Jeden z českých dobových pohledů na Slovensko: ilustrace bojujícího Slováka za svobodu z publikace Pravda vítězí. Deset československých vlasteneckých zpěvů, vydané v Praze v roce 1926| Zdroj: Nakladatelství LN Československá republika vznikala z odlišných územních celků s obyvatelstvem různých národností, náboženství i mentálních horizontů. České země zdědily jiný právní a administrativní systém než Slovensko a Podkarpatská Rus. Západ s východem nebyl dostatečně provázán infrastrukturou. Pohlednice s hesly "Od Šumavy k Tatrám" nebo později s hesly jako "Od Aše po Jasinu" spojovaly jednotlivé "komponenty" nového státu alespoň svou symbolikou. | Zdroj: Archív Pavla Horáka Text české hymny ztvárněný jako dětské leporelo | Zdroj: Sbírka Dagmar Hájkové Jan Herben (1857–1936), český novinář a politik vyšlý z kruhů Masarykových realistů. V odborné literatuře se občas vyslovuje myšlenka, že Herben měl v preambuli ústavy na mysli československý národ v politickém smyslu, nicméně jeho vystoupení v plénu Národního shromáždění 28. února 1920 o ničem podobném nesvědčí. Jasně zde prohlásil, že to je český národ, který buduje tento stát a dává mu kostru, což musí najít odraz i v jeho ústavě. | Zdroj: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., TGM, Odb2b-22 Návrat prezidenta Masaryka z válečného exilu 21. prosince 1918| Zdroj: Muzeum města Ústí nad Labem, foto Jiří Preclík Z knihy Republika československá 1918–1939| Zdroj: Nakladatelství LN Republika československá 1918–1939| Zdroj: Nakladatelství LN
