Tomahavk s dýmkou sloužil jako rekvizita při hrách na americké indiány, které se konaly v Maďarsku v Bakoňském lese a od svého vzniku v 60. letech postupně setrvale získávaly na oblibě. Pro účastníky šlo převážně o únik z všednosti, státní bezpečnostní služby si ale hry spojovaly se zakázaným skautským hnutím a považovaly ho za kontrarevoluční. Nakonec ho nicméně ze svého hledáčku vypustily a hry se v Maďarsku konají dodnes.| Zdroj: Courage První podzemní poštovní známky byly v Polsku vyrobeny během stávky v roce 1970, ale větší oblibu si získaly až ve spojení s hnutím Solidarita. Tvořili je amatéři a političtí aktivisté a v některých případech umělečtí profesionálové. Jejich vlastnictví i výroba byly kvůli zjevnému příklonu k ideálům disentu nelegální.| Zdroj: Courage Samizdatový fanzin Oslí uši vznikl koncem 80. let v Lipníku nad Bečvou na Moravě. Časopis byl silně ovlivněn novou vlnou a československým undergroundem. Byl zdarma, vycházel v nevelkém počtu výtisků, které si čtenáři půjčovali mezi sebou. Ilustrace z prvního vydání (na obr.) stručně popisuje jeho filozofii.| Zdroj: Courage Tato brašna byla součástí tradičního kroje ve vesnici Szék (dnešní Sik, Rumunsko). Mezi mladými lidmi v Maďarsku si počátkem 70. let získalo velkou oblibu folklorní hnutí, snaha o jakýsi kulturní návrat ke kořenům. Účastníkům otevíralo možnosti, které stály v opozici vůči vyčpělým socialistickým kulturním klišé a zábavnímu průmyslu a v nesvobodné zemi nabízely kousek svobodného prostoru. Úřady měly k hnutí nedůvěru, protože se obávaly, že může vést k růstu nacionalismu a že by se mohlo stát silnou konkurencí oficiálních organizací pro mládež. Jeho obavy nebyly neopodstatněné, ke členům hnutí patřila i řada pozdějších opozičních vůdců.| Zdroj: Courage V roce 1976 slavili chorvatští katolíci tisícileté výročí úmrtí královny Jeleny, stavitelky nejstarších křesťanských chrámů na chorvatské půdě. Oslav se účastnilo 100 000 věřících, kteří čerpali informace ze čtrnáctideníku Hlas koncilu. Díky „taktice opatrnosti“ ze strany církve režim průběh jubilea pouze bedlivě sledoval, pravděpodobně kvůli obavám z negativních ohlasů ve světě, pokud by došlo k zásahu proti akci, jíž se účastnila mimo jiné i Matka Tereza. Oficiální média oslavy zcela ignorovala.| Zdroj: Courage Také maďarský překlad knihy J. R. R. Tolkiena Pán Prstenů vznikl v nepřímém důsledku opoziční činnosti proti režimu. Jeho autor Árpád Göncz (1922–2015), pozdější první svobodně zvolený prezident Maďarska, byl po potlačení povstání v zemi v roce 1956 za aktivní účast v hnutí odporu odsouzen k šesti letům žaláře. Během svého uvěznění se jako samouk naučil anglicky a později se stal uznávaným překladatelem anglické a americké prózy. Do maďarštiny převedl např. díla Williama Faulknera, Ernesta Hemingwaye, Johna Updike a dalších.| Zdroj: Courage Alla Horska (1929–1970) se narodila do rodiny prominentních sovětských úředníků na Krymu a v letech 1941 až 1943 přežila nacistické obléhání Leningradu. Rostoucí politický tlak na jejího otce poté rodinu přiměl přestěhovat se do Kyjeva. Horska se aktivně podílela na snahách lokalizovat neoznačené masové hroby obětí NKVD v okolí Kyjeva. Po řadě střetů s úřady se radikalizovala a dostala do potíží s režimem, odmítala ovšem vypovídat v procesech proti svým přátelům a kolegům. V prosinci 1970 byla nalezena zavražděná ve vesnici Vasylkiv na Ukrajině. Podle úřadů zemřela v domácí potyčce, její současníci však z její smrti vinili KGB.| Zdroj: Courage Július Koller (1939–2007) začal tvořit od 60. let a brzy si získal mezinárodní jméno. Ve své tvorbě se stavěl kriticky vůči počínání komunistických úřadů i oficiálnímu umění režimu a vymezoval se vůči nim s hravou ironií. Po potlačení Pražského jara v roce 1968 začal se svou sérií UFO, v níž k této zkratce přiřazuje různé významy, např. Univerzální fantastický otáznik.| Zdroj: Courage Významnou roli v působení disentu hrály samizdaty a exilová literatura. Možnosti, jak ji dostat do komunistického Československa, však byly omezené, a tak vznikla myšlenka vyrábět knihy ve zmenšené verzi (9 x 7 cm), což přepravu přes hranice zjednodušilo. Ve hřbetu těchto knih, tzv. kolibříků, byla pro lepší čitelnost vložena lupa. Kolibříci se pašovali nejčastěji z Rakouska, a to díky historiku Vilému Prečanovi a socioložce Jiřině Šiklové.| Zdroj: Courage Anna Dąbrowská-Lyons, Fotografické portréty členů polské punkové scény| Zdroj: Courage Punk do Polska dorazil koncem 70. let a velmi rychle získal na popularitě. V době nepřízně oficiálních míst mezi sebou příznivci tohoto stylu komunikovali a dělili se o novinky týkající se sdíleného zájmu prostřednictvím podomácku vytvářených časopisů, tzv. zinů. V Polsku si největší proslulost získal zin zvaný QQRYQ (vysl. Kukuryku), který vznikl ve Varšavě v polovině 80. let a vycházel v množství 100 až 200 kusů. První oficiální číslo vyšlo v roce 1990 a společnost pokračovala také ve vydávání hudebních nahrávek až do roku 1999.| Zdroj: Courage
