Mladá žena z národa Sojotů. Malý národ, hlásí se k němu kolem 3600 osob. Kdysi věřili, že je hříšné lovit ryby, ale od 19. století je to nezbytná součást jejich života.| Zdroj: Alexander Chimušin Člen národa Evenků, jehož jedna polovina žije v Rusku a druhá v Číně.| Zdroj: Alexander Chimušin Dívka z národa Oroků, kterému se říká i Uilta. Je jich už jen necelých 300. Nejstarší se narodili na Sachalinu v době, když patřil Japonsku a mají proto dodnes japonská jména.| Zdroj: Alexander Chimušin Šamanka z Burjatské republiky.| Zdroj: Alexander Chimušin Ulčové patří k původním obyvatelům Sibiře. Oblečení si často vyráběli z kůže ryb.| Zdroj: Alexander Chimušin Starý Udegejec. Tento národ proslul vynikající znalostí léčivých bylin a výroby přírodních léků.| Zdroj: Alexander Chimušin Dívka z národa Dolganů, který byl původně kočovný. Dnes tímto způsobem života žije jen minimum lidí z tohoto kmene.| Zdroj: Alexander Chimušin Mladý muž z národa Ulčů. Jen několik desítek lidí ještě hovoří jejich původním jazykem.| Zdroj: Alexander Chimušin Muž z národa Nivchů, kteří žijí u Ochotského moře. Je jich kolem pěti tisíc.| Zdroj: Alexander Chimušin Příslušnice národa Čukčů. Ten čítá kolem 16 tisíc osob. Známým čukčským spisovatelem byl Jurij Rytcheu, jehož román Magická čísla vyšel česky v roce 1988.| Zdroj: Alexander Chimušin Tato dívka pochází z národa Negidalů, kterých je kolem 500.| Zdroj: Alexander Chimušin Muž z národa Tuvinců. Část z nich žije také v Mongolsku a Číně. Většina ale v Rusku.| Zdroj: Alexander Chimušin Mladý muž z národa Evenů (není to stejný kmen jako Evenkové).| Zdroj: Alexander Chimušin Buddhistický mnich z národa Burjatů. Fotografie je z buddhistické univerzity Atsagat Datsan, která vznikla v 18. století.| Zdroj: Alexander Chimušin Dívka z kmene Nanajců, který stále vyznává šamanismus.| Zdroj: Alexander Chimušin Muž, který patří k národu Tofolarů, kterým se říkalo i Karagasové.| Zdroj: Alexander Chimušin
