Mohli jsme se nacistům bránit? Pevnosti nepřestávají přitahovat pozornost

5/10
Zavřít
  • Příslušníci 12. kulometné roty berounského pěšího pluku 38 s těžkými kulomety vz. 24 Schwarzlose, rok 1933.
    Příslušníci 12. kulometné roty berounského pěšího pluku 38 s těžkými kulomety vz. 24 Schwarzlose, rok 1933.| Zdroj: Archiv nakladatelství Codyprint
  • Němečtí okupanti na jaře 1939 při prohlídce druhosledového objektu B-6/66. Vpravo za řekou, podél které byl veden první sled opevnění, je vidět obec Tetín.
    Němečtí okupanti na jaře 1939 při prohlídce druhosledového objektu B-6/66. Vpravo za řekou, podél které byl veden první sled opevnění, je vidět obec Tetín.| Zdroj: Archiv nakladatelství Codyprint
  • Po likvidaci opevnění nacisty v létě 1939 byla krajina na Berounsku zjizvena troskami pevnůstek. Na snímku čelní stěna objektu 116/124 na říční navigaci v Berouně.
    Po likvidaci opevnění nacisty v létě 1939 byla krajina na Berounsku zjizvena troskami pevnůstek. Na snímku čelní stěna objektu 116/124 na říční navigaci v Berouně.| Zdroj: Archiv nakladatelství Codyprint
  • Jednostranná pevnůstka B-6/31 ve druhém sledu nedaleko Hýskova nebyla v létě 1939 odstřelena kvůli blízkosti železniční trati Beroun–Rakovník.
    Jednostranná pevnůstka B-6/31 ve druhém sledu nedaleko Hýskova nebyla v létě 1939 odstřelena kvůli blízkosti železniční trati Beroun–Rakovník.| Zdroj: Foto R. Lášek, 2015
  • Němečtí okupanti využili na jaře 1939 pevnostní pásmo na Berounsku k výcviku svých ženistů a úderníků. Na snímku „dobývání“ pevnůstek čtvrtého sledu na Veselé nad Berounem. Osádky objektů vz. 37 byly schopné se navzájem chránit boční palbou; zachycená fáze útoku by byla reálná pouze za předpokladu, že sousední pevnůstky by byly umlčeny.
    Němečtí okupanti využili na jaře 1939 pevnostní pásmo na Berounsku k výcviku svých ženistů a úderníků. Na snímku „dobývání“ pevnůstek čtvrtého sledu na Veselé nad Berounem. Osádky objektů vz. 37 byly schopné se navzájem chránit boční palbou; zachycená fáze útoku by byla reálná pouze za předpokladu, že sousední pevnůstky by byly umlčeny.| Zdroj: Archiv nakladatelství Codyprint
  • Zbytky pevnůstek č. 64 a 65 úseku B-6 u silnice Beroun–Hostim se do dnešních dnů dochovaly ve stavu rozvalení po prvním odstřelu.
    Zbytky pevnůstek č. 64 a 65 úseku B-6 u silnice Beroun–Hostim se do dnešních dnů dochovaly ve stavu rozvalení po prvním odstřelu.| Zdroj: Foto R. Lášek, 2015
  • Zabetonovaná pevnůstka B-7/6 u tenisových kurtů v Srbsku s romantickým pozadím stěn krasového kaňonu, ostře zaříznutého do masivu prvohorních vápenců.
    Zabetonovaná pevnůstka B-7/6 u tenisových kurtů v Srbsku s romantickým pozadím stěn krasového kaňonu, ostře zaříznutého do masivu prvohorních vápenců.| Zdroj: Foto R. Lášek, 2005
  • Mimořádně silná povodeň spojená s ledovou dřenicí způsobila v březnu 1940 podemletí a částečné sesutí zabetonovaného řopíku B-7/24 v Hlásné Třebani. Později byl objekt zcela zničen.
    Mimořádně silná povodeň spojená s ledovou dřenicí způsobila v březnu 1940 podemletí a částečné sesutí zabetonovaného řopíku B-7/24 v Hlásné Třebani. Později byl objekt zcela zničen.| Zdroj: Archiv nakladatelství Codyprint
  • V posledním dvacetiletí vzniklo na Berounsku několik malých pevnostních muzeí. Na snímku pravá střelecká místnost rekonstruovaného objektu B-7/12 s těžkým kulometem ZB vz. 37 v Karlštejně.
    V posledním dvacetiletí vzniklo na Berounsku několik malých pevnostních muzeí. Na snímku pravá střelecká místnost rekonstruovaného objektu B-7/12 s těžkým kulometem ZB vz. 37 v Karlštejně.| Zdroj: Foto R. Lášek, 2015
  • Důstojníci pěšího pluku 38 při přehlídce na berounském náměstí 28. října 1932; v popředí tehdejší velitel pluku plk. gšt. Bohuslav Fiala.
    Důstojníci pěšího pluku 38 při přehlídce na berounském náměstí 28. října 1932; v popředí tehdejší velitel pluku plk. gšt. Bohuslav Fiala.| Zdroj: Archiv nakladatelství Codyprint
Příslušníci 12. kulometné roty berounského pěšího pluku 38 s těžkými kulomety vz. 24 Schwarzlose, rok 1933.
Němečtí okupanti na jaře 1939 při prohlídce druhosledového objektu B-6/66. Vpravo za řekou, podél které byl veden první sled opevnění, je vidět obec Tetín.
Po likvidaci opevnění nacisty v létě 1939 byla krajina na Berounsku zjizvena troskami pevnůstek. Na snímku čelní stěna objektu 116/124 na říční navigaci v Berouně.
Jednostranná pevnůstka B-6/31 ve druhém sledu nedaleko Hýskova nebyla v létě 1939 odstřelena kvůli blízkosti železniční trati Beroun–Rakovník.
Němečtí okupanti využili na jaře 1939 pevnostní pásmo na Berounsku k výcviku svých ženistů a úderníků. Na snímku „dobývání“ pevnůstek čtvrtého sledu na Veselé nad Berounem. Osádky objektů vz. 37 byly schopné se navzájem chránit boční palbou; zachycená fáze útoku by byla reálná pouze za předpokladu, že sousední pevnůstky by byly umlčeny.
Zbytky pevnůstek č. 64 a 65 úseku B-6 u silnice Beroun–Hostim se do dnešních dnů dochovaly ve stavu rozvalení po prvním odstřelu.
Zabetonovaná pevnůstka B-7/6 u tenisových kurtů v Srbsku s romantickým pozadím stěn krasového kaňonu, ostře zaříznutého do masivu prvohorních vápenců.
Mimořádně silná povodeň spojená s ledovou dřenicí způsobila v březnu 1940 podemletí a částečné sesutí zabetonovaného řopíku B-7/24 v Hlásné Třebani. Později byl objekt zcela zničen.
V posledním dvacetiletí vzniklo na Berounsku několik malých pevnostních muzeí. Na snímku pravá střelecká místnost rekonstruovaného objektu B-7/12 s těžkým kulometem ZB vz. 37 v Karlštejně.
Důstojníci pěšího pluku 38 při přehlídce na berounském náměstí 28. října 1932; v popředí tehdejší velitel pluku plk. gšt. Bohuslav Fiala.