Vlastenecký pohřeb: Jak národní obrození ovlivnilo způsoby pohřbů českých velikánů
6
/
6
Přehled fotografií
Zavřít
Stavební povolení pro krematorium v Liberci bylo vydáno v roce 1912. Vzápětí však Nejvyšší soud monarchie rozhodl, že smí být postaveno, avšak zpopelňovat se v něm nesmí. První kremace tu proběhla až dva dny po vzniku republiky – 30. října 1918.
|
Zdroj: ČTK
Jako první byl ve Slavíně na Vyšehradském hřbitově pohřben spisovatel Julius Zeyer v roce 1901, když hospodyně Jana Nerudy, s nímž se všeobecně počítalo jako s prvním adeptem, uložení svého pána v národním panteonu odmítla.
|
Zdroj: ČTK
K českým Dušičkám patřila neodmyslitelně divadelní hra německého dramatika Ernsta Raupacha Mlynář a jeho dítě. Diváci milovali zejména půlnoční průvod duchů.
|
Zdroj: Archív
K českým Dušičkám patřila neodmyslitelně divadelní hra německého dramatika Ernsta Raupacha Mlynář a jeho dítě. Diváci milovali zejména půlnoční průvod duchů.
|
Zdroj: Archív
Traduje se, že Božena Němcová položila na rakev Karla Havlíčka Borovského trnovou korunu. Není to však pravda.
|
Zdroj: ČTK
Svérázná básnířka a spisovatelka Popelka Biliánová snila o tom, že květiny na hrobech velikánů nahradí národní navštívenky
|
Zdroj: ČTK
Zavřít