Mixér

1/9
Zavřít
  • PARADISE V NÁRODNÍM. VÝSTAVA Kolekci barevných velkoformátových fotografií ZDEŇKA SOKOLA můžete vidět ve foyer Nové scény Národního divadla. Zdeněk Sokol, známý v devadesátých letech jako úspěšný reklamní fotograf a člen výtvarné skupiny Bratrstvo, se k profesi vrátil po dlouhé odmlce až před několika lety a intenzívní inspiraci k jeho současné volné tvorbě mu svým uměleckým prostředím přináší právě spolupráce s Národním divadlem. Jeho výstavní kolekce Paradise kurátorovaná Michaelou Kádnerovou je v rámci akce Prague Art Week 2022 k vidění od pátku 9. do čtvrtka 15. září. (ReD)
    PARADISE V NÁRODNÍM. VÝSTAVA Kolekci barevných velkoformátových fotografií ZDEŇKA SOKOLA můžete vidět ve foyer Nové scény Národního divadla. Zdeněk Sokol, známý v devadesátých letech jako úspěšný reklamní fotograf a člen výtvarné skupiny Bratrstvo, se k profesi vrátil po dlouhé odmlce až před několika lety a intenzívní inspiraci k jeho současné volné tvorbě mu svým uměleckým prostředím přináší právě spolupráce s Národním divadlem. Jeho výstavní kolekce Paradise kurátorovaná Michaelou Kádnerovou je v rámci akce Prague Art Week 2022 k vidění od pátku 9. do čtvrtka 15. září. (ReD)| Zdroj: Archív
  • KUPŘEDU, VPŘED! S FUTURISMEM! LITERATURA „Naše srdce v nejmenším necítí únavu! Živilo se totiž ohněm, nenávistí a rychlostí! Udivuje vás to? To jen protože si už nepamatujete, že jste vůbec žili!“ Je začátek roku 1909 a v italských a francouzských periodikách vychází první manifest futurismu básníka Filippa Tommasa Marinettiho. Jeho obsahem je chvála rychlosti, odvahy a vzdoru, triumfu člověka nad přírodou. Lidstvu se futuristické teze podařilo zcela neplánovaně naplnit, zvláště v posledních desetiletích. Každopádně futurismus ovlivnil nejen literaturu, ale i výtvarné umění, film či architekturu. Šestisetstránková bichle Futuristické manifesty. Filippo Tommaso Marinetti a další (přeložili Zora Obstová a Jiří Pelán, vyd. Academia) obsahuje nejen programové texty a literární ukázky, ale i obrazovou přílohu, medailónky aktérů a studii, jejíž součástí jsou české ozvuky futurismu. (JŠ)
    KUPŘEDU, VPŘED! S FUTURISMEM! LITERATURA „Naše srdce v nejmenším necítí únavu! Živilo se totiž ohněm, nenávistí a rychlostí! Udivuje vás to? To jen protože si už nepamatujete, že jste vůbec žili!“ Je začátek roku 1909 a v italských a francouzských periodikách vychází první manifest futurismu básníka Filippa Tommasa Marinettiho. Jeho obsahem je chvála rychlosti, odvahy a vzdoru, triumfu člověka nad přírodou. Lidstvu se futuristické teze podařilo zcela neplánovaně naplnit, zvláště v posledních desetiletích. Každopádně futurismus ovlivnil nejen literaturu, ale i výtvarné umění, film či architekturu. Šestisetstránková bichle Futuristické manifesty. Filippo Tommaso Marinetti a další (přeložili Zora Obstová a Jiří Pelán, vyd. Academia) obsahuje nejen programové texty a literární ukázky, ale i obrazovou přílohu, medailónky aktérů a studii, jejíž součástí jsou české ozvuky futurismu. (JŠ)| Zdroj: Archív
  • SHAXPEARE V PLZNI. FESTIVAL Bizarní, hororovou a kontro­verzní inscenaci Shaxpearova myčka na ulici Kertész, současnou adaptaci Romea a Julie v režii Viktora Bodóa, přiváží v září do Plzně budapešťské Divadlo Istvána Örkénye. Objeví se v ní zmrazená mrtvola, kosti, zvratky, plivance, nahota, vulgarity, zlomené prsty, drogy, míchání jedů, kouř, hlasitá hudba a několik litrů umělé krve. Inscenace se v Maďarsku stala beznadějně vyprodaným hitem a nejlepším titulem roku 2019. To je ale jen jeden příklad za všechny: 30. ročník slaví Mezinárodní festival DIVADLO (14.–21. září v Plzni) osmatřiceti inscenacemi 26 souborů z Finska, Francie, Kanady (vizte rozhovor s Robertem Lepagem na str. 62–63), Litvy, Maďarska, ze Slovenska, Španělska, Švýcarska a z ČR. (VB)
    SHAXPEARE V PLZNI. FESTIVAL Bizarní, hororovou a kontro­verzní inscenaci Shaxpearova myčka na ulici Kertész, současnou adaptaci Romea a Julie v režii Viktora Bodóa, přiváží v září do Plzně budapešťské Divadlo Istvána Örkénye. Objeví se v ní zmrazená mrtvola, kosti, zvratky, plivance, nahota, vulgarity, zlomené prsty, drogy, míchání jedů, kouř, hlasitá hudba a několik litrů umělé krve. Inscenace se v Maďarsku stala beznadějně vyprodaným hitem a nejlepším titulem roku 2019. To je ale jen jeden příklad za všechny: 30. ročník slaví Mezinárodní festival DIVADLO (14.–21. září v Plzni) osmatřiceti inscenacemi 26 souborů z Finska, Francie, Kanady (vizte rozhovor s Robertem Lepagem na str. 62–63), Litvy, Maďarska, ze Slovenska, Španělska, Švýcarska a z ČR. (VB)| Zdroj: Archív
  • Vtip týdne: Když se Gorby dostal v Sovětském svazu k moci a začal z něj dělat Rusko, nestačili jsme koukat, ale nebylo to nic proti tomu, jak čuměli všichni komunisti, kteří nám tehdy vládli. Bylo to neuvěřitelné. Dokonce jsme uvěřili, že železná opona padne na věčné časy a nikdy jinak, ale zdá se, že jak Michail Gorbačov tuhle oponu roztáhl, tak ji teď Vladimir Putin zatahuje. Přesně to vystihl kreslíř politických komentářů londýnských novin Evening Standard CHRISTIAN ADAMS. (MD)
    Vtip týdne: Když se Gorby dostal v Sovětském svazu k moci a začal z něj dělat Rusko, nestačili jsme koukat, ale nebylo to nic proti tomu, jak čuměli všichni komunisti, kteří nám tehdy vládli. Bylo to neuvěřitelné. Dokonce jsme uvěřili, že železná opona padne na věčné časy a nikdy jinak, ale zdá se, že jak Michail Gorbačov tuhle oponu roztáhl, tak ji teď Vladimir Putin zatahuje. Přesně to vystihl kreslíř politických komentářů londýnských novin Evening Standard CHRISTIAN ADAMS. (MD)| Zdroj: Archív
  • Báseň týdne: Tento ostrov patří k nejmenším. Chodí nazí a každý den čekají znamení. Mango, kohouti. Občas se vytrácejí za vesnici s dlouhými holemi. Naše lodě zůstaly o den déle, protože muži psali dopisy. Když se někdo dožije padesáti let, zabijí ho, aby se netrápil. Jeden z nejoceňovanějších tuzemských básníků, PETR HRUŠKA (* 1964), oslavil sbírkou Spatřil jsem svou tvář (vyd. Host) výročí pozapomenuté, ale pro lidstvo přelomové události: 8. září 2022 uplynulo přesně 500 let ode dne, kdy do sevillského přístavu vplula jediná zbývající loď z výpravy Portugalce Fernãa de Magalhãese. „Vyplouvala směrem na západ, dorazila z východu – a uzavřela tak Zemi jednou provždy do kruhu,“ napsal v článku na pokračování na webu Revolver Revue. Knížka doprovozená malbami Jakuba Špaňhela je fantastická, oslavná, skrovná a lapidární jako palubní deník ztraceného dobrodruha. Deník popisující běžné věci: obchod, obracení ostrovanů na víru, výměnu zajatců, objevování, pohřbívání. (KK)
    Báseň týdne: Tento ostrov patří k nejmenším. Chodí nazí a každý den čekají znamení. Mango, kohouti. Občas se vytrácejí za vesnici s dlouhými holemi. Naše lodě zůstaly o den déle, protože muži psali dopisy. Když se někdo dožije padesáti let, zabijí ho, aby se netrápil. Jeden z nejoceňovanějších tuzemských básníků, PETR HRUŠKA (* 1964), oslavil sbírkou Spatřil jsem svou tvář (vyd. Host) výročí pozapomenuté, ale pro lidstvo přelomové události: 8. září 2022 uplynulo přesně 500 let ode dne, kdy do sevillského přístavu vplula jediná zbývající loď z výpravy Portugalce Fernãa de Magalhãese. „Vyplouvala směrem na západ, dorazila z východu – a uzavřela tak Zemi jednou provždy do kruhu,“ napsal v článku na pokračování na webu Revolver Revue. Knížka doprovozená malbami Jakuba Špaňhela je fantastická, oslavná, skrovná a lapidární jako palubní deník ztraceného dobrodruha. Deník popisující běžné věci: obchod, obracení ostrovanů na víru, výměnu zajatců, objevování, pohřbívání. (KK)| Zdroj: Archív
  • PROČ TO NEŘEKLA DŘÍV? OPERA Tak tiše až, intimní komorní opera o síle moci, je zásadním uměleckým příspěvkem do současné diskuse na téma Proč to neřekl(a) dřív. Unikátní koprodukce Městských divadel pražských (tady se tato opera hraje), progresívní pohybové skupiny Spitfire Company (režie Miřenka Čechová a autor námětu Petr Boháč) a špičkového mladého Orchestru Berg (hudbu složil Slavomír Hořínka, libreto napsala Jana Šrámková, diriguje Peter Vrábel) měla světovou premiéru 5. a 6. září v Divadle Komedie a opakovat se bude celkem dvanáctkrát. Spojení živého orchestru, fyzického pohybového jednání a operního zpěvu je dech beroucí. Hlavní roli Ženy, která hledá odvahu promluvit po letech o svém traumatu ze zneužívání na prahu dospívání, hraje v Tak tiše až mezzosopranistka Markéta Cukrová, v jejím dětském já alternují Sarah Alon a Tereza Šlosárková. Muže ztvárnil Martin Dvořák a Koně Martin Talaga, oba tanečníci a choreografové. (VB)
    PROČ TO NEŘEKLA DŘÍV? OPERA Tak tiše až, intimní komorní opera o síle moci, je zásadním uměleckým příspěvkem do současné diskuse na téma Proč to neřekl(a) dřív. Unikátní koprodukce Městských divadel pražských (tady se tato opera hraje), progresívní pohybové skupiny Spitfire Company (režie Miřenka Čechová a autor námětu Petr Boháč) a špičkového mladého Orchestru Berg (hudbu složil Slavomír Hořínka, libreto napsala Jana Šrámková, diriguje Peter Vrábel) měla světovou premiéru 5. a 6. září v Divadle Komedie a opakovat se bude celkem dvanáctkrát. Spojení živého orchestru, fyzického pohybového jednání a operního zpěvu je dech beroucí. Hlavní roli Ženy, která hledá odvahu promluvit po letech o svém traumatu ze zneužívání na prahu dospívání, hraje v Tak tiše až mezzosopranistka Markéta Cukrová, v jejím dětském já alternují Sarah Alon a Tereza Šlosárková. Muže ztvárnil Martin Dvořák a Koně Martin Talaga, oba tanečníci a choreografové. (VB)| Zdroj: Archív
  • MILÁČCI DIVÁKŮ PSH POZDRAVÍ KINA CELÉ ČR. FILM Dokument o skupině Peneři strýčka Homeboye PSH Nekonečný příběh zvítězil v diváckém hlasování na festivalu v Karlových Varech a pomalu se chystá do distribuce. Předtím si ale vtipný trojportrét od režiséra Štěpána FOK Vodrážky připraví půdu v kinech speciálním uvedením. V úterý 13. září proběhne projekce snímku doplněná promítnutím nepoužitých záběrů, a hlavně osobní účastí členů PSH – Vladimira 518, Oriona a Mika Trafika –, kteří budou na otázky diváků odpovídat živě do všech koutů republiky. Fyzicky budou přítomni na promítání v pražském kině Přítomnost. (VR)
    MILÁČCI DIVÁKŮ PSH POZDRAVÍ KINA CELÉ ČR. FILM Dokument o skupině Peneři strýčka Homeboye PSH Nekonečný příběh zvítězil v diváckém hlasování na festivalu v Karlových Varech a pomalu se chystá do distribuce. Předtím si ale vtipný trojportrét od režiséra Štěpána FOK Vodrážky připraví půdu v kinech speciálním uvedením. V úterý 13. září proběhne projekce snímku doplněná promítnutím nepoužitých záběrů, a hlavně osobní účastí členů PSH – Vladimira 518, Oriona a Mika Trafika –, kteří budou na otázky diváků odpovídat živě do všech koutů republiky. Fyzicky budou přítomni na promítání v pražském kině Přítomnost. (VR)| Zdroj: Archív
  • VOLYNĚ NEJEN FUNERÁLNÍ. DIVADLO Kam v září? K jihu, do Volyně. Třeba se ještě vykoupete, k čemuž láká přírodní plovárna napájená řekou Volyňkou a otevřená v roce 1941. Vodní kulturní dědictví spojte se současným uměním. Od září pokračuje v obřadní síni na místním hřbitově cyklus představení s tématem smrti, který vyvrcholí v čase dušičkovém. Startuje už 9. září Karem od souborů Studio Damúza a Fekete Seretlek, 12. října pak uvede Eliška Brtnická taneční kus Enola, inspirovaný mimo jiné těmi, kdo přežili atomový výbuch v Hirošimě. Pokud se vám však víc hodí časově něco mezi a mimo téma smrti, 25. září uvádí Divadlo Líšeň na nádvoří tvrze hru Paramisa. Divadlo pro děti i dospělé na motivy romských pohádek sepsaných romistkou Milenou Hübschmannovou (1933–2005) se mísí s cikánskou muzikou a tancem. (JB)
    VOLYNĚ NEJEN FUNERÁLNÍ. DIVADLO Kam v září? K jihu, do Volyně. Třeba se ještě vykoupete, k čemuž láká přírodní plovárna napájená řekou Volyňkou a otevřená v roce 1941. Vodní kulturní dědictví spojte se současným uměním. Od září pokračuje v obřadní síni na místním hřbitově cyklus představení s tématem smrti, který vyvrcholí v čase dušičkovém. Startuje už 9. září Karem od souborů Studio Damúza a Fekete Seretlek, 12. října pak uvede Eliška Brtnická taneční kus Enola, inspirovaný mimo jiné těmi, kdo přežili atomový výbuch v Hirošimě. Pokud se vám však víc hodí časově něco mezi a mimo téma smrti, 25. září uvádí Divadlo Líšeň na nádvoří tvrze hru Paramisa. Divadlo pro děti i dospělé na motivy romských pohádek sepsaných romistkou Milenou Hübschmannovou (1933–2005) se mísí s cikánskou muzikou a tancem. (JB)| Zdroj: Archív
  • SLOVENSKÁ ČÍTANKA V ČT. LITERATURA Ze slovenských autorů mě nejvíc berou Martin M. Šimečka, Ivana Gibová a Michal Hvorecký. A mám kliku: všichni jsou samozřejmě zahrnuti v novém třicetidílném literárním cyklu Slovenská čítanka, který vyrobilo nakladatelství Větrné mlýny ve spolupráci s ČT a slovenskou veřejnoprávní institucí RTVS. Zajímavá devítiminutová autorská čtení – příspěvky do audiovizuální antologie slovenské literatury – natočila dvacítka českých a slovenských dokumentaristů a jsou sakumprásk dostupné na webu vysílání České televize. Poslyšme zase jednou lahodnou slovenčinu i v případě děl, která máme k dispozici v českém překladu: šimečkovský filmeček Lucie Králové vás vyžene do přírody a na trávu v obojím slova smyslu, autorka novely Čepiec Katarína Kucbelová (v režii Hany Novákové) vás pro změnu přiměje k vyšívání rohlíků a banánů za folklór pestřejší… Ano – to musíte vidět. (KK)
    SLOVENSKÁ ČÍTANKA V ČT. LITERATURA Ze slovenských autorů mě nejvíc berou Martin M. Šimečka, Ivana Gibová a Michal Hvorecký. A mám kliku: všichni jsou samozřejmě zahrnuti v novém třicetidílném literárním cyklu Slovenská čítanka, který vyrobilo nakladatelství Větrné mlýny ve spolupráci s ČT a slovenskou veřejnoprávní institucí RTVS. Zajímavá devítiminutová autorská čtení – příspěvky do audiovizuální antologie slovenské literatury – natočila dvacítka českých a slovenských dokumentaristů a jsou sakumprásk dostupné na webu vysílání České televize. Poslyšme zase jednou lahodnou slovenčinu i v případě děl, která máme k dispozici v českém překladu: šimečkovský filmeček Lucie Králové vás vyžene do přírody a na trávu v obojím slova smyslu, autorka novely Čepiec Katarína Kucbelová (v režii Hany Novákové) vás pro změnu přiměje k vyšívání rohlíků a banánů za folklór pestřejší… Ano – to musíte vidět. (KK)| Zdroj: Archív
PARADISE V NÁRODNÍM. VÝSTAVA Kolekci barevných velkoformátových fotografií ZDEŇKA SOKOLA můžete vidět ve foyer Nové scény Národního divadla. Zdeněk Sokol, známý v devadesátých letech jako úspěšný reklamní fotograf a člen výtvarné skupiny Bratrstvo, se k profesi vrátil po dlouhé odmlce až před několika lety a intenzívní inspiraci k jeho současné volné tvorbě mu svým uměleckým prostředím přináší právě spolupráce s Národním divadlem. Jeho výstavní kolekce Paradise kurátorovaná Michaelou Kádnerovou je v rámci akce Prague Art Week 2022 k vidění od pátku 9. do čtvrtka 15. září. (ReD)
KUPŘEDU, VPŘED! S FUTURISMEM! LITERATURA „Naše srdce v nejmenším necítí únavu! Živilo se totiž ohněm, nenávistí a rychlostí! Udivuje vás to? To jen protože si už nepamatujete, že jste vůbec žili!“ Je začátek roku 1909 a v italských a francouzských periodikách vychází první manifest futurismu básníka Filippa Tommasa Marinettiho. Jeho obsahem je chvála rychlosti, odvahy a vzdoru, triumfu člověka nad přírodou. Lidstvu se futuristické teze podařilo zcela neplánovaně naplnit, zvláště v posledních desetiletích. Každopádně futurismus ovlivnil nejen literaturu, ale i výtvarné umění, film či architekturu. Šestisetstránková bichle Futuristické manifesty. Filippo Tommaso Marinetti a další (přeložili Zora Obstová a Jiří Pelán, vyd. Academia) obsahuje nejen programové texty a literární ukázky, ale i obrazovou přílohu, medailónky aktérů a studii, jejíž součástí jsou české ozvuky futurismu. (JŠ)
SHAXPEARE V PLZNI. FESTIVAL Bizarní, hororovou a kontro­verzní inscenaci Shaxpearova myčka na ulici Kertész, současnou adaptaci Romea a Julie v režii Viktora Bodóa, přiváží v září do Plzně budapešťské Divadlo Istvána Örkénye. Objeví se v ní zmrazená mrtvola, kosti, zvratky, plivance, nahota, vulgarity, zlomené prsty, drogy, míchání jedů, kouř, hlasitá hudba a několik litrů umělé krve. Inscenace se v Maďarsku stala beznadějně vyprodaným hitem a nejlepším titulem roku 2019. To je ale jen jeden příklad za všechny: 30. ročník slaví Mezinárodní festival DIVADLO (14.–21. září v Plzni) osmatřiceti inscenacemi 26 souborů z Finska, Francie, Kanady (vizte rozhovor s Robertem Lepagem na str. 62–63), Litvy, Maďarska, ze Slovenska, Španělska, Švýcarska a z ČR. (VB)
Vtip týdne: Když se Gorby dostal v Sovětském svazu k moci a začal z něj dělat Rusko, nestačili jsme koukat, ale nebylo to nic proti tomu, jak čuměli všichni komunisti, kteří nám tehdy vládli. Bylo to neuvěřitelné. Dokonce jsme uvěřili, že železná opona padne na věčné časy a nikdy jinak, ale zdá se, že jak Michail Gorbačov tuhle oponu roztáhl, tak ji teď Vladimir Putin zatahuje. Přesně to vystihl kreslíř politických komentářů londýnských novin Evening Standard CHRISTIAN ADAMS. (MD)
Báseň týdne: Tento ostrov patří k nejmenším. Chodí nazí a každý den čekají znamení. Mango, kohouti. Občas se vytrácejí za vesnici s dlouhými holemi. Naše lodě zůstaly o den déle, protože muži psali dopisy. Když se někdo dožije padesáti let, zabijí ho, aby se netrápil. Jeden z nejoceňovanějších tuzemských básníků, PETR HRUŠKA (* 1964), oslavil sbírkou Spatřil jsem svou tvář (vyd. Host) výročí pozapomenuté, ale pro lidstvo přelomové události: 8. září 2022 uplynulo přesně 500 let ode dne, kdy do sevillského přístavu vplula jediná zbývající loď z výpravy Portugalce Fernãa de Magalhãese. „Vyplouvala směrem na západ, dorazila z východu – a uzavřela tak Zemi jednou provždy do kruhu,“ napsal v článku na pokračování na webu Revolver Revue. Knížka doprovozená malbami Jakuba Špaňhela je fantastická, oslavná, skrovná a lapidární jako palubní deník ztraceného dobrodruha. Deník popisující běžné věci: obchod, obracení ostrovanů na víru, výměnu zajatců, objevování, pohřbívání. (KK)
PROČ TO NEŘEKLA DŘÍV? OPERA Tak tiše až, intimní komorní opera o síle moci, je zásadním uměleckým příspěvkem do současné diskuse na téma Proč to neřekl(a) dřív. Unikátní koprodukce Městských divadel pražských (tady se tato opera hraje), progresívní pohybové skupiny Spitfire Company (režie Miřenka Čechová a autor námětu Petr Boháč) a špičkového mladého Orchestru Berg (hudbu složil Slavomír Hořínka, libreto napsala Jana Šrámková, diriguje Peter Vrábel) měla světovou premiéru 5. a 6. září v Divadle Komedie a opakovat se bude celkem dvanáctkrát. Spojení živého orchestru, fyzického pohybového jednání a operního zpěvu je dech beroucí. Hlavní roli Ženy, která hledá odvahu promluvit po letech o svém traumatu ze zneužívání na prahu dospívání, hraje v Tak tiše až mezzosopranistka Markéta Cukrová, v jejím dětském já alternují Sarah Alon a Tereza Šlosárková. Muže ztvárnil Martin Dvořák a Koně Martin Talaga, oba tanečníci a choreografové. (VB)
MILÁČCI DIVÁKŮ PSH POZDRAVÍ KINA CELÉ ČR. FILM Dokument o skupině Peneři strýčka Homeboye PSH Nekonečný příběh zvítězil v diváckém hlasování na festivalu v Karlových Varech a pomalu se chystá do distribuce. Předtím si ale vtipný trojportrét od režiséra Štěpána FOK Vodrážky připraví půdu v kinech speciálním uvedením. V úterý 13. září proběhne projekce snímku doplněná promítnutím nepoužitých záběrů, a hlavně osobní účastí členů PSH – Vladimira 518, Oriona a Mika Trafika –, kteří budou na otázky diváků odpovídat živě do všech koutů republiky. Fyzicky budou přítomni na promítání v pražském kině Přítomnost. (VR)
VOLYNĚ NEJEN FUNERÁLNÍ. DIVADLO Kam v září? K jihu, do Volyně. Třeba se ještě vykoupete, k čemuž láká přírodní plovárna napájená řekou Volyňkou a otevřená v roce 1941. Vodní kulturní dědictví spojte se současným uměním. Od září pokračuje v obřadní síni na místním hřbitově cyklus představení s tématem smrti, který vyvrcholí v čase dušičkovém. Startuje už 9. září Karem od souborů Studio Damúza a Fekete Seretlek, 12. října pak uvede Eliška Brtnická taneční kus Enola, inspirovaný mimo jiné těmi, kdo přežili atomový výbuch v Hirošimě. Pokud se vám však víc hodí časově něco mezi a mimo téma smrti, 25. září uvádí Divadlo Líšeň na nádvoří tvrze hru Paramisa. Divadlo pro děti i dospělé na motivy romských pohádek sepsaných romistkou Milenou Hübschmannovou (1933–2005) se mísí s cikánskou muzikou a tancem. (JB)
SLOVENSKÁ ČÍTANKA V ČT. LITERATURA Ze slovenských autorů mě nejvíc berou Martin M. Šimečka, Ivana Gibová a Michal Hvorecký. A mám kliku: všichni jsou samozřejmě zahrnuti v novém třicetidílném literárním cyklu Slovenská čítanka, který vyrobilo nakladatelství Větrné mlýny ve spolupráci s ČT a slovenskou veřejnoprávní institucí RTVS. Zajímavá devítiminutová autorská čtení – příspěvky do audiovizuální antologie slovenské literatury – natočila dvacítka českých a slovenských dokumentaristů a jsou sakumprásk dostupné na webu vysílání České televize. Poslyšme zase jednou lahodnou slovenčinu i v případě děl, která máme k dispozici v českém překladu: šimečkovský filmeček Lucie Králové vás vyžene do přírody a na trávu v obojím slova smyslu, autorka novely Čepiec Katarína Kucbelová (v režii Hany Novákové) vás pro změnu přiměje k vyšívání rohlíků a banánů za folklór pestřejší… Ano – to musíte vidět. (KK)