Z vládních stran má největší šanci uspět a jako jediná hypoteticky konkurovat hnutí ANO koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL)| Zdroj: ČTK / Šulová Kateřina Pravděpodobně nedojde k otřesům jako po eurovolbách v roce 2004. Vládní ČSSD v nich dosáhla necelých 9 % podpory, což vedlo k výměně premiéra Špidly.| Zdroj: Daniel Beran / MFDNES + LN / Profimedia Dita Charanzová, Radka Maxová a Martina Dlabajová. Všechny tři už za Babišovo hnutí kandidovat nechtějí.| Zdroj: ČTK / Vondrouš Roman Více či méně skrývané pochopení pro zájmy Putinova režimu je typické pro většinu subjektů „vlastenecké“ scény. Do této kategorie spadá zvláštní koalice Přísahy bývalého ředitele ÚOOZ Roberta Šlachty a hnutí Motoristé sobě mluvčího Institutu Václava Klause Petra Macinky.| Zdroj: ČTK / Šimánek Vít Z „vlasteneckých“ subjektů má největší naději uspět kandidátka SPD a Trikolóry. Vede ji přeběhlík Petr Mach (dříve ODS, potom vedl Svobodné), kterému nevadí spojení s „dvojkou“ Ivanem Davidem s jeho dezinformačním webem Nová republika.| Zdroj: ČTK / Šulová Kateřina Piráti obhajují tři posty. V čele kandidátky nepřepřahali, znovu ji vede Marcel Kolaja (druhý zleva). Ostrý spor se vedl jen o třetí místo Zuzany Klusové (první zleva), která může nahradit současného europoslance Mikuláše Peksu (vpravo).| Zdroj: Petr Topič / MFDNES + LN / Profimedia