Mixér

1/10
Zavřít
  • 1956–1989: ARCHITEKTURA VŠEM (výstava) Po skvělém soukniží Architektura 58–89 (vyšlo začátkem minulého roku ve vydavatelství BiggBoss) se k období vlády jedné strany čelem postavila i Národní galerie Praha. Na ochozech druhého patra Veletržního paláce představuje „novou sbírkovou expozici se zaměřením na architekturu a životní styl v Československu mezi lety 1956 a 1989“. Ta, na rozdíl od zmíněného počinu zkratovitěji, ale o to obrazově i tematicky zajímavěji popisuje dané období nejen prostřednictvím architektury, ale dotkne se i bytové kultury nebo kvality tehdejšího života co do nabídky spotřebního zboží. Krásná práce vychází z jedinečného archívu Sbírky architektury NGP. Až jednoho napadne, jaká je škoda, že se naše první výstavní instituce nenadechla víc. Protože téma i kvalita materiálů v depozitářích by si rozhodně zasloužily rozsáhlejší prezentaci. (MG)
    1956–1989: ARCHITEKTURA VŠEM (výstava) Po skvělém soukniží Architektura 58–89 (vyšlo začátkem minulého roku ve vydavatelství BiggBoss) se k období vlády jedné strany čelem postavila i Národní galerie Praha. Na ochozech druhého patra Veletržního paláce představuje „novou sbírkovou expozici se zaměřením na architekturu a životní styl v Československu mezi lety 1956 a 1989“. Ta, na rozdíl od zmíněného počinu zkratovitěji, ale o to obrazově i tematicky zajímavěji popisuje dané období nejen prostřednictvím architektury, ale dotkne se i bytové kultury nebo kvality tehdejšího života co do nabídky spotřebního zboží. Krásná práce vychází z jedinečného archívu Sbírky architektury NGP. Až jednoho napadne, jaká je škoda, že se naše první výstavní instituce nenadechla víc. Protože téma i kvalita materiálů v depozitářích by si rozhodně zasloužily rozsáhlejší prezentaci. (MG) | Zdroj: Archív
  • 1956–1989: ARCHITEKTURA VŠEM (výstava) Po skvělém soukniží Architektura 58–89 (vyšlo začátkem minulého roku ve vydavatelství BiggBoss) se k období vlády jedné strany čelem postavila i Národní galerie Praha. Na ochozech druhého patra Veletržního paláce představuje „novou sbírkovou expozici se zaměřením na architekturu a životní styl v Československu mezi lety 1956 a 1989“. Ta, na rozdíl od zmíněného počinu zkratovitěji, ale o to obrazově i tematicky zajímavěji popisuje dané období nejen prostřednictvím architektury, ale dotkne se i bytové kultury nebo kvality tehdejšího života co do nabídky spotřebního zboží. Krásná práce vychází z jedinečného archívu Sbírky architektury NGP. Až jednoho napadne, jaká je škoda, že se naše první výstavní instituce nenadechla víc. Protože téma i kvalita materiálů v depozitářích by si rozhodně zasloužily rozsáhlejší prezentaci. (MG)
    1956–1989: ARCHITEKTURA VŠEM (výstava) Po skvělém soukniží Architektura 58–89 (vyšlo začátkem minulého roku ve vydavatelství BiggBoss) se k období vlády jedné strany čelem postavila i Národní galerie Praha. Na ochozech druhého patra Veletržního paláce představuje „novou sbírkovou expozici se zaměřením na architekturu a životní styl v Československu mezi lety 1956 a 1989“. Ta, na rozdíl od zmíněného počinu zkratovitěji, ale o to obrazově i tematicky zajímavěji popisuje dané období nejen prostřednictvím architektury, ale dotkne se i bytové kultury nebo kvality tehdejšího života co do nabídky spotřebního zboží. Krásná práce vychází z jedinečného archívu Sbírky architektury NGP. Až jednoho napadne, jaká je škoda, že se naše první výstavní instituce nenadechla víc. Protože téma i kvalita materiálů v depozitářích by si rozhodně zasloužily rozsáhlejší prezentaci. (MG) | Zdroj: Archív
  • 1956–1989: ARCHITEKTURA VŠEM (výstava) Po skvělém soukniží Architektura 58–89 (vyšlo začátkem minulého roku ve vydavatelství BiggBoss) se k období vlády jedné strany čelem postavila i Národní galerie Praha. Na ochozech druhého patra Veletržního paláce představuje „novou sbírkovou expozici se zaměřením na architekturu a životní styl v Československu mezi lety 1956 a 1989“. Ta, na rozdíl od zmíněného počinu zkratovitěji, ale o to obrazově i tematicky zajímavěji popisuje dané období nejen prostřednictvím architektury, ale dotkne se i bytové kultury nebo kvality tehdejšího života co do nabídky spotřebního zboží. Krásná práce vychází z jedinečného archívu Sbírky architektury NGP. Až jednoho napadne, jaká je škoda, že se naše první výstavní instituce nenadechla víc. Protože téma i kvalita materiálů v depozitářích by si rozhodně zasloužily rozsáhlejší prezentaci. (MG)
    1956–1989: ARCHITEKTURA VŠEM (výstava) Po skvělém soukniží Architektura 58–89 (vyšlo začátkem minulého roku ve vydavatelství BiggBoss) se k období vlády jedné strany čelem postavila i Národní galerie Praha. Na ochozech druhého patra Veletržního paláce představuje „novou sbírkovou expozici se zaměřením na architekturu a životní styl v Československu mezi lety 1956 a 1989“. Ta, na rozdíl od zmíněného počinu zkratovitěji, ale o to obrazově i tematicky zajímavěji popisuje dané období nejen prostřednictvím architektury, ale dotkne se i bytové kultury nebo kvality tehdejšího života co do nabídky spotřebního zboží. Krásná práce vychází z jedinečného archívu Sbírky architektury NGP. Až jednoho napadne, jaká je škoda, že se naše první výstavní instituce nenadechla víc. Protože téma i kvalita materiálů v depozitářích by si rozhodně zasloužily rozsáhlejší prezentaci. (MG) | Zdroj: Archív
  • 1956–1989: ARCHITEKTURA VŠEM (výstava) Po skvělém soukniží Architektura 58–89 (vyšlo začátkem minulého roku ve vydavatelství BiggBoss) se k období vlády jedné strany čelem postavila i Národní galerie Praha. Na ochozech druhého patra Veletržního paláce představuje „novou sbírkovou expozici se zaměřením na architekturu a životní styl v Československu mezi lety 1956 a 1989“. Ta, na rozdíl od zmíněného počinu zkratovitěji, ale o to obrazově i tematicky zajímavěji popisuje dané období nejen prostřednictvím architektury, ale dotkne se i bytové kultury nebo kvality tehdejšího života co do nabídky spotřebního zboží. Krásná práce vychází z jedinečného archívu Sbírky architektury NGP. Až jednoho napadne, jaká je škoda, že se naše první výstavní instituce nenadechla víc. Protože téma i kvalita materiálů v depozitářích by si rozhodně zasloužily rozsáhlejší prezentaci. (MG)
    1956–1989: ARCHITEKTURA VŠEM (výstava) Po skvělém soukniží Architektura 58–89 (vyšlo začátkem minulého roku ve vydavatelství BiggBoss) se k období vlády jedné strany čelem postavila i Národní galerie Praha. Na ochozech druhého patra Veletržního paláce představuje „novou sbírkovou expozici se zaměřením na architekturu a životní styl v Československu mezi lety 1956 a 1989“. Ta, na rozdíl od zmíněného počinu zkratovitěji, ale o to obrazově i tematicky zajímavěji popisuje dané období nejen prostřednictvím architektury, ale dotkne se i bytové kultury nebo kvality tehdejšího života co do nabídky spotřebního zboží. Krásná práce vychází z jedinečného archívu Sbírky architektury NGP. Až jednoho napadne, jaká je škoda, že se naše první výstavní instituce nenadechla víc. Protože téma i kvalita materiálů v depozitářích by si rozhodně zasloužily rozsáhlejší prezentaci. (MG) | Zdroj: Archív
  • O VÁLOVCE S LÁSKOU (literatura) „Jak si tohle, do prdele, pamatuju? Nevím,“ říká s typickou přímostí novinářce MARCELE PECHÁČKOVÉ jedna z nejvýznačnějších českých malířek. Knížka první jmenované o té druhé vyšla ještě před Vánoci v Torstu. Jmenuje se Jitka Válová a její poetický podtitul Byly jsme dvě malý hovna ve vysoký trávě není pravdivý: „Válovky“ byly fenoménem, slovy sběratele umění a jejich přítele Michaela Třeštíka „prostě monumentální české malířky“. Když legendární dvojčata jejich odvěký kamarád, herec David Prachař, přirovnává v interview s paní Marcelou k solitéru Bohuslavu Reynkovi, něco na tom je. Civilně přepsaný, nesmírně zajímavý a podmanivý, velmi upřímně působící knižní rozhovor od dětství po stáří a ztrátu neoddělitelné sestry, který publicistka s Jitkou Válovou (1922 až 2011) citlivě „nabrala“ během deseti setkání v roce 2009, doplňují portréty Jitky a Květy, jejich maleb, kreseb a grafik i přátel. O mamince, o tom, jak jim blízcí lidé kradli obrazy, o závislostech i samotě. Až na pár překlepů skvělá a důležitá práce. (KK)
    O VÁLOVCE S LÁSKOU (literatura) „Jak si tohle, do prdele, pamatuju? Nevím,“ říká s typickou přímostí novinářce MARCELE PECHÁČKOVÉ jedna z nejvýznačnějších českých malířek. Knížka první jmenované o té druhé vyšla ještě před Vánoci v Torstu. Jmenuje se Jitka Válová a její poetický podtitul Byly jsme dvě malý hovna ve vysoký trávě není pravdivý: „Válovky“ byly fenoménem, slovy sběratele umění a jejich přítele Michaela Třeštíka „prostě monumentální české malířky“. Když legendární dvojčata jejich odvěký kamarád, herec David Prachař, přirovnává v interview s paní Marcelou k solitéru Bohuslavu Reynkovi, něco na tom je. Civilně přepsaný, nesmírně zajímavý a podmanivý, velmi upřímně působící knižní rozhovor od dětství po stáří a ztrátu neoddělitelné sestry, který publicistka s Jitkou Válovou (1922 až 2011) citlivě „nabrala“ během deseti setkání v roce 2009, doplňují portréty Jitky a Květy, jejich maleb, kreseb a grafik i přátel. O mamince, o tom, jak jim blízcí lidé kradli obrazy, o závislostech i samotě. Až na pár překlepů skvělá a důležitá práce. (KK)| Zdroj: Archív
  • PHOTA PANÍ PATTI (FOTOGRAFIE) „21. SRPNA. Burroughsova kalkulačka – patent získala jedenadvacátého srpna 1888 – vedle šátku, který nosil Burroughsův vnuk William.“ Americká zpěvačka, skladatelka, spisovatelka a fotografka PATTI SMITH. Roku 2018 si založila instagramový účet, který sleduje skoro milión jejích fanoušků, a plnila ho černobílými i barevnými otextovanými fotografiemi, jednak archívními, jednak novými (z chytrého telefonu). Deník, poznámkový blok, dojem, nápad? Z téměř dvou tisíc snímků připravila Knihu dní (vydali Dokořán, přeložil Ondřej Prokop), do níž jich vybrala 365, na každý den jeden. Jako by svému bývalému partnerovi, fotografu Robertu Mapplethorpovi, bez něhož by newyorská umělecká scéna vypadala dost jinak, chtěla poděkovat a ukázat, že fotografie nemusí být nutně stylizovaná… (JŠ)
    PHOTA PANÍ PATTI (FOTOGRAFIE) „21. SRPNA. Burroughsova kalkulačka – patent získala jedenadvacátého srpna 1888 – vedle šátku, který nosil Burroughsův vnuk William.“ Americká zpěvačka, skladatelka, spisovatelka a fotografka PATTI SMITH. Roku 2018 si založila instagramový účet, který sleduje skoro milión jejích fanoušků, a plnila ho černobílými i barevnými otextovanými fotografiemi, jednak archívními, jednak novými (z chytrého telefonu). Deník, poznámkový blok, dojem, nápad? Z téměř dvou tisíc snímků připravila Knihu dní (vydali Dokořán, přeložil Ondřej Prokop), do níž jich vybrala 365, na každý den jeden. Jako by svému bývalému partnerovi, fotografu Robertu Mapplethorpovi, bez něhož by newyorská umělecká scéna vypadala dost jinak, chtěla poděkovat a ukázat, že fotografie nemusí být nutně stylizovaná… (JŠ)| Zdroj: Archív
  • BÁSEŇ TÝDNE: Od dětství trpěl jsem pocity viny: všichni jsou normální, jen já jsem jiný… dozrál jsem k úlevě (nevelké…) vloni: vždyť já jsem v pořádku! Jiní jsou oni (Srpen 2017) Jen málokdo si v české poezii může nárokovat status celebrity. J. H. KRCHOVSKÝ (* 1960) ano. Díky dekadentní poetice a vázaným a rýmovaným veršům si zajistil nejen množství epigonů, ale také neutuchající čtenářský zájem. Na konci roku vyšlá sbírka Už zase vyšlo slunce (vyd. Host) obsahuje čtyřveršové zápisky z let 2016 až 2021 a čtenáři v ní najdou přesně to, na co jsou od „Krcháče“ zvyklí: nenapodobitelnou – i když napodobovanou – směs (sebe)ironie, nihilismu a stylizace. (KE)
    BÁSEŇ TÝDNE: Od dětství trpěl jsem pocity viny: všichni jsou normální, jen já jsem jiný… dozrál jsem k úlevě (nevelké…) vloni: vždyť já jsem v pořádku! Jiní jsou oni (Srpen 2017) Jen málokdo si v české poezii může nárokovat status celebrity. J. H. KRCHOVSKÝ (* 1960) ano. Díky dekadentní poetice a vázaným a rýmovaným veršům si zajistil nejen množství epigonů, ale také neutuchající čtenářský zájem. Na konci roku vyšlá sbírka Už zase vyšlo slunce (vyd. Host) obsahuje čtyřveršové zápisky z let 2016 až 2021 a čtenáři v ní najdou přesně to, na co jsou od „Krcháče“ zvyklí: nenapodobitelnou – i když napodobovanou – směs (sebe)ironie, nihilismu a stylizace. (KE)| Zdroj: Archív
  • á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN (FILM) Filmová rekonstrukce audiozáznamu největší hromadné sebevraždy moderní historie neobsahuje drastické scény a scenárista a režisér JAN BUŠTA dává případným přítomným sadistům, voyeurům a nekrofilům minutu na to, aby opustili kinosál. Reverend Jim Jones přiměl 18. listopadu 1978 členy své sekty Chrám lidu v osadě Jonestown v džungli jihoamerické Guyany k otravě kyanidem. Zemřelo přes devět set lidí, třetina z nich byly děti. A právě děti tuto událost rekonstruují na základě zvukové nahrávky, která byla na místě pořízena. „Revoluční sebevraždu“, jak Jones svůj čin označoval, dokumentarista Bušta pojímá adekvátně revoluční formou. Jeden z nejoriginálnějších českých filmů za řadu let, á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONES- TOWN, byl oceněn na festivalu v Jihlavě a právě běží v kinech. (VR)
    á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN (FILM) Filmová rekonstrukce audiozáznamu největší hromadné sebevraždy moderní historie neobsahuje drastické scény a scenárista a režisér JAN BUŠTA dává případným přítomným sadistům, voyeurům a nekrofilům minutu na to, aby opustili kinosál. Reverend Jim Jones přiměl 18. listopadu 1978 členy své sekty Chrám lidu v osadě Jonestown v džungli jihoamerické Guyany k otravě kyanidem. Zemřelo přes devět set lidí, třetina z nich byly děti. A právě děti tuto událost rekonstruují na základě zvukové nahrávky, která byla na místě pořízena. „Revoluční sebevraždu“, jak Jones svůj čin označoval, dokumentarista Bušta pojímá adekvátně revoluční formou. Jeden z nejoriginálnějších českých filmů za řadu let, á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONES- TOWN, byl oceněn na festivalu v Jihlavě a právě běží v kinech. (VR)| Zdroj: Archív
  • VTIP TÝDNE: Tenhle obrázek asi není úplně megavtipný, prostě se hledá autor obrazů, které jsou vzhůru nohama a za rohem je netopýr, který, jak víme, vidí svět právě takhle, když se zavěsí k odpočinku, případně k malování. V těchto dnech při sledování domácí politické scény mám ale právě takový pocit, že je vzhůru nohama úplně všechno. Nebo je to naopak takhle správně a vzhůru nohama jsem já? Kéž bychom v tomhle měli už brzy jasno. Autorem vtipu je ELLIS ROSEN, který kreslí například pro The New Yorker. (MD)
    VTIP TÝDNE: Tenhle obrázek asi není úplně megavtipný, prostě se hledá autor obrazů, které jsou vzhůru nohama a za rohem je netopýr, který, jak víme, vidí svět právě takhle, když se zavěsí k odpočinku, případně k malování. V těchto dnech při sledování domácí politické scény mám ale právě takový pocit, že je vzhůru nohama úplně všechno. Nebo je to naopak takhle správně a vzhůru nohama jsem já? Kéž bychom v tomhle měli už brzy jasno. Autorem vtipu je ELLIS ROSEN, který kreslí například pro The New Yorker. (MD)| Zdroj: Archív
  • DVA SVAZKY ROMSKÉ HISTORIE (LITERATURA) Nakladatelství romské literatury Kher příkladně pečuje o všeobecně vysokou úroveň svých knih, které se snaží pozvednout úroveň diskuse a rozšířit povědomí tuzemské majority o romských věcech. Nedávno tu vyšly (ve spolupráci s nakladatelstvím Paseka) vynikající memoáry OLGY FEČOVÉ (1942–2022), zásadní osobnosti romské kulturní scény, původem východniarky, která se s rodiči přestěhovala do poválečné Prahy. Tu v „pamětech hrdé Romky“ s názvem Den byl pro mě krátkej výjimečně pěkně, s láskou a nostalgií popisuje stejně jako život po boku šéfa cimbálovky Jožky Feča a společnost hudebně nadaných lidí obecně. To povídky sbírky Samet blues nejsou o muzice. Blues symbolizuje mimo jiné smutek nad tím, jak po listopadové revoluci nenavštívila svoboda všechny rovným dílem. Dvanáct autorů, dvanáct zajímavých, stereotypy bořících obrazů romství v uplynulých třech dekádách. (KK)
    DVA SVAZKY ROMSKÉ HISTORIE (LITERATURA) Nakladatelství romské literatury Kher příkladně pečuje o všeobecně vysokou úroveň svých knih, které se snaží pozvednout úroveň diskuse a rozšířit povědomí tuzemské majority o romských věcech. Nedávno tu vyšly (ve spolupráci s nakladatelstvím Paseka) vynikající memoáry OLGY FEČOVÉ (1942–2022), zásadní osobnosti romské kulturní scény, původem východniarky, která se s rodiči přestěhovala do poválečné Prahy. Tu v „pamětech hrdé Romky“ s názvem Den byl pro mě krátkej výjimečně pěkně, s láskou a nostalgií popisuje stejně jako život po boku šéfa cimbálovky Jožky Feča a společnost hudebně nadaných lidí obecně. To povídky sbírky Samet blues nejsou o muzice. Blues symbolizuje mimo jiné smutek nad tím, jak po listopadové revoluci nenavštívila svoboda všechny rovným dílem. Dvanáct autorů, dvanáct zajímavých, stereotypy bořících obrazů romství v uplynulých třech dekádách. (KK)| Zdroj: Archív
1956–1989: ARCHITEKTURA VŠEM (výstava) Po skvělém soukniží Architektura 58–89 (vyšlo začátkem minulého roku ve vydavatelství BiggBoss) se k období vlády jedné strany čelem postavila i Národní galerie Praha. Na ochozech druhého patra Veletržního paláce představuje „novou sbírkovou expozici se zaměřením na architekturu a životní styl v Československu mezi lety 1956 a 1989“. Ta, na rozdíl od zmíněného počinu zkratovitěji, ale o to obrazově i tematicky zajímavěji popisuje dané období nejen prostřednictvím architektury, ale dotkne se i bytové kultury nebo kvality tehdejšího života co do nabídky spotřebního zboží. Krásná práce vychází z jedinečného archívu Sbírky architektury NGP. Až jednoho napadne, jaká je škoda, že se naše první výstavní instituce nenadechla víc. Protože téma i kvalita materiálů v depozitářích by si rozhodně zasloužily rozsáhlejší prezentaci. (MG)
1956–1989: ARCHITEKTURA VŠEM (výstava) Po skvělém soukniží Architektura 58–89 (vyšlo začátkem minulého roku ve vydavatelství BiggBoss) se k období vlády jedné strany čelem postavila i Národní galerie Praha. Na ochozech druhého patra Veletržního paláce představuje „novou sbírkovou expozici se zaměřením na architekturu a životní styl v Československu mezi lety 1956 a 1989“. Ta, na rozdíl od zmíněného počinu zkratovitěji, ale o to obrazově i tematicky zajímavěji popisuje dané období nejen prostřednictvím architektury, ale dotkne se i bytové kultury nebo kvality tehdejšího života co do nabídky spotřebního zboží. Krásná práce vychází z jedinečného archívu Sbírky architektury NGP. Až jednoho napadne, jaká je škoda, že se naše první výstavní instituce nenadechla víc. Protože téma i kvalita materiálů v depozitářích by si rozhodně zasloužily rozsáhlejší prezentaci. (MG)
1956–1989: ARCHITEKTURA VŠEM (výstava) Po skvělém soukniží Architektura 58–89 (vyšlo začátkem minulého roku ve vydavatelství BiggBoss) se k období vlády jedné strany čelem postavila i Národní galerie Praha. Na ochozech druhého patra Veletržního paláce představuje „novou sbírkovou expozici se zaměřením na architekturu a životní styl v Československu mezi lety 1956 a 1989“. Ta, na rozdíl od zmíněného počinu zkratovitěji, ale o to obrazově i tematicky zajímavěji popisuje dané období nejen prostřednictvím architektury, ale dotkne se i bytové kultury nebo kvality tehdejšího života co do nabídky spotřebního zboží. Krásná práce vychází z jedinečného archívu Sbírky architektury NGP. Až jednoho napadne, jaká je škoda, že se naše první výstavní instituce nenadechla víc. Protože téma i kvalita materiálů v depozitářích by si rozhodně zasloužily rozsáhlejší prezentaci. (MG)
1956–1989: ARCHITEKTURA VŠEM (výstava) Po skvělém soukniží Architektura 58–89 (vyšlo začátkem minulého roku ve vydavatelství BiggBoss) se k období vlády jedné strany čelem postavila i Národní galerie Praha. Na ochozech druhého patra Veletržního paláce představuje „novou sbírkovou expozici se zaměřením na architekturu a životní styl v Československu mezi lety 1956 a 1989“. Ta, na rozdíl od zmíněného počinu zkratovitěji, ale o to obrazově i tematicky zajímavěji popisuje dané období nejen prostřednictvím architektury, ale dotkne se i bytové kultury nebo kvality tehdejšího života co do nabídky spotřebního zboží. Krásná práce vychází z jedinečného archívu Sbírky architektury NGP. Až jednoho napadne, jaká je škoda, že se naše první výstavní instituce nenadechla víc. Protože téma i kvalita materiálů v depozitářích by si rozhodně zasloužily rozsáhlejší prezentaci. (MG)
O VÁLOVCE S LÁSKOU (literatura) „Jak si tohle, do prdele, pamatuju? Nevím,“ říká s typickou přímostí novinářce MARCELE PECHÁČKOVÉ jedna z nejvýznačnějších českých malířek. Knížka první jmenované o té druhé vyšla ještě před Vánoci v Torstu. Jmenuje se Jitka Válová a její poetický podtitul Byly jsme dvě malý hovna ve vysoký trávě není pravdivý: „Válovky“ byly fenoménem, slovy sběratele umění a jejich přítele Michaela Třeštíka „prostě monumentální české malířky“. Když legendární dvojčata jejich odvěký kamarád, herec David Prachař, přirovnává v interview s paní Marcelou k solitéru Bohuslavu Reynkovi, něco na tom je. Civilně přepsaný, nesmírně zajímavý a podmanivý, velmi upřímně působící knižní rozhovor od dětství po stáří a ztrátu neoddělitelné sestry, který publicistka s Jitkou Válovou (1922 až 2011) citlivě „nabrala“ během deseti setkání v roce 2009, doplňují portréty Jitky a Květy, jejich maleb, kreseb a grafik i přátel. O mamince, o tom, jak jim blízcí lidé kradli obrazy, o závislostech i samotě. Až na pár překlepů skvělá a důležitá práce. (KK)
PHOTA PANÍ PATTI (FOTOGRAFIE) „21. SRPNA. Burroughsova kalkulačka – patent získala jedenadvacátého srpna 1888 – vedle šátku, který nosil Burroughsův vnuk William.“ Americká zpěvačka, skladatelka, spisovatelka a fotografka PATTI SMITH. Roku 2018 si založila instagramový účet, který sleduje skoro milión jejích fanoušků, a plnila ho černobílými i barevnými otextovanými fotografiemi, jednak archívními, jednak novými (z chytrého telefonu). Deník, poznámkový blok, dojem, nápad? Z téměř dvou tisíc snímků připravila Knihu dní (vydali Dokořán, přeložil Ondřej Prokop), do níž jich vybrala 365, na každý den jeden. Jako by svému bývalému partnerovi, fotografu Robertu Mapplethorpovi, bez něhož by newyorská umělecká scéna vypadala dost jinak, chtěla poděkovat a ukázat, že fotografie nemusí být nutně stylizovaná… (JŠ)
BÁSEŇ TÝDNE: Od dětství trpěl jsem pocity viny: všichni jsou normální, jen já jsem jiný… dozrál jsem k úlevě (nevelké…) vloni: vždyť já jsem v pořádku! Jiní jsou oni (Srpen 2017) Jen málokdo si v české poezii může nárokovat status celebrity. J. H. KRCHOVSKÝ (* 1960) ano. Díky dekadentní poetice a vázaným a rýmovaným veršům si zajistil nejen množství epigonů, ale také neutuchající čtenářský zájem. Na konci roku vyšlá sbírka Už zase vyšlo slunce (vyd. Host) obsahuje čtyřveršové zápisky z let 2016 až 2021 a čtenáři v ní najdou přesně to, na co jsou od „Krcháče“ zvyklí: nenapodobitelnou – i když napodobovanou – směs (sebe)ironie, nihilismu a stylizace. (KE)
á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONESTOWN (FILM) Filmová rekonstrukce audiozáznamu největší hromadné sebevraždy moderní historie neobsahuje drastické scény a scenárista a režisér JAN BUŠTA dává případným přítomným sadistům, voyeurům a nekrofilům minutu na to, aby opustili kinosál. Reverend Jim Jones přiměl 18. listopadu 1978 členy své sekty Chrám lidu v osadě Jonestown v džungli jihoamerické Guyany k otravě kyanidem. Zemřelo přes devět set lidí, třetina z nich byly děti. A právě děti tuto událost rekonstruují na základě zvukové nahrávky, která byla na místě pořízena. „Revoluční sebevraždu“, jak Jones svůj čin označoval, dokumentarista Bušta pojímá adekvátně revoluční formou. Jeden z nejoriginálnějších českých filmů za řadu let, á-B-C-D-é-F-G-H-CH-í-JONES- TOWN, byl oceněn na festivalu v Jihlavě a právě běží v kinech. (VR)
VTIP TÝDNE: Tenhle obrázek asi není úplně megavtipný, prostě se hledá autor obrazů, které jsou vzhůru nohama a za rohem je netopýr, který, jak víme, vidí svět právě takhle, když se zavěsí k odpočinku, případně k malování. V těchto dnech při sledování domácí politické scény mám ale právě takový pocit, že je vzhůru nohama úplně všechno. Nebo je to naopak takhle správně a vzhůru nohama jsem já? Kéž bychom v tomhle měli už brzy jasno. Autorem vtipu je ELLIS ROSEN, který kreslí například pro The New Yorker. (MD)
DVA SVAZKY ROMSKÉ HISTORIE (LITERATURA) Nakladatelství romské literatury Kher příkladně pečuje o všeobecně vysokou úroveň svých knih, které se snaží pozvednout úroveň diskuse a rozšířit povědomí tuzemské majority o romských věcech. Nedávno tu vyšly (ve spolupráci s nakladatelstvím Paseka) vynikající memoáry OLGY FEČOVÉ (1942–2022), zásadní osobnosti romské kulturní scény, původem východniarky, která se s rodiči přestěhovala do poválečné Prahy. Tu v „pamětech hrdé Romky“ s názvem Den byl pro mě krátkej výjimečně pěkně, s láskou a nostalgií popisuje stejně jako život po boku šéfa cimbálovky Jožky Feča a společnost hudebně nadaných lidí obecně. To povídky sbírky Samet blues nejsou o muzice. Blues symbolizuje mimo jiné smutek nad tím, jak po listopadové revoluci nenavštívila svoboda všechny rovným dílem. Dvanáct autorů, dvanáct zajímavých, stereotypy bořících obrazů romství v uplynulých třech dekádách. (KK)