Mixér

4/7
Zavřít
  • MÁLO MINUT, HODNĚ ZÁŽITKŮ. (FILM) Už 17. ročník festivalu krátkých filmů Pragueshorts, organizovaného týmem MFF Karlovy Vary, probíhá od 1. do 5. 3. v pražských kinech a od 5. do 18. 3. on-line na KVIFF.TV. Jádro programu tvoří tradiční trojice soutěžních sekcí – mezinárodní, národní a LABO, věnovaná experimentálním filmům. Hlavními kiny 17. ročníku jsou pražské Bio Oko, Světozor a Kino Pilotů, část programu pak zamíří do kin Aero, Ponrepo, Kavalírka a Přítomnost. Na KVIFF.TV se představí víc než čtyřicet snímků z letošního programu. (VB)
    MÁLO MINUT, HODNĚ ZÁŽITKŮ. (FILM) Už 17. ročník festivalu krátkých filmů Pragueshorts, organizovaného týmem MFF Karlovy Vary, probíhá od 1. do 5. 3. v pražských kinech a od 5. do 18. 3. on-line na KVIFF.TV. Jádro programu tvoří tradiční trojice soutěžních sekcí – mezinárodní, národní a LABO, věnovaná experimentálním filmům. Hlavními kiny 17. ročníku jsou pražské Bio Oko, Světozor a Kino Pilotů, část programu pak zamíří do kin Aero, Ponrepo, Kavalírka a Přítomnost. Na KVIFF.TV se představí víc než čtyřicet snímků z letošního programu. (VB)| Zdroj: Archív
  • KULT SLANÉHO MÁSLA. (LITERATURA) S okouzlujícím „románem přítomného okamžiku“ přichází MARTIN DANEŠ, obyvatel Francie a mimo jiné autor velmi dobrého románu Rozsypaná slova (2020) o posledních letech Karla Poláčka. Bretonci / Ar Vretoned (vyd. NLN) jsou cestovním deníkem z dvanáctidenní podzimní pouti po dolní Bretani, uzavřené jen dva dny po spisovatelově návratu domů stejně jako celá Francie druhou covidovou karanténou. Představují desítky postaviček, malých piv a kratinkých přátelství z regionu „vyznavačů kultu slaného másla“ – třeba z ostrova, kde se ženy jmenují především Marina nebo Marine, protože „marin znamená mořský a celý život ostrovanů se točí kolem moře“. Jemná (sebe)ironie, milý smysl pro humor a stylistický um činí z nenápadné publikace s parádní obálkou vzácné čtení. Když se svými knižními „obrázky“ z francouzských regionů mohl celá léta u čtenářů bodovat zahraniční zpravodaj Jan Šmíd, stane se hit i z Danešových Bretonců? (KK)
    KULT SLANÉHO MÁSLA. (LITERATURA) S okouzlujícím „románem přítomného okamžiku“ přichází MARTIN DANEŠ, obyvatel Francie a mimo jiné autor velmi dobrého románu Rozsypaná slova (2020) o posledních letech Karla Poláčka. Bretonci / Ar Vretoned (vyd. NLN) jsou cestovním deníkem z dvanáctidenní podzimní pouti po dolní Bretani, uzavřené jen dva dny po spisovatelově návratu domů stejně jako celá Francie druhou covidovou karanténou. Představují desítky postaviček, malých piv a kratinkých přátelství z regionu „vyznavačů kultu slaného másla“ – třeba z ostrova, kde se ženy jmenují především Marina nebo Marine, protože „marin znamená mořský a celý život ostrovanů se točí kolem moře“. Jemná (sebe)ironie, milý smysl pro humor a stylistický um činí z nenápadné publikace s parádní obálkou vzácné čtení. Když se svými knižními „obrázky“ z francouzských regionů mohl celá léta u čtenářů bodovat zahraniční zpravodaj Jan Šmíd, stane se hit i z Danešových Bretonců? (KK)| Zdroj: Archív
  • ZVUKOVÉ MOSTY ZA DOBRODRUŽSTVÍM. (HUDBA) Jazz, improvizace, svoboda. Žádné hranice. Divokost v srdci a ve zbytku těla taky. Tohle se zhmotní už 6. 3. na Žižkově: pod názvem Soundbridges se v mrňavém klubu Punctum ocitne mezinárodní supersestava částečně z Německa, částečně z Ameriky. Jak vysvětluje pořádající agentura Rachot: „Skupinu založil roku 2021 bubeník Martin Blume s dalšími špičkovými improvizátory: hráčem na klasické syntezátory Thomasem Lehnem a trombonistou Matthiasem Muchem. Když se po lockdownu obnovila možnost cestování, přizval Kena Vandermarka, renomovaného saxofonistu z Chicaga. V atypickém nástrojovém složení přebírá roli basy a bicích syntezátor.“ Pokud máte rádi dobrodružství, mohlo by to být něco pro vás. (JK)
    ZVUKOVÉ MOSTY ZA DOBRODRUŽSTVÍM. (HUDBA) Jazz, improvizace, svoboda. Žádné hranice. Divokost v srdci a ve zbytku těla taky. Tohle se zhmotní už 6. 3. na Žižkově: pod názvem Soundbridges se v mrňavém klubu Punctum ocitne mezinárodní supersestava částečně z Německa, částečně z Ameriky. Jak vysvětluje pořádající agentura Rachot: „Skupinu založil roku 2021 bubeník Martin Blume s dalšími špičkovými improvizátory: hráčem na klasické syntezátory Thomasem Lehnem a trombonistou Matthiasem Muchem. Když se po lockdownu obnovila možnost cestování, přizval Kena Vandermarka, renomovaného saxofonistu z Chicaga. V atypickém nástrojovém složení přebírá roli basy a bicích syntezátor.“ Pokud máte rádi dobrodružství, mohlo by to být něco pro vás. (JK)| Zdroj: Archív
  • VTIP TÝDNE: Realita je někdy nudná, někdy tísnivá a dohromady jí je až až… O tom, jak žijí sněhuláci, toho víme málo. Naštěstí je tady kreslíř WAYNO z amerického Pittsburghu, který má své informace, tak to dávám dál. Sice už je tu březen, ale podle předpovědí počasí se sněhuláků letos můžeme ještě dočkat. Pozorujte je pozorně! (MD)
    VTIP TÝDNE: Realita je někdy nudná, někdy tísnivá a dohromady jí je až až… O tom, jak žijí sněhuláci, toho víme málo. Naštěstí je tady kreslíř WAYNO z amerického Pittsburghu, který má své informace, tak to dávám dál. Sice už je tu březen, ale podle předpovědí počasí se sněhuláků letos můžeme ještě dočkat. Pozorujte je pozorně! (MD)| Zdroj: Archív
  • BÁSEŇ TÝDNE: Brána Rašómon Už neprocházím branou Rašómon, zavřela se na hranici mezi snem a bděním, spánkem a snem. Ostatky stařeny sběračky vlasů ze skalpů mrtvých dávno pohltila půda. Bolest navlékaná na čepel nože, kyrys a brnění ve staré skříni. Mariupol, ten čmelák v levém uchu. Dovolme si ještě jednu připomínku smutného výročí ruského napadení Ukrajiny. VASYĽ MALYŠKA (* 1998) po užhorodském gymnáziu studuje scenáristiku na pražské FAMU a doma na Ukrajině čile knižně publikuje; naposledy předloni mu vyšel svazeček s názvem Intimní zahrada. V jeho verších se vzájemně doplňují odkazy k přírodě, přirozenému, a filozofii a vědění obecně, naučenému – smart watch a Sofoklés na řádcích kohabitují stejně jako všednodenní rutina a vroucí láva v těkavém nitru. Jeho báseň o Bráně Rašómon doufá vydat ve sbírce nakladatelství Limonádový Joe ve své edici Joesie, v níž každoročně vycházejí dvě knížky poezie, nejnověji básnický debut Terezy Brdečkové Zlatí kohouti. (KK)
    BÁSEŇ TÝDNE: Brána Rašómon Už neprocházím branou Rašómon, zavřela se na hranici mezi snem a bděním, spánkem a snem. Ostatky stařeny sběračky vlasů ze skalpů mrtvých dávno pohltila půda. Bolest navlékaná na čepel nože, kyrys a brnění ve staré skříni. Mariupol, ten čmelák v levém uchu. Dovolme si ještě jednu připomínku smutného výročí ruského napadení Ukrajiny. VASYĽ MALYŠKA (* 1998) po užhorodském gymnáziu studuje scenáristiku na pražské FAMU a doma na Ukrajině čile knižně publikuje; naposledy předloni mu vyšel svazeček s názvem Intimní zahrada. V jeho verších se vzájemně doplňují odkazy k přírodě, přirozenému, a filozofii a vědění obecně, naučenému – smart watch a Sofoklés na řádcích kohabitují stejně jako všednodenní rutina a vroucí láva v těkavém nitru. Jeho báseň o Bráně Rašómon doufá vydat ve sbírce nakladatelství Limonádový Joe ve své edici Joesie, v níž každoročně vycházejí dvě knížky poezie, nejnověji básnický debut Terezy Brdečkové Zlatí kohouti. (KK)| Zdroj: Archív
  • MÝTUS ŠŤASTNÉHO RAKOUSKA. (DIVADLO) Brněnské HaDivadlo uvádí svou třetí premiéru této sezóny. Inscenace Požár v šťastném Rakousku poprvé představí brněnskému publiku slovenského režiséra Eduarda Kudláče. Adaptaci románu Felix Austria z roku 2014 ukrajinské spisovatelky Sofije Andruchovyčové připravil ve spolupráci s českou dramatičkou Ivou Klestilovou, bývalou členkou HaDivadla. Premiéra inscenace, která se odehrává v Haliči roku 1900, zkoumá ukrajinský mýtus „šťastného Rakouska“ a řeší lepší budoucnost Evropy, se konala 24. 2. (VB)
    MÝTUS ŠŤASTNÉHO RAKOUSKA. (DIVADLO) Brněnské HaDivadlo uvádí svou třetí premiéru této sezóny. Inscenace Požár v šťastném Rakousku poprvé představí brněnskému publiku slovenského režiséra Eduarda Kudláče. Adaptaci románu Felix Austria z roku 2014 ukrajinské spisovatelky Sofije Andruchovyčové připravil ve spolupráci s českou dramatičkou Ivou Klestilovou, bývalou členkou HaDivadla. Premiéra inscenace, která se odehrává v Haliči roku 1900, zkoumá ukrajinský mýtus „šťastného Rakouska“ a řeší lepší budoucnost Evropy, se konala 24. 2. (VB)| Zdroj: Archív
  • JURAJ JAKUBISKO (1938–2023) Z malé východoslovenské vesničky Kojšov se jeho talent rozmáchl do velkého světa a až za jeho hranice: filmy JURAJE JAKUBISKA totiž svou poetikou, představivostí a hravostí běžnou realitu často překračovaly. Jeho alegorie spojovaly skutečné s fantaskním, něhu s krutostí, přirozený řád člověka s šílenstvím dějin, vypravěčskou radikálnost s výtvarnou osobitostí. Po silné trojici snímků z konce 60. let (Kristove roky, Vtáčkovia, siroty a blázni a Zbehovia a pútnici) se Jakubisko jako každý tehdejší originální tvůrce znelíbil režimu a „uklidil“ se k dokumentu. Obrovský comeback zaznamenal s Tisícročnou včelou (1983), rodinnou ságou podle románu Petra Jaroše. Po pádu režimu nekompromisní autor realizoval své velikášské projekty Nejasná zpráva o konci světa (1997) a Bathory (2008), filmy nevyrovnané, ale stále fascinující. Poslední roky strávil prací na pokračování Perinbaby (1985), milované pohádky, bez níž se na Slovensku neobejdou Vánoce. Film je podle distribuční společnosti Bontonfilm hotový a měl by do kin přijít letos. (VR)
    JURAJ JAKUBISKO (1938–2023) Z malé východoslovenské vesničky Kojšov se jeho talent rozmáchl do velkého světa a až za jeho hranice: filmy JURAJE JAKUBISKA totiž svou poetikou, představivostí a hravostí běžnou realitu často překračovaly. Jeho alegorie spojovaly skutečné s fantaskním, něhu s krutostí, přirozený řád člověka s šílenstvím dějin, vypravěčskou radikálnost s výtvarnou osobitostí. Po silné trojici snímků z konce 60. let (Kristove roky, Vtáčkovia, siroty a blázni a Zbehovia a pútnici) se Jakubisko jako každý tehdejší originální tvůrce znelíbil režimu a „uklidil“ se k dokumentu. Obrovský comeback zaznamenal s Tisícročnou včelou (1983), rodinnou ságou podle románu Petra Jaroše. Po pádu režimu nekompromisní autor realizoval své velikášské projekty Nejasná zpráva o konci světa (1997) a Bathory (2008), filmy nevyrovnané, ale stále fascinující. Poslední roky strávil prací na pokračování Perinbaby (1985), milované pohádky, bez níž se na Slovensku neobejdou Vánoce. Film je podle distribuční společnosti Bontonfilm hotový a měl by do kin přijít letos. (VR)| Zdroj: Archív
MÁLO MINUT, HODNĚ ZÁŽITKŮ. (FILM) Už 17. ročník festivalu krátkých filmů Pragueshorts, organizovaného týmem MFF Karlovy Vary, probíhá od 1. do 5. 3. v pražských kinech a od 5. do 18. 3. on-line na KVIFF.TV. Jádro programu tvoří tradiční trojice soutěžních sekcí – mezinárodní, národní a LABO, věnovaná experimentálním filmům. Hlavními kiny 17. ročníku jsou pražské Bio Oko, Světozor a Kino Pilotů, část programu pak zamíří do kin Aero, Ponrepo, Kavalírka a Přítomnost. Na KVIFF.TV se představí víc než čtyřicet snímků z letošního programu. (VB)
KULT SLANÉHO MÁSLA. (LITERATURA) S okouzlujícím „románem přítomného okamžiku“ přichází MARTIN DANEŠ, obyvatel Francie a mimo jiné autor velmi dobrého románu Rozsypaná slova (2020) o posledních letech Karla Poláčka. Bretonci / Ar Vretoned (vyd. NLN) jsou cestovním deníkem z dvanáctidenní podzimní pouti po dolní Bretani, uzavřené jen dva dny po spisovatelově návratu domů stejně jako celá Francie druhou covidovou karanténou. Představují desítky postaviček, malých piv a kratinkých přátelství z regionu „vyznavačů kultu slaného másla“ – třeba z ostrova, kde se ženy jmenují především Marina nebo Marine, protože „marin znamená mořský a celý život ostrovanů se točí kolem moře“. Jemná (sebe)ironie, milý smysl pro humor a stylistický um činí z nenápadné publikace s parádní obálkou vzácné čtení. Když se svými knižními „obrázky“ z francouzských regionů mohl celá léta u čtenářů bodovat zahraniční zpravodaj Jan Šmíd, stane se hit i z Danešových Bretonců? (KK)
ZVUKOVÉ MOSTY ZA DOBRODRUŽSTVÍM. (HUDBA) Jazz, improvizace, svoboda. Žádné hranice. Divokost v srdci a ve zbytku těla taky. Tohle se zhmotní už 6. 3. na Žižkově: pod názvem Soundbridges se v mrňavém klubu Punctum ocitne mezinárodní supersestava částečně z Německa, částečně z Ameriky. Jak vysvětluje pořádající agentura Rachot: „Skupinu založil roku 2021 bubeník Martin Blume s dalšími špičkovými improvizátory: hráčem na klasické syntezátory Thomasem Lehnem a trombonistou Matthiasem Muchem. Když se po lockdownu obnovila možnost cestování, přizval Kena Vandermarka, renomovaného saxofonistu z Chicaga. V atypickém nástrojovém složení přebírá roli basy a bicích syntezátor.“ Pokud máte rádi dobrodružství, mohlo by to být něco pro vás. (JK)
VTIP TÝDNE: Realita je někdy nudná, někdy tísnivá a dohromady jí je až až… O tom, jak žijí sněhuláci, toho víme málo. Naštěstí je tady kreslíř WAYNO z amerického Pittsburghu, který má své informace, tak to dávám dál. Sice už je tu březen, ale podle předpovědí počasí se sněhuláků letos můžeme ještě dočkat. Pozorujte je pozorně! (MD)
BÁSEŇ TÝDNE: Brána Rašómon Už neprocházím branou Rašómon, zavřela se na hranici mezi snem a bděním, spánkem a snem. Ostatky stařeny sběračky vlasů ze skalpů mrtvých dávno pohltila půda. Bolest navlékaná na čepel nože, kyrys a brnění ve staré skříni. Mariupol, ten čmelák v levém uchu. Dovolme si ještě jednu připomínku smutného výročí ruského napadení Ukrajiny. VASYĽ MALYŠKA (* 1998) po užhorodském gymnáziu studuje scenáristiku na pražské FAMU a doma na Ukrajině čile knižně publikuje; naposledy předloni mu vyšel svazeček s názvem Intimní zahrada. V jeho verších se vzájemně doplňují odkazy k přírodě, přirozenému, a filozofii a vědění obecně, naučenému – smart watch a Sofoklés na řádcích kohabitují stejně jako všednodenní rutina a vroucí láva v těkavém nitru. Jeho báseň o Bráně Rašómon doufá vydat ve sbírce nakladatelství Limonádový Joe ve své edici Joesie, v níž každoročně vycházejí dvě knížky poezie, nejnověji básnický debut Terezy Brdečkové Zlatí kohouti. (KK)
MÝTUS ŠŤASTNÉHO RAKOUSKA. (DIVADLO) Brněnské HaDivadlo uvádí svou třetí premiéru této sezóny. Inscenace Požár v šťastném Rakousku poprvé představí brněnskému publiku slovenského režiséra Eduarda Kudláče. Adaptaci románu Felix Austria z roku 2014 ukrajinské spisovatelky Sofije Andruchovyčové připravil ve spolupráci s českou dramatičkou Ivou Klestilovou, bývalou členkou HaDivadla. Premiéra inscenace, která se odehrává v Haliči roku 1900, zkoumá ukrajinský mýtus „šťastného Rakouska“ a řeší lepší budoucnost Evropy, se konala 24. 2. (VB)
JURAJ JAKUBISKO (1938–2023) Z malé východoslovenské vesničky Kojšov se jeho talent rozmáchl do velkého světa a až za jeho hranice: filmy JURAJE JAKUBISKA totiž svou poetikou, představivostí a hravostí běžnou realitu často překračovaly. Jeho alegorie spojovaly skutečné s fantaskním, něhu s krutostí, přirozený řád člověka s šílenstvím dějin, vypravěčskou radikálnost s výtvarnou osobitostí. Po silné trojici snímků z konce 60. let (Kristove roky, Vtáčkovia, siroty a blázni a Zbehovia a pútnici) se Jakubisko jako každý tehdejší originální tvůrce znelíbil režimu a „uklidil“ se k dokumentu. Obrovský comeback zaznamenal s Tisícročnou včelou (1983), rodinnou ságou podle románu Petra Jaroše. Po pádu režimu nekompromisní autor realizoval své velikášské projekty Nejasná zpráva o konci světa (1997) a Bathory (2008), filmy nevyrovnané, ale stále fascinující. Poslední roky strávil prací na pokračování Perinbaby (1985), milované pohádky, bez níž se na Slovensku neobejdou Vánoce. Film je podle distribuční společnosti Bontonfilm hotový a měl by do kin přijít letos. (VR)