Mixér

1/7
Zavřít
  • VZPOMÍNKY NA DOBU RADOSTI. VÝSTAVA PAVEL NÁDVORNÍK (1962–1994) byl klíčovou osobností pražského kulturního dění přelomu osmdesátých a devadesátých let. Jím spoluzaložené družstvo Radost pořádalo zcela zásadní výstavy své doby, časopis Post, na němž se spolupodílel, byl v našem porevolučním období zjevením. I proto nyní jeho fotografickou tvorbu – studoval na FAMU v letech 1988 až 1991 – připomínají na pražském Újezdě v Ateliéru Josefa Sudka výstavou Retrospektiva 02 / Kotelny a Volby. Jak název naznačuje, vystaveny jsou dva z jeho cyklů: první dokumentuje ­období, kdy pracoval na ministerstvu kultury ČSSR v kotelně, druhý je pak dobovým záznamem prvních svobodných voleb v roce 1990. (MG)
    VZPOMÍNKY NA DOBU RADOSTI. VÝSTAVA PAVEL NÁDVORNÍK (1962–1994) byl klíčovou osobností pražského kulturního dění přelomu osmdesátých a devadesátých let. Jím spoluzaložené družstvo Radost pořádalo zcela zásadní výstavy své doby, časopis Post, na němž se spolupodílel, byl v našem porevolučním období zjevením. I proto nyní jeho fotografickou tvorbu – studoval na FAMU v letech 1988 až 1991 – připomínají na pražském Újezdě v Ateliéru Josefa Sudka výstavou Retrospektiva 02 / Kotelny a Volby. Jak název naznačuje, vystaveny jsou dva z jeho cyklů: první dokumentuje ­období, kdy pracoval na ministerstvu kultury ČSSR v kotelně, druhý je pak dobovým záznamem prvních svobodných voleb v roce 1990. (MG)| Zdroj: Archív
  • STUDIO ALTA SE LOUČÍ V KARLÍNĚ. DIVADLO Studio Alta zatím ještě obývá prostory karlínské Invalidovny, pomalu se však chystá na přesun do nového působiště v Libeňském pivovaru. Takže pokud si chcete ještě užít genia loci Invalidovny, s návštěvou Alty neotálejte. Zamířit sem můžete třeba v neděli 30. 10., kdy je na programu premiéra pohybově-objektové performance Mikrosvěty herečky, tanečnice a choreografky Jazmíny Piktorové a tanečnice a choreografky Sabiny Bočkové, která se nejdřív věnovala klasickému tanci, o něco později se ovšem vrhla na nezávislou scénu. Vezměte s sebou i děti, a to už od čtyř let. Hraje se i den nato, hned ráno a dopoledne. (JB)
    STUDIO ALTA SE LOUČÍ V KARLÍNĚ. DIVADLO Studio Alta zatím ještě obývá prostory karlínské Invalidovny, pomalu se však chystá na přesun do nového působiště v Libeňském pivovaru. Takže pokud si chcete ještě užít genia loci Invalidovny, s návštěvou Alty neotálejte. Zamířit sem můžete třeba v neděli 30. 10., kdy je na programu premiéra pohybově-objektové performance Mikrosvěty herečky, tanečnice a choreografky Jazmíny Piktorové a tanečnice a choreografky Sabiny Bočkové, která se nejdřív věnovala klasickému tanci, o něco později se ovšem vrhla na nezávislou scénu. Vezměte s sebou i děti, a to už od čtyř let. Hraje se i den nato, hned ráno a dopoledne. (JB)| Zdroj: Archív
  • MIDWIFE VERSUS THE CURE. HUDBA Naše kraje navštíví výjimečná americká hudebnice, která vystupuje pod pseudonymem MIDWIFE a svému stylu říká „heaven metal“. Dokáže spojovat zasněné éterické vokály, tajemné plochy, noise i zmíněnou metalovou notu. Je to okouzlující, kreativní hudba, která umí zcela pohltit. Právě vydala nový singl a její schopnosti se v něm jen umocňují. Midwife u nás bude mít dvě vystoupení, 23. 10. hraje v Brně (Kabinet múz) a 24. 10. v Praze (Nová libeňská synagóga). Jenže toho čtyřiadvacátého hrají v pražské O2 areně The Cure. Jak to jen skloubit? (JK)
    MIDWIFE VERSUS THE CURE. HUDBA Naše kraje navštíví výjimečná americká hudebnice, která vystupuje pod pseudonymem MIDWIFE a svému stylu říká „heaven metal“. Dokáže spojovat zasněné éterické vokály, tajemné plochy, noise i zmíněnou metalovou notu. Je to okouzlující, kreativní hudba, která umí zcela pohltit. Právě vydala nový singl a její schopnosti se v něm jen umocňují. Midwife u nás bude mít dvě vystoupení, 23. 10. hraje v Brně (Kabinet múz) a 24. 10. v Praze (Nová libeňská synagóga). Jenže toho čtyřiadvacátého hrají v pražské O2 areně The Cure. Jak to jen skloubit? (JK)| Zdroj: Archív
  • Vtip týdne: Gemma Correll nakreslila tenhle obrázek před rokem, letos ho v době předdušičkové opakuje a může to dělat do skonání světa, protože to tak máme všichni, někdo si jenom neumí lehnout a trpět tak úhledně. Prostě na podzim vystřídají deprese deprese sezónní a obleček můžeme také střídat podle libosti. Když se z toho vždycky alespoň na chvilu vyblížeme, máme vyhráno. (MD)
    Vtip týdne: Gemma Correll nakreslila tenhle obrázek před rokem, letos ho v době předdušičkové opakuje a může to dělat do skonání světa, protože to tak máme všichni, někdo si jenom neumí lehnout a trpět tak úhledně. Prostě na podzim vystřídají deprese deprese sezónní a obleček můžeme také střídat podle libosti. Když se z toho vždycky alespoň na chvilu vyblížeme, máme vyhráno. (MD)| Zdroj: Archív
  • Báseň týdne: Pes štěká do kouta Je hubený jako leták co ti říkal, žes vyhrál miliony Nakláním se do ulice Ještě ji neřízlo světlo Je neděle, den praného prádla a pečených kuřat Ale ty prozatím spíš neklidně a oddaně Do snu se ti krade i ten můj probdělý na mýtinu Publikační tempo ONDŘEJE HLOŽKA (* 1986) je v posledních letech mimořádné, ke dvěma sbírkám z loňského roku přibyla nedávno další. Slezský nonstop (vyd. Pavel Kotrla – Klenov) nabízí melancholicky laděné básně, jimiž refrénovitě prochází „pes hubený jako leták“. Jazyková úspornost a silná obraznost jsou poznávacími rysy slezského básníka a i díky nim nehrozí, že se jeho knih čtenáři brzy přesytí. (KE)
    Báseň týdne: Pes štěká do kouta Je hubený jako leták co ti říkal, žes vyhrál miliony Nakláním se do ulice Ještě ji neřízlo světlo Je neděle, den praného prádla a pečených kuřat Ale ty prozatím spíš neklidně a oddaně Do snu se ti krade i ten můj probdělý na mýtinu Publikační tempo ONDŘEJE HLOŽKA (* 1986) je v posledních letech mimořádné, ke dvěma sbírkám z loňského roku přibyla nedávno další. Slezský nonstop (vyd. Pavel Kotrla – Klenov) nabízí melancholicky laděné básně, jimiž refrénovitě prochází „pes hubený jako leták“. Jazyková úspornost a silná obraznost jsou poznávacími rysy slezského básníka a i díky nim nehrozí, že se jeho knih čtenáři brzy přesytí. (KE)| Zdroj: Archív
  • ZPÁTKY NA STROMY! LITERATURA „Hrdina naší doby / nemá ani jeden řád / nemá ani titul před jménem / a je rád, že se může smát,“ zpívala v roce 1982 havířovská punková kapela Středně rychlé šípy. Olympici asi v té době bodovali s Jasnou zprávou a Karel Gott pěl Když milenky pláčou. Punková subkultura patří do české kultury hudbou, vizualitou i texty. Těmi se probíral sběratel a fanda RADIM KOPÁČ. Do knihy Všechno je špatně, zpátky na stromy! Český punk a hardcore v textech 1979–1989 (vyd. Divočina) jich vybral téměř sedmdesát. Kromě nich je tu i studie k tématu, rozhovory (například s bývalým pankáčem Petrem Zelenkou) a spousta fotografií (především Štěpána Stejskala). Takže „No future!“ třeba se Suchými mozky, Kudy kam, Chronickou nevinností, Šišatým kolem, Zelenými kanibaly, Jateční ulicí, Modrými tanky nebo Piráty klidných vod. „Ale my tu žijem / vesele si hnijem…“ (Akce Z). (JŠ)
    ZPÁTKY NA STROMY! LITERATURA „Hrdina naší doby / nemá ani jeden řád / nemá ani titul před jménem / a je rád, že se může smát,“ zpívala v roce 1982 havířovská punková kapela Středně rychlé šípy. Olympici asi v té době bodovali s Jasnou zprávou a Karel Gott pěl Když milenky pláčou. Punková subkultura patří do české kultury hudbou, vizualitou i texty. Těmi se probíral sběratel a fanda RADIM KOPÁČ. Do knihy Všechno je špatně, zpátky na stromy! Český punk a hardcore v textech 1979–1989 (vyd. Divočina) jich vybral téměř sedmdesát. Kromě nich je tu i studie k tématu, rozhovory (například s bývalým pankáčem Petrem Zelenkou) a spousta fotografií (především Štěpána Stejskala). Takže „No future!“ třeba se Suchými mozky, Kudy kam, Chronickou nevinností, Šišatým kolem, Zelenými kanibaly, Jateční ulicí, Modrými tanky nebo Piráty klidných vod. „Ale my tu žijem / vesele si hnijem…“ (Akce Z). (JŠ)| Zdroj: Archív
  • V JIHLAVĚ VŠECHNO DOBŘE DOPADNE. FILM „Máme pocit, že žijeme v nesnadné době, a bezesporu je to tak. Ale uvedené filmy, natočené během posledních sta let, ukazují, že téměř každá doba čelila velkým výzvám a že to je spíše vzpo­mínkový optimismus, který minulost proměňuje ve ‚zlaté časy‘,“ říká ředitel festivalu dokumentů JI.HLAVA Marek Hovorka. Ještěže je jedním ze soutěžních snímků poetický esej Miroslava Janka o včelách Všechno dobře dopadne. Šestadvacátý ročník nabídne na tři sta filmů, témata pronikání hraného filmu do dokumentárního, filmařské etiky nebo ruské agrese na Ukrajině (nejen té aktuální), retrospektivu oscarové avantgardistky Shirley Clarkeové, a hlavně novinky tvůrců, jako je Jana Počtová (Šťastně až na věky o různých typech partnerských vztahů), Veronika Lišková (Návštěvníci o životě na Špicberkách), Jana Ševčíková (Ti, kteří tancují ve tmě z prostředí nevidomých), Jan Foukal (první česká „bromance“ Sami doma) a dalších. Festival začíná 25. 10. (VR)
    V JIHLAVĚ VŠECHNO DOBŘE DOPADNE. FILM „Máme pocit, že žijeme v nesnadné době, a bezesporu je to tak. Ale uvedené filmy, natočené během posledních sta let, ukazují, že téměř každá doba čelila velkým výzvám a že to je spíše vzpo­mínkový optimismus, který minulost proměňuje ve ‚zlaté časy‘,“ říká ředitel festivalu dokumentů JI.HLAVA Marek Hovorka. Ještěže je jedním ze soutěžních snímků poetický esej Miroslava Janka o včelách Všechno dobře dopadne. Šestadvacátý ročník nabídne na tři sta filmů, témata pronikání hraného filmu do dokumentárního, filmařské etiky nebo ruské agrese na Ukrajině (nejen té aktuální), retrospektivu oscarové avantgardistky Shirley Clarkeové, a hlavně novinky tvůrců, jako je Jana Počtová (Šťastně až na věky o různých typech partnerských vztahů), Veronika Lišková (Návštěvníci o životě na Špicberkách), Jana Ševčíková (Ti, kteří tancují ve tmě z prostředí nevidomých), Jan Foukal (první česká „bromance“ Sami doma) a dalších. Festival začíná 25. 10. (VR)| Zdroj: Archív
VZPOMÍNKY NA DOBU RADOSTI. VÝSTAVA PAVEL NÁDVORNÍK (1962–1994) byl klíčovou osobností pražského kulturního dění přelomu osmdesátých a devadesátých let. Jím spoluzaložené družstvo Radost pořádalo zcela zásadní výstavy své doby, časopis Post, na němž se spolupodílel, byl v našem porevolučním období zjevením. I proto nyní jeho fotografickou tvorbu – studoval na FAMU v letech 1988 až 1991 – připomínají na pražském Újezdě v Ateliéru Josefa Sudka výstavou Retrospektiva 02 / Kotelny a Volby. Jak název naznačuje, vystaveny jsou dva z jeho cyklů: první dokumentuje ­období, kdy pracoval na ministerstvu kultury ČSSR v kotelně, druhý je pak dobovým záznamem prvních svobodných voleb v roce 1990. (MG)
STUDIO ALTA SE LOUČÍ V KARLÍNĚ. DIVADLO Studio Alta zatím ještě obývá prostory karlínské Invalidovny, pomalu se však chystá na přesun do nového působiště v Libeňském pivovaru. Takže pokud si chcete ještě užít genia loci Invalidovny, s návštěvou Alty neotálejte. Zamířit sem můžete třeba v neděli 30. 10., kdy je na programu premiéra pohybově-objektové performance Mikrosvěty herečky, tanečnice a choreografky Jazmíny Piktorové a tanečnice a choreografky Sabiny Bočkové, která se nejdřív věnovala klasickému tanci, o něco později se ovšem vrhla na nezávislou scénu. Vezměte s sebou i děti, a to už od čtyř let. Hraje se i den nato, hned ráno a dopoledne. (JB)
MIDWIFE VERSUS THE CURE. HUDBA Naše kraje navštíví výjimečná americká hudebnice, která vystupuje pod pseudonymem MIDWIFE a svému stylu říká „heaven metal“. Dokáže spojovat zasněné éterické vokály, tajemné plochy, noise i zmíněnou metalovou notu. Je to okouzlující, kreativní hudba, která umí zcela pohltit. Právě vydala nový singl a její schopnosti se v něm jen umocňují. Midwife u nás bude mít dvě vystoupení, 23. 10. hraje v Brně (Kabinet múz) a 24. 10. v Praze (Nová libeňská synagóga). Jenže toho čtyřiadvacátého hrají v pražské O2 areně The Cure. Jak to jen skloubit? (JK)
Vtip týdne: Gemma Correll nakreslila tenhle obrázek před rokem, letos ho v době předdušičkové opakuje a může to dělat do skonání světa, protože to tak máme všichni, někdo si jenom neumí lehnout a trpět tak úhledně. Prostě na podzim vystřídají deprese deprese sezónní a obleček můžeme také střídat podle libosti. Když se z toho vždycky alespoň na chvilu vyblížeme, máme vyhráno. (MD)
Báseň týdne: Pes štěká do kouta Je hubený jako leták co ti říkal, žes vyhrál miliony Nakláním se do ulice Ještě ji neřízlo světlo Je neděle, den praného prádla a pečených kuřat Ale ty prozatím spíš neklidně a oddaně Do snu se ti krade i ten můj probdělý na mýtinu Publikační tempo ONDŘEJE HLOŽKA (* 1986) je v posledních letech mimořádné, ke dvěma sbírkám z loňského roku přibyla nedávno další. Slezský nonstop (vyd. Pavel Kotrla – Klenov) nabízí melancholicky laděné básně, jimiž refrénovitě prochází „pes hubený jako leták“. Jazyková úspornost a silná obraznost jsou poznávacími rysy slezského básníka a i díky nim nehrozí, že se jeho knih čtenáři brzy přesytí. (KE)
ZPÁTKY NA STROMY! LITERATURA „Hrdina naší doby / nemá ani jeden řád / nemá ani titul před jménem / a je rád, že se může smát,“ zpívala v roce 1982 havířovská punková kapela Středně rychlé šípy. Olympici asi v té době bodovali s Jasnou zprávou a Karel Gott pěl Když milenky pláčou. Punková subkultura patří do české kultury hudbou, vizualitou i texty. Těmi se probíral sběratel a fanda RADIM KOPÁČ. Do knihy Všechno je špatně, zpátky na stromy! Český punk a hardcore v textech 1979–1989 (vyd. Divočina) jich vybral téměř sedmdesát. Kromě nich je tu i studie k tématu, rozhovory (například s bývalým pankáčem Petrem Zelenkou) a spousta fotografií (především Štěpána Stejskala). Takže „No future!“ třeba se Suchými mozky, Kudy kam, Chronickou nevinností, Šišatým kolem, Zelenými kanibaly, Jateční ulicí, Modrými tanky nebo Piráty klidných vod. „Ale my tu žijem / vesele si hnijem…“ (Akce Z). (JŠ)
V JIHLAVĚ VŠECHNO DOBŘE DOPADNE. FILM „Máme pocit, že žijeme v nesnadné době, a bezesporu je to tak. Ale uvedené filmy, natočené během posledních sta let, ukazují, že téměř každá doba čelila velkým výzvám a že to je spíše vzpo­mínkový optimismus, který minulost proměňuje ve ‚zlaté časy‘,“ říká ředitel festivalu dokumentů JI.HLAVA Marek Hovorka. Ještěže je jedním ze soutěžních snímků poetický esej Miroslava Janka o včelách Všechno dobře dopadne. Šestadvacátý ročník nabídne na tři sta filmů, témata pronikání hraného filmu do dokumentárního, filmařské etiky nebo ruské agrese na Ukrajině (nejen té aktuální), retrospektivu oscarové avantgardistky Shirley Clarkeové, a hlavně novinky tvůrců, jako je Jana Počtová (Šťastně až na věky o různých typech partnerských vztahů), Veronika Lišková (Návštěvníci o životě na Špicberkách), Jana Ševčíková (Ti, kteří tancují ve tmě z prostředí nevidomých), Jan Foukal (první česká „bromance“ Sami doma) a dalších. Festival začíná 25. 10. (VR)