i mezi českými skupinami. Například členové Zrní si zase vymysleli sérii koncertů nazvaných Černá hodina a půl, při nichž jen při svíčkách zahrají poslední dubnový týden hned pět pražských koncertů – v kavárnách, na střeše Lucerny nebo v Jindřišské věži. Vstupenky na unikátní večery zmizely doslova sfouknutím svíčky.| Zdroj: Archív
  • Když hranice byla pastí. Václava Jandečková nám v knize Falešné hranice (Argo, 2018) přibližuje období let 1948–1951, kdy pokusy o nelegální překročení hranic představovaly hru s ohněm. Autorka na deseti konkrétních příbězích vypráví o organizování pastí pro předem vytipované oběti vyprovokované StB k útěku z ČSSR. Tato činnost vešla v povědomí jako akce Kámen a patří ke smutnému koloritu studené války. Obdivovatelé Třiceti případů majora Zemana se dočtou, jak to chodilo doopravdy.
    Když hranice byla pastí. Václava Jandečková nám v knize Falešné hranice (Argo, 2018) přibližuje období let 1948–1951, kdy pokusy o nelegální překročení hranic představovaly hru s ohněm. Autorka na deseti konkrétních příbězích vypráví o organizování pastí pro předem vytipované oběti vyprovokované StB k útěku z ČSSR. Tato činnost vešla v povědomí jako akce Kámen a patří ke smutnému koloritu studené války. Obdivovatelé Třiceti případů majora Zemana se dočtou, jak to chodilo doopravdy.| Zdroj: Archív
  • Nesbøho Macbeth. Velikonoční zajíček přinesl krev, drogy a slzy. Inspektora Macbetha stíhají podobně jako autorova tradičního de­tektiva Harryho Holea nehezká minulost a vnitřní běsy a nejznámější norský autor detektivek Jo Nesbø si z tragédie Williama Shakespeara samozřejmě půjčil mnohem víc než jen jméno hlavního hrdiny – další jména, ikonické věty a atmosféru zmaru a zrady. Plnokrevný krimi­thriller vznikl v rámci mezinárodní iniciativy Hogarth Shakespeare, která pověřuje jednotlivé spisovatele, aby Shakespearova díla převyprávěli do podoby srozumitelné čtenáři 21. století. V češtině vyšel Nesbøho Macbeth 5. dubna a čujeme tu bestseller!
    Nesbøho Macbeth. Velikonoční zajíček přinesl krev, drogy a slzy. Inspektora Macbetha stíhají podobně jako autorova tradičního de­tektiva Harryho Holea nehezká minulost a vnitřní běsy a nejznámější norský autor detektivek Jo Nesbø si z tragédie Williama Shakespeara samozřejmě půjčil mnohem víc než jen jméno hlavního hrdiny – další jména, ikonické věty a atmosféru zmaru a zrady. Plnokrevný krimi­thriller vznikl v rámci mezinárodní iniciativy Hogarth Shakespeare, která pověřuje jednotlivé spisovatele, aby Shakespearova díla převyprávěli do podoby srozumitelné čtenáři 21. století. V češtině vyšel Nesbøho Macbeth 5. dubna a čujeme tu bestseller! | Zdroj: Archív
Česká hymna je delší než čínská! Ještě k hymně. Jeden by nevěřil, s kolika kritickými muzikology žije pod jednou střechou. Obáváme se, že u nás by s novou instrumentací neuspěl ani Hans Zimmer. Na druhou stranu nám není příliš jasná potřeba prodloužit délku Kdedomovamého jenom proto, aby fotbalisté před zápasem dostali šanci se zasnít. Soudě podle oficiálního CD Hudby Hradní stráže a Policie České republiky (řídí Miroslav Hanzal) Státní hymny 30 států má česká píseň příjemně průměrnou délku 1:06. Je delší než čínská (0:51.), anglická (0:53) a srovnatelná s ruskou (1:11). Hymny mají vesměs do dvou minut, ovšem až na Španělsko (2:38) a pochopitelně hymnu EU (2:04). Beethoven měl prostě na všechno strašně času.
Skvělá Rodina Rodina, skvělá kniha od mladé americké autorky jménem Emma Cline, je nejen povedenou variací na mansonovské téma, ale zároveň i ducha sytící hrou atmosfér, popisů různých prostředí a chytrého pozorování. Radost číst (i o tak hnusných věcech).
Výročí týdne: Duben 1968 - EXPRES DO JINÉHO SVĚTA. Dnešní výročí je trochu fejkové. Nevíme přesně na den, kdy se objevil v trafikách, ale že to bylo v dubnu 1968, je jisté. A Pop Music Expres nebyl jen tak obyčejný časopis o populární hudbě. Byl to kult. Počínaje obálkou z dílny Káji Saudka – která tehdy musela působit jako rána mezi oči – a konče komiksem téhož výtečníka na poslední straně. „Tenhle časopis mně a spoustě dalších změnil život,“ vzpomíná Jaroslav Foršt v katalogu k výstavě o rockové hudbě a alternativní vizuální kultuře 60. let Papež kouřil trávu. A mnohá svědectví jeho vrstevníků to potvrzují. Jako měsíčník vycházel Pop Music Expres jen dva roky. Dodnes je ale vyhledávanou sběratelskou komoditou, a pokud byste ho chtěli komplet, připravte si dlouhé peníze.
VIRTUÁLNÍ TICHEJ BOB. Tichej Bob toho ve filmech Kevina Smithe Clerks, Chasing Amy či Dogma nikdy moc nenamluvil. Dává proto naprostou (smithovskou) logiku, že právě do kůže Tichýho Boba se budeme moct navléct v jeho příbězích pro virtuální realitu s názvem Jay and Silent Bob VR. Podle serveru The Verge půjde o hraný epizodický seriál, který Smith natočí z úhlu pohledu Tichýho Boba (jejž ve filmech vždy zpodobnil sám), a účastníci děje budou sledovat Bobovýma očima jeho zhuleneckého kamaráda Jaye, který je bude provázet „řadou idiotských dobrodružství“.
Vtip týdne (Podle Marka Douši). Některé vtipy jsou třeskuté tak, že vás srazí pod stůl. A některé jsou pomalé. Neměl jsem je moc rád. S věkem je však oceňuju čím dál víc a vlastně mi nevadí, že třeba traktují staré pravdy, protože mohou mít jiné kvality, třeba ty výtvarné. Takhle na mě působí obrázek Françoise Maumonta – diktátor, který se nechá zabít svým vlastním po­mní­kem. Bývá to tak. A třeba zase bude.
Jared Leto mává, zdraví, přicestuje. „Přehrajeme nové album a přidáme k tomu starší kousky. Do Prahy už se moc těšíme – to město je skvostné a dlouho jsme u vás nebyli. Čtyři roky to jsou? Vidíte, jak ten čas letí…“ Šestého dubna konečně vyšla America, páté studiové album amerických rockerů 30 Seconds to Mars. Jejich frontman Jared Leto, známý spíš jako herec (mj. držitel Oscara za Valléeův Klub poslední naděje), si s Reflexem o novém albu povídal na sklonku minulého roku, ale jakožto známý excentrik a celoživotní filozof nic moc neřekl. Snad jen, že muzice rozhodně dává přednost před herectvím, že se chce po úspěchu svých dokumentů a klipů víc věnovat režii a že mu podmanivý klip k výtečnému singlu Walk on Water asi přeteče do celovečeráku. Ostatně poslechněte si Jareda sami: 19. dubna přijíždí s 30 Seconds to Mars koncertovat do Prahy.
Vlastní píseček. Zpěvák Morrissey spustil novou fanouškovskou stránku Morrissey Central. Má sloužit především k osobním prohlášením ke společenským či politickým událostem, neboť frontman The Smiths byl prý loni velmi rozhořčen, jak média reagovala na jeho poněkud xenofobní výroky. Není divu, že přibývá těch, kteří se od kdysi zbožňovaného interpreta smutně odvracejí.
Černá hodina a půl. Aktivita, kdy kapely, které bez problémů vyprodají větší kluby, dělají speciální vystoupení v místech s velmi omezenou kapacitou, není nijak nová a má své příznivce i mezi českými skupinami. Například členové Zrní si zase vymysleli sérii koncertů nazvaných Černá hodina a půl, při nichž jen při svíčkách zahrají poslední dubnový týden hned pět pražských koncertů – v kavárnách, na střeše Lucerny nebo v Jindřišské věži. Vstupenky na unikátní večery zmizely doslova sfouknutím svíčky.
Když hranice byla pastí. Václava Jandečková nám v knize Falešné hranice (Argo, 2018) přibližuje období let 1948–1951, kdy pokusy o nelegální překročení hranic představovaly hru s ohněm. Autorka na deseti konkrétních příbězích vypráví o organizování pastí pro předem vytipované oběti vyprovokované StB k útěku z ČSSR. Tato činnost vešla v povědomí jako akce Kámen a patří ke smutnému koloritu studené války. Obdivovatelé Třiceti případů majora Zemana se dočtou, jak to chodilo doopravdy.
Nesbøho Macbeth. Velikonoční zajíček přinesl krev, drogy a slzy. Inspektora Macbetha stíhají podobně jako autorova tradičního de­tektiva Harryho Holea nehezká minulost a vnitřní běsy a nejznámější norský autor detektivek Jo Nesbø si z tragédie Williama Shakespeara samozřejmě půjčil mnohem víc než jen jméno hlavního hrdiny – další jména, ikonické věty a atmosféru zmaru a zrady. Plnokrevný krimi­thriller vznikl v rámci mezinárodní iniciativy Hogarth Shakespeare, která pověřuje jednotlivé spisovatele, aby Shakespearova díla převyprávěli do podoby srozumitelné čtenáři 21. století. V češtině vyšel Nesbøho Macbeth 5. dubna a čujeme tu bestseller!