Můj vůz, můj hrad: Jak to bylo, je a bude se ženskými za volantem?

4/5
Zavřít
  • Jako první žena vyhrála olomoucká rodačka Alžběta Pospíšilová, po sňatku proslulá jako Eliška Junková, mezinárodní automobilový závod v absolutní klasifikaci. Otevřenou bugatkou se po prašných kamenitých cestách bez svodidel řítila rychlostí kolem 200 km/h; kvůli své drobné postavě seděla na polštářku a pedály měla nastavované, aby na ně vůbec dosáhla. Rozpálený motor opravovala holýma rukama a k mechanikovi s úsměvem prohodila, že je jako žena zvyklá nespálit se o horké hrnce na plotně.
    Jako první žena vyhrála olomoucká rodačka Alžběta Pospíšilová, po sňatku proslulá jako Eliška Junková, mezinárodní automobilový závod v absolutní klasifikaci. Otevřenou bugatkou se po prašných kamenitých cestách bez svodidel řítila rychlostí kolem 200 km/h; kvůli své drobné postavě seděla na polštářku a pedály měla nastavované, aby na ně vůbec dosáhla. Rozpálený motor opravovala holýma rukama a k mechanikovi s úsměvem prohodila, že je jako žena zvyklá nespálit se o horké hrnce na plotně.| Zdroj: čtk, profimedia, archiv
  • Reklamní fotografie na tatru „šestsettrojku“. Prostorný kufr pod přední kapotou bývalo zvykem propagovat tak, že se do něj naskládal co největší počet pohledných soudružek. V kufru působily paradoxně pravděpodobněji než za volantem slavného papalášmobilu. Řízení se totiž chápali „panští kočí“ a pěti­metrové, zpravidla černé osmiválcové tatře se přezdívalo jednoválec – to, že se vzadu jeden válí.
    Reklamní fotografie na tatru „šestsettrojku“. Prostorný kufr pod přední kapotou bývalo zvykem propagovat tak, že se do něj naskládal co největší počet pohledných soudružek. V kufru působily paradoxně pravděpodobněji než za volantem slavného papalášmobilu. Řízení se totiž chápali „panští kočí“ a pěti­metrové, zpravidla černé osmiválcové tatře se přezdívalo jednoválec – to, že se vzadu jeden válí.| Zdroj: čtk, profimedia, archiv
  • Choť jistého „dr. K.“ za volantem automobilu Praga Mignon, zvěčněná roku 1910 ve slušivém turbanu, bývá považována za jednu z prvních českých chauffeurek. Její řekněme méně subtilní vzhled není náhodou; ovládání tehdejších vozidel totiž vyžadovalo nejen cvik, ale také fyzickou sílu. Zatočit se stojícím vozidlem se jevilo takřka nemožné a za jízdy kola odskakovala na kamenitých cestách. Brzdy působily pouze na zadní kola mechanicky a přes svůj spíše symbolický účinek vyžadovaly dupnutí na pedál, ne pouhé sešlápnutí. Řízení bosky nebo v různých koketních šlupičkách prostě nepřipadalo v úvahu, takovou bolest by žádné ženské chodidlo nevydrželo.
    Choť jistého „dr. K.“ za volantem automobilu Praga Mignon, zvěčněná roku 1910 ve slušivém turbanu, bývá považována za jednu z prvních českých chauffeurek. Její řekněme méně subtilní vzhled není náhodou; ovládání tehdejších vozidel totiž vyžadovalo nejen cvik, ale také fyzickou sílu. Zatočit se stojícím vozidlem se jevilo takřka nemožné a za jízdy kola odskakovala na kamenitých cestách. Brzdy působily pouze na zadní kola mechanicky a přes svůj spíše symbolický účinek vyžadovaly dupnutí na pedál, ne pouhé sešlápnutí. Řízení bosky nebo v různých koketních šlupičkách prostě nepřipadalo v úvahu, takovou bolest by žádné ženské chodidlo nevydrželo.| Zdroj: čtk, profimedia, archiv
  • Olga Scheinpflugová vozila Škodou Popular Karla Čapka.
    Olga Scheinpflugová vozila Škodou Popular Karla Čapka.| Zdroj: čtk, profimedia, archiv
  • Léta dvacátá byla ve znamení prostorných karosérií s vysokým, ze všech stran čalouněným interiérem. Gentleman a dáma jeho srdce se vyhoupli přes stupačku na měkce polstrovaná sedadla, nad nimiž bylo dost místa, aby mohl cylindr zůstat na hlavě.
    Léta dvacátá byla ve znamení prostorných karosérií s vysokým, ze všech stran čalouněným interiérem. Gentleman a dáma jeho srdce se vyhoupli přes stupačku na měkce polstrovaná sedadla, nad nimiž bylo dost místa, aby mohl cylindr zůstat na hlavě.| Zdroj: čtk, profimedia, archiv
Jako první žena vyhrála olomoucká rodačka Alžběta Pospíšilová, po sňatku proslulá jako Eliška Junková, mezinárodní automobilový závod v absolutní klasifikaci. Otevřenou bugatkou se po prašných kamenitých cestách bez svodidel řítila rychlostí kolem 200 km/h; kvůli své drobné postavě seděla na polštářku a pedály měla nastavované, aby na ně vůbec dosáhla. Rozpálený motor opravovala holýma rukama a k mechanikovi s úsměvem prohodila, že je jako žena zvyklá nespálit se o horké hrnce na plotně.
Reklamní fotografie na tatru „šestsettrojku“. Prostorný kufr pod přední kapotou bývalo zvykem propagovat tak, že se do něj naskládal co největší počet pohledných soudružek. V kufru působily paradoxně pravděpodobněji než za volantem slavného papalášmobilu. Řízení se totiž chápali „panští kočí“ a pěti­metrové, zpravidla černé osmiválcové tatře se přezdívalo jednoválec – to, že se vzadu jeden válí.
Choť jistého „dr. K.“ za volantem automobilu Praga Mignon, zvěčněná roku 1910 ve slušivém turbanu, bývá považována za jednu z prvních českých chauffeurek. Její řekněme méně subtilní vzhled není náhodou; ovládání tehdejších vozidel totiž vyžadovalo nejen cvik, ale také fyzickou sílu. Zatočit se stojícím vozidlem se jevilo takřka nemožné a za jízdy kola odskakovala na kamenitých cestách. Brzdy působily pouze na zadní kola mechanicky a přes svůj spíše symbolický účinek vyžadovaly dupnutí na pedál, ne pouhé sešlápnutí. Řízení bosky nebo v různých koketních šlupičkách prostě nepřipadalo v úvahu, takovou bolest by žádné ženské chodidlo nevydrželo.
Olga Scheinpflugová vozila Škodou Popular Karla Čapka.
Léta dvacátá byla ve znamení prostorných karosérií s vysokým, ze všech stran čalouněným interiérem. Gentleman a dáma jeho srdce se vyhoupli přes stupačku na měkce polstrovaná sedadla, nad nimiž bylo dost místa, aby mohl cylindr zůstat na hlavě.