Filosof, psycholog, básník i matematik Jan Křesadlo: jedna z nejvzdělanějších českých osobností 20. století
4
/
5
Přehled fotografií
Zavřít
Nástěnná malba z roku 1994 ve sklepě domu Václava Pinkavy. Osm měsíců před svou smrtí tu Jan Křesadlo vypodobnil svou širokou rodinu. Spisovatel sám na obraze figuruje jako psík s dečkou. Detail pro záhadology: spolu s dědečkem, tedy tchánem, jsou jako jediní oba v černém, oba v následujícím roce zemřeli.
|
Zdroj: Honza Mudra
Něco z Křesadla. Jeho romány se často čítaly s několika překladovými i výkladovými slovníky a s příručkou historické mluvnice. Jan Křesadlo se před nějakým, po staletí neužívaným imperfektem jen tak nezastavil.
|
Zdroj: Honza Mudra
Jan Křesadlo na kresbě svého vnuka Davida Pinkavy
|
Zdroj: Honza Mudra
Po Janu Křesadlovi byla roku 2008 pojmenována ulice v Praze 10–Hájku. „Na popud tátova nakladatele Iva Železného tu vznikly spisovatelské ulice Fischlova a Křesadlova,“ připomíná Václav Pinkava. „Ta Křesadlova je plná manažerských domečků nové generace, zcela na periférii. Oni ho sice neposlali do háje, ale do Hájku ano! Kdyby po něm pojmenovali ulici někde v centru, ztratilo by to ten fór – vždyť on byl celý život na okraji kultury a liboval si v tom.“
|
Zdroj: Honza Mudra
Křesadlova vdova, penzionovaná lékařka Eva Jenůfa Pinkavová, na renesančního muže pro Reflex zavzpomínala prostřednictvím Skypu ze svého domova v Oxfordshiru: „Já jsem do něj až do poslední chvíle byla zamilovaná. Nachytal mě na své básně… Už v roce 1955, když jsme spolu chodili, mi složil milostnou píseň, která mě naprosto oslnila. A hned ji také zharmonizoval a zazpívali jsme si ji se známými, on měl nádherný tenor. Seznámili jsme se ve sboru a sborovému zpěvu jsme byli celý život oddaní.“
|
Zdroj: Honza Mudra
Zavřít