Proměny měny aneb 10 zajímavostí, které možná nevíte o našich bankovkách

2/10
Zavřít
  • První československá bankovka (1926). První československou bankovku vydala Národní banka Československá již 1. října 1926, do oběhu se však nové dvacetikoruny dostaly až 26. března 1927. Na bankovce se sešli tragicky zesnulí ministři první Kramářovy vlády. Lícová strana zobrazovala prvního československého ministra vojenství Milana Rastislava Štefánika, rubová Aloise Rašína. Oba státníci se na dvacetikoruny, tentokrát již kovové, znovu vrátili zvláštní emisí pamětních dvacetikorun v říjnu 2018 (Štefánik) a v lednu 2019 (Rašín).
    První československá bankovka (1926). První československou bankovku vydala Národní banka Československá již 1. října 1926, do oběhu se však nové dvacetikoruny dostaly až 26. března 1927. Na bankovce se sešli tragicky zesnulí ministři první Kramářovy vlády. Lícová strana zobrazovala prvního československého ministra vojenství Milana Rastislava Štefánika, rubová Aloise Rašína. Oba státníci se na dvacetikoruny, tentokrát již kovové, znovu vrátili zvláštní emisí pamětních dvacetikorun v říjnu 2018 (Štefánik) a v lednu 2019 (Rašín).| Zdroj: ČNB
  • Masaryk jako kolek (1945). Po druhé světové válce bylo nutné sjednotit platidla obíhající na území obnoveného Československa. Bankovky proto byly na Slovensku nejprve kolkovány kolky s Tomášem Garriguem Masarykem. Už 1. listopadu 1945 ovšem proběhla tzv. československá měnová reforma, při níž byly částky nad 500 Kčs opět složeny na vázané vklady – jen aby byly při další měnové reformě roku 1953 zrušeny úplně.
    Masaryk jako kolek (1945). Po druhé světové válce bylo nutné sjednotit platidla obíhající na území obnoveného Československa. Bankovky proto byly na Slovensku nejprve kolkovány kolky s Tomášem Garriguem Masarykem. Už 1. listopadu 1945 ovšem proběhla tzv. československá měnová reforma, při níž byly částky nad 500 Kčs opět složeny na vázané vklady – jen aby byly při další měnové reformě roku 1953 zrušeny úplně.| Zdroj: ČNB
  • Bankovky za protektorátu. Období protektorátu bylo tragické pro zemi i hospodářství, tvorba bankovek proto vycházela ze starých prací předních umělců: padesátikoruna z roku 1940 byla inspirovaná Maxem Švabinským, padesátikoruna z roku 1944 Josefem Mánesem. Na bankovkách Národní banky pro Čechy a Moravu se objevil barokní malíř Petr Brandl (500 K) či stavitel Svatovítské katedrály Petr Parléř (1000 K). Prvorepublikové bankovky přesto zůstávaly v oběhu téměř do konce německé okupace – poslední byly staženy až v roce 1944.
    Bankovky za protektorátu. Období protektorátu bylo tragické pro zemi i hospodářství, tvorba bankovek proto vycházela ze starých prací předních umělců: padesátikoruna z roku 1940 byla inspirovaná Maxem Švabinským, padesátikoruna z roku 1944 Josefem Mánesem. Na bankovkách Národní banky pro Čechy a Moravu se objevil barokní malíř Petr Brandl (500 K) či stavitel Svatovítské katedrály Petr Parléř (1000 K). Prvorepublikové bankovky přesto zůstávaly v oběhu téměř do konce německé okupace – poslední byly staženy až v roce 1944.| Zdroj: ČNB
  • První Masaryk (1931). První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk se objevil na stokoruně hned dvakrát. Švabinského bankovka z roku 1931 kromě prezidenta Osvoboditele zachycovala i portrét mladé dívky symbolizující „Republiku“. Modelem podle svých slov tehdy Švabinskému seděla pěvkyně Jarmila Novotná. Znovu se Masaryk vrátil na stokorunu po druhé světové válce, hned v roce 1945. Na tehdejší státovce byl podepsán ministr financí Dr. Ladislav Feierabend.
    První Masaryk (1931). První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk se objevil na stokoruně hned dvakrát. Švabinského bankovka z roku 1931 kromě prezidenta Osvoboditele zachycovala i portrét mladé dívky symbolizující „Republiku“. Modelem podle svých slov tehdy Švabinskému seděla pěvkyně Jarmila Novotná. Znovu se Masaryk vrátil na stokorunu po druhé světové válce, hned v roce 1945. Na tehdejší státovce byl podepsán ministr financí Dr. Ladislav Feierabend.| Zdroj: ČNB
  • Žižka jako tulák (1957). Zcela nový přístup k uměleckému ztvárnění bankovek přišel ve druhé polovině 50. let s Karlem Svolinským. Jeho Jana Žižku z Trocnova nejprve kritizovalo politbyro ÚV KSČ kvůli – údajně málo propracované – husitské zbroji. Následně se ke kritice připojil i prezident Zápotocký, podle něhož Svolinského Žižka „vypadal jako tulák“. Nové pětadvacetikoruny se však přesto dostaly do oběhu už v roce 1958.
    Žižka jako tulák (1957). Zcela nový přístup k uměleckému ztvárnění bankovek přišel ve druhé polovině 50. let s Karlem Svolinským. Jeho Jana Žižku z Trocnova nejprve kritizovalo politbyro ÚV KSČ kvůli – údajně málo propracované – husitské zbroji. Následně se ke kritice připojil i prezident Zápotocký, podle něhož Svolinského Žižka „vypadal jako tulák“. Nové pětadvacetikoruny se však přesto dostaly do oběhu už v roce 1958.| Zdroj: ČNB
  • Skutečně socialistická bankovka (1962). O legendární zelené stokoruně tisk psal: „Je skutečně socialistická svým vznikem a tematikou a její charakteristika jako peníze atomového věku je k naší veliké radosti pravdivá: je to první bankovka na světě, která nese symbol atomového věku – schéma atomového jádra s drahami elektronů. A do toho atomového jádra a věku se dívají dva mladí lidé, plni životní síly, představitelé naší socialistické společnosti.“ Autorem byl armádní důstojník František Heřman, modelem mu stála manželka Vlasta.
    Skutečně socialistická bankovka (1962). O legendární zelené stokoruně tisk psal: „Je skutečně socialistická svým vznikem a tematikou a její charakteristika jako peníze atomového věku je k naší veliké radosti pravdivá: je to první bankovka na světě, která nese symbol atomového věku – schéma atomového jádra s drahami elektronů. A do toho atomového jádra a věku se dívají dva mladí lidé, plni životní síly, představitelé naší socialistické společnosti.“ Autorem byl armádní důstojník František Heřman, modelem mu stála manželka Vlasta.| Zdroj: ČNB
  • Demonstrace proti Gottwaldovi (1989). Druhým a posledním prezidentem, který se objevil na našich bankovkách, byl Klement Gottwald. Věnována mu byla třetí emise československých stokorun. Kýčovité zelené platidlo se do oběhu dostalo až v říjnu 1989, koncem měsíce se proti emisi konala malá demonstrace a už 4. prosince byl tisk zastaven.
    Demonstrace proti Gottwaldovi (1989). Druhým a posledním prezidentem, který se objevil na našich bankovkách, byl Klement Gottwald. Věnována mu byla třetí emise československých stokorun. Kýčovité zelené platidlo se do oběhu dostalo až v říjnu 1989, koncem měsíce se proti emisi konala malá demonstrace a už 4. prosince byl tisk zastaven.| Zdroj: ČNB
  • Kolek nového státu (1993). Po rozdělení Československa existovala mezi oběma novými státy několik týdnů měnová unie. Již 8. února 1993 však byla vyhlášena měnová odluka. Než se dostaly do oběhu nové, české bankovky, byly kolkovány bankovky staré. Kolky vytiskla tiskárna v kolumbijské Bogotě.
    Kolek nového státu (1993). Po rozdělení Československa existovala mezi oběma novými státy několik týdnů měnová unie. Již 8. února 1993 však byla vyhlášena měnová odluka. Než se dostaly do oběhu nové, české bankovky, byly kolkovány bankovky staré. Kolky vytiskla tiskárna v kolumbijské Bogotě.| Zdroj: ČNB
  • Bankovka Oldřicha Kulhánka (1993). Bankovka je umělecké dílo, které zná skoro každý. Těmi současnými, jež navrhl Oldřich Kulhánek, platíme už 26 let. Tisícikoruna s Františkem Palackým dokonce získala ocenění Bankovka roku 2008, udělované Mezinárodní asociací odborníků zabývajících se hotovostí (IACA). Ve stejném roce skončila platnost papírových dvacetikorun s Přemyslem Otakarem I. a v roce 2011 jsme mohli naposledy platit padesátikorunou sv. Anežky České. Karel IV. tak na našich bankovkách zůstává posledním potomkem Přemyslovců.
    Bankovka Oldřicha Kulhánka (1993). Bankovka je umělecké dílo, které zná skoro každý. Těmi současnými, jež navrhl Oldřich Kulhánek, platíme už 26 let. Tisícikoruna s Františkem Palackým dokonce získala ocenění Bankovka roku 2008, udělované Mezinárodní asociací odborníků zabývajících se hotovostí (IACA). Ve stejném roce skončila platnost papírových dvacetikorun s Přemyslem Otakarem I. a v roce 2011 jsme mohli naposledy platit padesátikorunou sv. Anežky České. Karel IV. tak na našich bankovkách zůstává posledním potomkem Přemyslovců.| Zdroj: ČNB
  • Výroční Rašín (2019). Ke stému výročí Rašínovy měnové reformy vydala Česká národní banka stokorunu s portrétem Aloise Rašína kterou navrhla akademická malířka Eva Hašková. Státní tiskárna cenin vydala 20 000 kusů v ceně 1000 Kč, krátce po emisi se ovšem bankovka prodávala v aukcích téměř za čtyřnásobnou cenu.
    Výroční Rašín (2019). Ke stému výročí Rašínovy měnové reformy vydala Česká národní banka stokorunu s portrétem Aloise Rašína kterou navrhla akademická malířka Eva Hašková. Státní tiskárna cenin vydala 20 000 kusů v ceně 1000 Kč, krátce po emisi se ovšem bankovka prodávala v aukcích téměř za čtyřnásobnou cenu.| Zdroj: ČNB
První československá bankovka (1926). První československou bankovku vydala Národní banka Československá již 1. října 1926, do oběhu se však nové dvacetikoruny dostaly až 26. března 1927. Na bankovce se sešli tragicky zesnulí ministři první Kramářovy vlády. Lícová strana zobrazovala prvního československého ministra vojenství Milana Rastislava Štefánika, rubová Aloise Rašína. Oba státníci se na dvacetikoruny, tentokrát již kovové, znovu vrátili zvláštní emisí pamětních dvacetikorun v říjnu 2018 (Štefánik) a v lednu 2019 (Rašín).
Masaryk jako kolek (1945). Po druhé světové válce bylo nutné sjednotit platidla obíhající na území obnoveného Československa. Bankovky proto byly na Slovensku nejprve kolkovány kolky s Tomášem Garriguem Masarykem. Už 1. listopadu 1945 ovšem proběhla tzv. československá měnová reforma, při níž byly částky nad 500 Kčs opět složeny na vázané vklady – jen aby byly při další měnové reformě roku 1953 zrušeny úplně.
Bankovky za protektorátu. Období protektorátu bylo tragické pro zemi i hospodářství, tvorba bankovek proto vycházela ze starých prací předních umělců: padesátikoruna z roku 1940 byla inspirovaná Maxem Švabinským, padesátikoruna z roku 1944 Josefem Mánesem. Na bankovkách Národní banky pro Čechy a Moravu se objevil barokní malíř Petr Brandl (500 K) či stavitel Svatovítské katedrály Petr Parléř (1000 K). Prvorepublikové bankovky přesto zůstávaly v oběhu téměř do konce německé okupace – poslední byly staženy až v roce 1944.
První Masaryk (1931). První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk se objevil na stokoruně hned dvakrát. Švabinského bankovka z roku 1931 kromě prezidenta Osvoboditele zachycovala i portrét mladé dívky symbolizující „Republiku“. Modelem podle svých slov tehdy Švabinskému seděla pěvkyně Jarmila Novotná. Znovu se Masaryk vrátil na stokorunu po druhé světové válce, hned v roce 1945. Na tehdejší státovce byl podepsán ministr financí Dr. Ladislav Feierabend.
Žižka jako tulák (1957). Zcela nový přístup k uměleckému ztvárnění bankovek přišel ve druhé polovině 50. let s Karlem Svolinským. Jeho Jana Žižku z Trocnova nejprve kritizovalo politbyro ÚV KSČ kvůli – údajně málo propracované – husitské zbroji. Následně se ke kritice připojil i prezident Zápotocký, podle něhož Svolinského Žižka „vypadal jako tulák“. Nové pětadvacetikoruny se však přesto dostaly do oběhu už v roce 1958.
Skutečně socialistická bankovka (1962). O legendární zelené stokoruně tisk psal: „Je skutečně socialistická svým vznikem a tematikou a její charakteristika jako peníze atomového věku je k naší veliké radosti pravdivá: je to první bankovka na světě, která nese symbol atomového věku – schéma atomového jádra s drahami elektronů. A do toho atomového jádra a věku se dívají dva mladí lidé, plni životní síly, představitelé naší socialistické společnosti.“ Autorem byl armádní důstojník František Heřman, modelem mu stála manželka Vlasta.
Demonstrace proti Gottwaldovi (1989). Druhým a posledním prezidentem, který se objevil na našich bankovkách, byl Klement Gottwald. Věnována mu byla třetí emise československých stokorun. Kýčovité zelené platidlo se do oběhu dostalo až v říjnu 1989, koncem měsíce se proti emisi konala malá demonstrace a už 4. prosince byl tisk zastaven.
Kolek nového státu (1993). Po rozdělení Československa existovala mezi oběma novými státy několik týdnů měnová unie. Již 8. února 1993 však byla vyhlášena měnová odluka. Než se dostaly do oběhu nové, české bankovky, byly kolkovány bankovky staré. Kolky vytiskla tiskárna v kolumbijské Bogotě.
Bankovka Oldřicha Kulhánka (1993). Bankovka je umělecké dílo, které zná skoro každý. Těmi současnými, jež navrhl Oldřich Kulhánek, platíme už 26 let. Tisícikoruna s Františkem Palackým dokonce získala ocenění Bankovka roku 2008, udělované Mezinárodní asociací odborníků zabývajících se hotovostí (IACA). Ve stejném roce skončila platnost papírových dvacetikorun s Přemyslem Otakarem I. a v roce 2011 jsme mohli naposledy platit padesátikorunou sv. Anežky České. Karel IV. tak na našich bankovkách zůstává posledním potomkem Přemyslovců.
Výroční Rašín (2019). Ke stému výročí Rašínovy měnové reformy vydala Česká národní banka stokorunu s portrétem Aloise Rašína kterou navrhla akademická malířka Eva Hašková. Státní tiskárna cenin vydala 20 000 kusů v ceně 1000 Kč, krátce po emisi se ovšem bankovka prodávala v aukcích téměř za čtyřnásobnou cenu.