Páteř jednotek československé útočné vozby druhé poloviny 30. let minulého století: lehký tank vzor 35. Celkově bylo pro čs. armádu vyrobeno 298 kusů. Zásadní slabinou stroje byl zimní provoz, respektive startování v zimních podmínkách. (Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv Praha)| Zdroj: Archiv nakladatelství Mladá fronta U tohoto lehkého tanku vz. 38 z Vojenského historického ústavu Praha se dá za diskutabilní označit kamufláž. Údajně je provedena podle originálu dochovaného tankového vozu tvořeného tankem LT vz. 35, který byl hlavní palebnou součástí pancéřového vlaku z období Slovenského národního povstání. Námitky se konkrétně týkají brčálově zelené a béžové barvy. Ale ani tato drobná vada na kráse tomuto nádhernému exponátu nijak neublížila. (Milan Jenčík) Velitelský vůz Škoda 903 vyrobený v letech 1940–1942 v počtu dvaačtyřiceti kusů. (Milan Jenčík)| Zdroj: Archiv nakladatelství Mladá fronta Momentka z mobilizace – úsměvy, nadšení, ale i vážné tváře obyčejných lidí, které ukazují napětí a obavy z příštích událostí. Celkově mobilizace prokázala míru odhodlání i sebevědomí národa. (Rezina)| Zdroj: Archiv nakladatelství Mladá fronta Zátaras. (Sbírka Jan Lakosil)| Zdroj: Archiv nakladatelství Mladá fronta Nucený odchod československých jednotek z jedné z bašt Henleinovy strany, Nového Jičína. Známá je činnost zdejšího poslance Dr. Ernsta Schollicha, kromě jiného pozdějšího člena SS v hodnosti sturmbannführera. Vazbu na toto místo měl ale i velitel čs. 4. armády generál Lev Prchala. (Rezina)| Zdroj: Archiv nakladatelství Mladá fronta
