Mixér
5
/
10
Přehled fotografií
Zavřít
DÍLO TÝDNE: Tomáš Tichý: Zmatení Pohybu: Spartakiádu TOMÁŠ TICHÝ (* 1984) vzhledem ke svému věku pořádně zažít nemohl. „Sportu jsem se nikdy ani nevěnoval, i když dnes už vím, že bych asi víc cvičil, kdybych tušil, jak mě při malování budou bolet záda,“ vypráví malíř a dodává: „Tahle série, která vznikala během posledních dvou tří let, není o sportovcích ani o sportování, člověk nebo jindy zvíře je zástupnou ikonou pro pohyb a civilizační zmatení všude kolem nás. Pohyb mě fascinuje, i když figura sama přestane dávat smysl.“ Tichého výstava Rozpojení s bezhlavými fotbalisty, žokeji na něčem nerozpoznatelném nebo manekýnou, které se už dávno rozpadl tvar, bude v pražské Chemistry Gallery k vidění do 7. května.
|
Zdroj: Archív
TANEČNÍ SBĚR: V neděli 24. dubna začíná přehlídka Česká taneční platforma. Je to akce, na které je možné dohnat některé divácké resty za minulý rok a vidět zhuštěný výběr z toho, co se v nezávislém tanci urodilo. Jak už je zvykem, na programu vás čeká hodně sól a duetů. Přeshraničním duetem bude i otevírací představení Terezy Ondrové a Francesky Foscariniové z Itálie nazvané Call Alice, které se hraje v prostoru NoD. Další den je na programu například INspiraCe souboru 420PEOPLE a Orchestru Berg v Divadle Archa, která kánon komorních děl narušuje. Na přehlídce se představí také choreografické práce Johany Pockové, Věry Ondrašíkové, Martina Talagy a dalších. Platforma bude rozprostřená do různých pražských prostor, v programu i festivalové mapě je nejlepší zorientovat se na webu tanecniplatforma.cz.
|
Zdroj: Archív
SPÁT, ČI NESPAT?: V roce 1963 měl premiéru experimentální film Andyho Warhola Spánek (Sleep), trvající 321 minut. V té době Andy skoro vůbec nespal a také všichni v jeho okolí žili tak, jako by spánek přestali potřebovat. Po více než padesáti letech je lidský spánek v krizi: kvůli práci i „užívání“. Prožívání volna vyvolává různé spánkové poruchy (pokud naším koníčkem není právě spaní). Český intermediální umělec NIKOLA IVANOV vybral texty zahraničních historiků, filozofů a sociologů věnujících se tomuto tématu z různého úhlu pohledu. Antologie Odpočinek v neklidu. Biopolitika spánku a bdění (vyd. Host) jasně dokládá na korozi spánku trend z posledních let – návrat k výzkumu a ochraně nejdůležitějších potřeb a činností člověka.
|
Zdroj: Archív
Metronome Prague se vrací: Bylo na tom cosi osvobozujícího: vidět organizátory hudebního festivalu Metronome Prague Davida Gaydečku a Martina Voňku na tiskové konferenci, jak konečně představují program (kvůli covidu dvakrát odkládaného) pátého ročníku (23.–25. 6. na Výstavišti Praha). Oba děkovali divákům, kteří nechtěli kvůli zrušeným koncertům vrátit lístky a mají je doma třeba už dva roky, oba zvali na potvrzený line-up, k němuž nově přibyla ukrajinská kapela Go_A, která Metronome slavnostně zahájí, a také syn Mekyho Žbirky David se svou kapelou Sunnbrella. Jinak už to znáte: Nick Cave a The Bad Seeds, Underworld a Beck!
|
Zdroj: Archív
Vtip týdne (PODLE MARKA DOUŠI): Jak jistě víte, ve Francii volí prezidenta. Do finále se dostal současný šéf Elysejského paláce Emmanuel Macron, soupeřkou mu bude Marine Le Penová. Rozbory situace a nadějí na vítězství jste si asi přečetli; Francouzi nebudou mít snadnou volbu. Za kreslíře to shrnul BANX. Zdá se, že Macrona nikdo rád nemá, ale volit ho (snad) půjde. Vtipné je, že u nás půjdeme volit napřesrok a bude to tu asi podobné. Akorát to nenakreslí Banx, ale budu muset já…
|
Zdroj: Archív
Báseň týdne má ráda pátou hodinu odpolední: i když už bývá unavená a nohy jí otékají v tu hodinu její stín vykreslí vytáhlou štíhlou ženu hrdě si vykračující podvečerním vzduchem v tu dobu ve svém stínu znovu poznává sebe IGOR MALIJEVSKÝ (*1970) je muž mnoha talentů. Dokladem toho jsou mimo jiné jeho poslední dvě vydané knihy. Poté, co v roce 2019 publikoval prozaickou grotesku o světě korporátu Otevřený prostor, se připomenul i jako básník, a to sbírkou Poprvé v nějakém baru (vyd. Paper Jam). Texty prochází ústřední ženská figura, již sledujeme v klíčových životních okamžicích i ve chvílích zdánlivě obyčejných. I ty dovede Malijevský zachytit podmanivě, citlivě a se smyslem pro detail a učinit je neobyčejnými alespoň v očích čtenáře.
|
Zdroj: Archív
PETER GABRIEL SE SLOVENSKOU STOPOU: Slovenský kytarista a skladatel DAVID KOLLAR (38) se stal součástí celosvětového projektu Through the Wire, ve kterém jsou zainteresováni hudebníci jako Tony Levin, David Torn nebo Pat Mastelotto. Projektu, jehož cílem je re-imaginace hudby Petera Gabriela, se účastní přes 140 hudebníků napříč kontinenty. Iniciátoři projektu, hudebníci a producenti Jeremy Nesse a Deane Arnold, tak chtějí zachytit ducha doby poznamenané pandemií a zároveň připomenout a oslavit tvorbu jednoho z nejvlivnějších rockových umělců. Od února také vydávají každý měsíc EP s pěti skladbami. Celkem by tak postupně mělo vyjít padesát nově přetvořených Gabrielových písní. Mají mezi nimi být skladby známé z jeho nahrávek a koncertů, ale i dosud nedokončené písně. David Kollar nahrál kytary do písně Big Time, která je součástí druhého EP.
|
Zdroj: Archív
Číslo týdne: 41 000 000 USD Kickstarter jako světová crowdfundingová platforma číslo jedna zaznamenal další rekord. Autor fantasy bestsellerů BRANDON SANDERSON na něm chtěl od svých čtenářů vybrat milión dolarů, aby měl z čeho zaplatit vydání čtyř svých nových románů napsaných během pandemie (chlapík píše rychle – a dva tucty jeho próz jsou díky nakladatelství Tallpress dostupné i českým čtenářům)… A 185 tisíc fanoušků mu poslalo jedenačtyřicetkrát víc, v přepočtu 923 miliónů korun! Už za čtyřiadvacet hodin visel na Kickstarteru příslib 15,4 miliónu USD, což je stejně jako finální částka a počet přispěvatelů rekordní číslo. Literatura tak pokořila předchozího držitele rekordu, chytré hodinky Pebble Time, na něž se vybralo 20 miliónů USD. Knížek se ovšem dočkáme až během příštího roku. I kdyby Brandonovi, který si tentokrát romány vydá bez pomoci velkého nakladatelského domu, do té doby zase podražil papír. Klidně čtyřnásobně.
|
Zdroj: Archív
VŠECHNY CESTY VEDOU DO AZYLU: Cirk La Putyka uvádí od soboty 23. dubna v šapitó Azyl78 na Výstavišti novou verzi svého největšího a dosud nejnáročnějšího představení Cesty. Zajímavé je, že obnovených Cest se nově zúčastní šestnáct studentů Kyjevské akademie divadelního a cirkusového umění, kteří v Praze žijí a pracují: dohromady tak soubor Cest tvoří na šedesát herců, akrobatů, tanečníků a hudebníků.
|
Zdroj: Archív
SAMETOVÝ ROZVOD: Pražské nakladatelství Vyšehrad vydalo knihu historika JANA RYCHLÍKA Rozdělení Československa 1989–1992. Vychází právě k 30. výročí těchto událostí. Autor je nepochybně muž na svém místě, jelikož v době rozpadu našeho společného státu působil jako poradce tehdejšího předsedy české vlády Petra Pitharta. Nelze nevidět, že pod pláštíkem vzájemnosti již od vzniku Československé republiky kalily vztahy mezi oběma slovanskými národy jisté disproporce, neboť zatímco Češi se pokládali za státotvorný národ, pro nemalou část Slováků představovalo Československo pouze jednu z etap na cestě k dosažení plné samostatnosti. Ostatně už Ferdinand Peroutka je v Budování státu nepokládal zrovna za pilíř mladé republiky. Tento sen se jim poprvé splnil 14. března 1939 z milosti Führera, podruhé tři roky po „sametu“. Pro řadu Čechů – zejména starší generace – z dvojího roztržení republiky dodnes přetrvává trpká pachuť. Aktérům rozdělení z roku 1992 lze přičíst k dobru aspoň fakt, že neproběhlo jugoslávskou cestou a že vztahy mezi oběma našimi blízkými národy jsou stabilně nejlepší v historii.
|
Zdroj: Archív
Zavřít