Copak jsme to za „obřezanou republiku“? Výtečné dějiny Židů v českých zemích znají odpověď
3
/
8
Přehled fotografií
Zavřít
Uprchlíci z Haliče v táboře v Německém Brodu v letech 1916–1918
|
Zdroj: Muzeum Vysočiny v Havlíčkově Brodě, bez inv. č.
Během Listopadového pogromu 1938 (též nazývaného Křišťálová noc) byla zapálena i synagoga v Liberci
|
Zdroj: Krajská vědecká knihovna v Liberci, sign TF 11.a
Horní synagoga v Mikulově, poslední dochovaná synagoga takzvaného polského (lvovského) typu v českých zemích. Na počátku 18. století zde Levie potkal polské studenty. Synagoga byla rekonstruována v rámci projektu 10 hvězd financovaného Evropskou unií
|
Zdroj: Jiří Stach
Obálka knihy
|
Zdroj: NLN
Heřmanův Městec, translokační plán z roku 1727 s vyznačením domů, ve kterých mohou bydlet Židé. Židovská ulička (Judengasse) je navíc uzavřena bránou. Podobná židovská ghetta existovala v českých a moravských městech (pokud města vůbec přítomnost Židů připouštěla) až do poloviny 19. století. Projekt Translokační plány židovských obydlí v zemích Koruny české v letech 1727–1728.
|
Zdroj: 3_s_82_Národní archiv, Sbírka map a plánů, inv. č. 1085, sign. FX8.
Mikve v Boskovicích
|
Zdroj: Jaroslav Horák
Pohlednice vydaná u příležitosti českožidovského plesu ukazuje, jak Spolek českých akademiků-židů nijak nezdůrazňoval židovství svých členů
|
Zdroj: Sbírka pohlednic Františka Bányaie (judaica.cz)
Odznak sportovního klubu Makkabi
|
Zdroj: Sbírka Františka Bányaie (judaica.cz).
Zavřít