Hampejzy staré Prahy: Nostalgický pohled do života pražských prostitutek a kuplířů
1
/
27
Přehled fotografií
Zavřít
Jak snadno mohla dívka sklouznout k prostituci? Příkladem může být sedmnáctiletá sloužící Bedřiška T.
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
Čeština nalézala – a stále nalézá – nekonečné množství výrazů pro označení prostitutky.
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
V letech 1911 až 1918 působilo v Praze podle dobových statistik 2100 prostitutek, z toho 1155 úředně registrovaných. Většina pocházela z venkova a 96 procent jich vyznávalo katolickou víru, zbytek připadal na evangeličky a židovky.
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
„Prostituční zřízení pražské“ z roku 1854 zavedlo povinnou evidenci nevěstinců i prostitutek. Záhy přibyly povinné zdravotní prohlídky aknížky.
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
Fotograf Otto Schmidt, rodák z německé Gothy (1849), prožil většinu života ve Vídni, kde také krátce po zániku císařství zemřel (1920). Jako jeden z prvních na území habsburské monarchie vytvořil koncem 19. století ucelenou kolekci ženských aktů, přičemž modelky přirozeně hledal mezi vídeňskými číšnicemi, prostitutkami, modistkami či varietními umělkyněmi všeho druhu, mezi nimiž bylo mnoho Češek (počet česky hovořících obyvatel Vídně se kolem roku 1900 odhaduje na 250 až 300 tisíc, což z Vídně fakticky činilo po Praze druhé největší české město).
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
Spisovatel a dlouholetý redaktor Národní politiky Karel Ladislav Kukla tvrdí, že v roce 1921 žilo v Praze 21 465 pohlavně nakažených osob. Pokud je jeho údaj přesný, představovalo to takřka tři procenta celkové populace hlavního města!
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
Hranice mezi aktem a pornografií byla na přelomu devatenáctého a dvacátého století velmi tenká a nezřetelná, a to jak v pojetí dobových fotografů, tak, a to zejména, ve vnímání veřejnosti
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
Franz Kafka si 19. listopadu 1913 do svého deníku poznamenal: Záměrně chodím uličkami, kde jsou děvky.
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
Estetizující pojetí ženského i mužského těla, v němž si secese tolik libovala, antické motivy i opulentnost symbolizovaná drahými koberci a kožešinami, to vše mělo na hony daleko ke skutečné prostituci, pro niž byly mnohem spíše synonymem špína, alkohol, nevyléčitelné pohlavní choroby a předčasná smrt
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
Vyhláška místodržitele z roku 1896 zakazovala prostituci „při koncesovaných živnostech hostinských a výčepnických“. Dále uváděla: „V tomto ohledu budiž zvláštní pozornost věnována vinárnám se zvláštními pokojíky s ženskou obsluhou, které v novější době ve větším počtu se zřizují.“ Šlo o bezprostřední reakci na brutální vraždu prostitutky a číšnice Anny Böhmové, již spáchal na Malé Straně patnáctiletý student Robert Páv.
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
Řada pražských prostitutek vstoupila do literatury, jen jedna však zůstává nesmrtelná: Tonka Šibenice. Dochovaná fotografie zachycuje skutečnou podobu ženy, která bez nároku na honorář vyhověla poslednímu přání odsouzeného vraha.
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
Nádherné akty Jitro a Večer namaloval Josef Mánes v roce 1857 pro nevěstinec Kautsky v Platnéřské ulici (nacházel se jen nedaleko Staroměstského náměstí). Proto je také umělec nesignoval pravým jménem.
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
Nádherné akty Jitro a Večer namaloval Josef Mánes v roce 1857 pro nevěstinec Kautsky v Platnéřské ulici (nacházel se jen nedaleko Staroměstského náměstí). Proto je také umělec nesignoval pravým jménem.
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
Rodák z pražské Páté čtvrti Emanuel Basch žádal úřady o povolení vystavovat „krásky všech evropských pletí“
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
Lehké holky ze Staré krčmy v Konvinktu (Bartolomějská 291/11). První polovina dvacátých let.
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
Ulice U milosrdných, zvaná Vrabčírna. V domech po levé straně (dnes vesměs zbořených) žily lehké holky z Františku.
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
Pražská dlažba se stávala konečnou stanicí pro zestárlé a nemocné ženy vyhozené z nevěstinců
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
Platnéřská ulice a její obyvatelé před asanací na snímku Jindřicha Eckerta
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
První světová válka přinesla prudký nárůst prostituce. Jaroslav Hašek ve Švejkovi vypravuje: „To byla nejlepší vykřičená místnost, kam nesměli chodit prostí vojáci a jednoroční dobrovolníci. Ti chodili do Růžového domu, jehož zelená světla byla též vidět od opuštěného fotografického ateliéru. Bylo to roztřídění jako později na frontě, kdy mocnářství nemohlo už svému vojsku ničím jiným pomoct než přenosnými bordely u štábů brigád, takzvanými pufy. Byly tedy k. k. Offizierspuff, k. k. Unteroffizierspuff a k. k. Mannschaftspuff.“
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
Který svůdník by odolal? Inzerát, 1908.
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
… prostitutka Manda Fík, dvacáté roky
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
Vydělané peníze putují do punčochy…
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
Eroticky laděné obrázky se šířily na černém trhu, obvykle v kavárnách a výčepech
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
Poslední úředně povolený pražský nevěstinec stál do roku 1922 na Františku v Hradební ulici. Jeho majitelem byl Jaroslav Dvořák.
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
Šampaňské a okázalá dekadence. Taková byla v západní a střední Evropě duchovní atmosféra fin de siècle – konce století.
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
Stránky novin plnily na přelomu století inzeráty lékařů, kteří slibovali léčení pohlavních nemocí i onanie
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
Mobilní nevěstinec německé armády s číselným označením. V důsledku promíchání rakouských a německých jednotek do něj během první světové války našlo určitě cestu i mnoho českých vojáků.
|
Zdroj: Historicke-Foto.cz
Zavřít