(26.1.)Nejtemnější kapitola českých dějin? Utrpení v uranových lágrech nemá obdoby
1
/
18
Přehled fotografií
Zavřít
26. ledna 1950 byl do provozu uveden na Horním Slavkově tábor Ležnice - jednalo se již o druhý na tomto místě a rozhodně ne poslední.
|
Zdroj: Mall TV
Všechny lágry spojovaly otřesné podmínky jako přeplněnost, nedostatek sociálních zařízení, konstantní teror ze strany dozorců, šikana od spoluvězňů, nedostatek vybavení, jídla i oblečení a brutalita práce v dolech.
|
Zdroj: Mall TV
Významnou oblastí pro těžbu uranu, na kterou se posílali nepohodlní , byl i Horní Slavkov na Sokolovsku.
|
Zdroj: Mall TV
Všechny lágry spojovaly otřesné podmínky jako přeplněnost, nedostatek sociálních zařízení, konstantní teror ze strany dozorců, šikana od spoluvězňů, nedostatek vybavení, jídla i oblečení a brutalita práce v dolech.
|
Zdroj: Mall TV
Vězněm tábora byl i generálmajor Antonín Špaček, který bojoval za druhé světové války na západní frontě a byl účastníkem vylodění v Normandii a který byl po květnu 1945 velitelem Hradní stráže.
|
Zdroj: Mall TV
Luboš Jednorožec byl český politický vězeň, proslulý svým pozoruhodným útěkem z tábora nucených prací v Horním Slavkově, kde ukradl kleště, kterými přeštípal ostnatý drát ohrazující tábor. Jeho útěk byl zjištěn až po pěti hodinách. Bezpečnosti unikal po 9 měsíců.
|
Zdroj: Mall TV
V oblastech s kvalitním uranem tak jako houby po dešti vznikaly pracovní tábory, které plnili zejména političtí vězni.
|
Zdroj: Mall TV
Vláda v Československu 50. let vyřešila vskutku poeticky dva problémy jednou ranou - nedostatek hrubé pracovní síly v uranových dolech a vzrůstající zájem Sovětského svazu o radioaktivní rudu na výrobu atomových bomb.
|
Zdroj: Mall TV
V oblastech s kvalitním uranem tak jako houby po dešti vznikaly pracovní tábory, které plnili zejména političtí vězni.
|
Zdroj: Mall TV
Karel Kukal byl po útěku a dopadení převezen zpět do tábora s nohou v sádře, a protože nemohl stát, musel sedět na zemi uprostřed nástupiště. Dozorci do něj kopali, plivali mu do obličeje a nadávali.
|
Zdroj: Mall TV
V táboře Svatopluk byli vězněni například spisovatelé Jiří Stránský a Jiří Mucha, krátce i překladatel Petr Pujman, syn spisovatelky Marie Pujmanové.
|
Zdroj: Mall TV
Jeden z uprchlíků Karel Kukal později svoje věznění a pokus o útěk popsal v knize Deset křížů.
|
Zdroj: Mall TV
V táboře Svatopluk byli vězněni například spisovatelé Jiří Stránský a Jiří Mucha, krátce i překladatel Petr Pujman, syn spisovatelky Marie Pujmanové.
|
Zdroj: Mall TV
V táboře Svatopluk byli vězněni například spisovatelé Jiří Stránský a Jiří Mucha, krátce i překladatel Petr Pujman, syn spisovatelky Marie Pujmanové.
|
Zdroj: Mall TV
26. ledna 1950 byl do provozu uveden na Horním Slavkově tábor Ležnice - jednalo se již o druhý na tomto místě a rozhodně ne poslední.
|
Zdroj: Mall TV
Karel Kukal byl propuštěn na amnestii v roce 1962 a v roce 1968 odešel do Švýcarska. Zemřel v roce 2016 v 88 letech.
|
Zdroj: Mall TV
Významnou oblastí pro těžbu uranu, na kterou se posílali nepohodlní , byl i Horní Slavkov na Sokolovsku.
|
Zdroj: Mall TV
Koncentráky maskované jako pracovní tábory pro politické ale i kriminální vězně to nebyl jen Jáchymov a Příbram.
|
Zdroj: Mall TV
Zavřít