Mixér
1
/
7
Přehled fotografií
Zavřít
SPECIÁLNÍ SPOJKA (TELEVIZE) Špionážních filmů a seriálových epizod, které mají ve svém názvu výraz „spojka“, jsou samozřejmě kvanta, ovšem Spojka (Liaison) je speciální. Jedná se o první seriál Apple TV+ (i) ve francouzštině, thriller je jazykově i produkčně francouzsko-anglický. Šedivý vlk Vincent Cassel a krásná Eva Greenová hrají agenty na honu. Lovnou zvěří jsou zpočátku dva mladí syrští hackeři toužící po azylu. Řeší se jak série kybernetických útoků na Velkou Británii včetně Tower Bridge, tak peripetie někdejšího milostného vztahu atraktivních protagonistů. Šest dílů spatřilo světlo světa 24. 2., a přestože sklidily až nečekaně nepříznivé kritiky, nechte se jimi převézt do začínajícího jara. A mimochodem, pokud vám seriály na ČT a v knihovničkách Netflixu a HBO přestaly stačit, zkuste jablečnou televizi. Nabídka zdaleka není tak košatá jako v případě dvou prve zmíněných streamovacích platforem, ovšem zase obsahuje jen zlomeček nekvalitního balastu. (KK)
|
Zdroj: Archív
HAPPENINGEM PROTI TOTALITĚ (LITERATURA) „Už zase běhali,“ sdělovali si někteří lidé, nejen v Praze, v tom napjatém roce 1989. O Běhu třídou Politických vězňů za politické vězně informoval totiž pravidelně Ivan Medek v Hlasu Ameriky z Vídně. Na trati od bývalého Petschkova paláce k hlavní poště v Jindřišské ulici se první běžci rozběhli na Prvního máje. Akce, kterou vymysleli členové ten den vzniklé Společnosti za veselejší současnost (zakladatelé Luboš Rychvalský, Petr Payne a Bára Štěpánová), se účastnilo stále víc lidí, po třech týdnech jich běželo skoro 500. Heslo „Dnes běžíme my za vás, zítra poběžíte vy za nás“ odráželo situaci, kdy nikdo z těch, kdo se projevili proti režimu, nevěděl, zda ho neseberou, a také trochu rehabilitovalo politiky zdevalvovaný slogan z okupace roku 1968: „Jsme s vámi, buďte s námi!“ Kniha historika PETRA BLAŽKA Happeningem proti totalitě (Argo a ÚSTR) je i výpravou do dějin happeningu, včetně polské Pomerančové alternativy, s bohatou ilustrační výbavou. (JŠ)
|
Zdroj: Archív
TANEC S PARKINSONOVOU NEMOCÍ (DIVADLO) Na tanec se pouze nedívejte, tančete! Jedním z podstatných aspektů tance je totiž jeho terapeutický potenciál. Tanec tak má své místo nejen u zdravých lidí, ale i v péči o pacienty s Parkinsonovou nemocí, tedy progresívním degenerativním onemocněním, a to proto, že pomáhá udržovat v kondici jejich motorické schopnosti. Pozitivní roli však hraje i hudba coby součást tance a kontakt s jinými lidmi v pohybu. Až do konce května se v pražském KC Vozovna konají taneční hodiny Dance Well: Ozdravná síla tance, zaměřené právě na lidi s Parkinsonovou nemocí. Vedou je tanečnice Cécile Da Costa, Bára Látalová, Hana Polanská a Markéta Vacovská nebo tanečník Roman Zotov-Mikshin. Hodiny jsou zdarma. (JB)
|
Zdroj: Archív
BÁSEŇ TÝDNE: Domy jsou prázdné Pavlu Petrovi Domy jsou prázdné, nad průjezdy skřípají očazené hvězdy Ve skále díra vymletá, vítr z ní smetí vymetá Písek se hrne přes násep, a za tratí je pustá step Strom u cesty se klaní, cesta mizí v mlze, listí šustí jako listy v strašidelné knize Žijící klasik české literatury IVAN WERNISCH (* 1942) vydal novou sbírku. Vzhledem k tomu, jak často si tuto větu můžeme v posledních letech opakovat, by to snad nemuselo budit nijak výrazné pozdvižení – kdyby však novinka Dřevěný dort (vyd. Aula) nebyla tak podmanivá a opět se neřadila k tomu nejlepšímu, co česká poezie nabízí. I v nové knížce uvádí známý mystifikátor na scénu rozmanité postavičky, a to s lehkostí jemu vlastní. Navštěvovat světy Wernischových básní je nadále strhující. (KE)
|
Zdroj: Archív
VTIP TÝDNE: Britský kreslíř MATTHEW PRITCHETT to trefil. Bankomaty se staly součástí našich životů, víceméně fungují, ale jedna vychytávka jim chybí. Když se někdy rozjedete příliš rychle, může se stát, že to nezvládnete ubrzdit. Potom by se vám hodil, přesně jak to Matt nakreslil, airbag. (MD)
|
Zdroj: Archív
POMOC KRIŠTOFA KINTERY (VÝTVARNÉ UMĚNÍ) Sarkasticky míněnou otázku Jak vám mohu pomoci použil jako název své nové výstavy v prostoru DOX jeden z dlouhodobě nejvýraznějších českých umělců, KRIŠTOF KINTERA (* 1973). Na rozdíl od jeho předchozích velkých výstav (Městská knihovna, 2012, a Galerie Rudolfinum, 2017), které byly velkou a do široka pojednanou přehlídkou kreativity, je ta současná How Can I Help You? (do 20. 8.) souborem mnoha stovek jeho velkoformátových deníkových kreseb. K jejich vzniku Kintera poznamenal: „Toužím vždy jeden pocit zkomprimovat – zkratkou reklamní fráze nebo synopsí daného příběhu – do jediného výkřiku. Myslím, že si skládám vlastní estetiku a současně se tím propisuju do ohromného zmatku kolem nás.“ Protože už na samotnou vernisáž, která se uskutečnila začátkem března, dorazila více než tisícovka návštěvníků, dovolíme si tvrdit, že výstava je jednou z hlavních událostí letošní umělecké sezóny v Praze. (MG)
|
Zdroj: Archív
NÁŠ NEJDŮLEŽITĚJŠÍ OBCHODNÍ PARTNER V PROMĚNÁCH ČASU (LITERATURA) Nakladatelství Lidové noviny nabízí knihu ZUZANY LIZCOVÉ, VLADIMÍRA HANDLA, MIROSLAVA KUNŠTÁTA, TOMÁŠE NIGRINA a kol. Německo 1989–2021 s podtitulem Úspěchy, problémy a výzvy sjednocené země. Jak trefně uvedl někdejší německý ministr zahraničí Joschka Fischer, Německo lze právem považovat za jednoho z největších vítězů studené války, protože na jejím konci dosáhlo sjednocení a téměř přes noc přišlo o všechny své nepřátele. Od pádu železné opony do konce éry Angely Merkelové Spolková republika zažila různobarevné vlády, mnohdy velmi sporné reformní projekty a nezvládnutou uprchlickou vlnu, která jí přivodila nesmírné problémy. To vše má vliv i na nás. (ŠAJ)
|
Zdroj: Archív
Zavřít