Tibetská celebrita a státník světového formátu, Lozang Sanggjä, je sikjong neboli premiér tibetské exilové vlády. Funkci převzal od Jeho Svatosti dalajlamy v roce 2011, což je historicky vůbec poprvé, kdy se dalajlama rozhodl rozdělit politickou a duchovní moc.| Zdroj: Nguyen Phuong Thao Lozang (napravo), kterého ještě nikdy nepustili do Tibetu, se symbolickou bílou holubicí před pražským Žofínem: „Dědictví starší generace je pro mě důležité.“| Zdroj: Nguyen Phuong Thao „Když moc přemýšlím o tom, kde jsem a co dělám, docílím akorát ,paralysis thru analysis‘, analyzování mě paralyzuje. Moc neanalyzuju. Jeden den jsem v uprchlickém táboře a spím na matraci na hrbolaté podlaze ve vedru ve čtyřiceti stupních, šup a jsem tady, v Praze, hezký hotel, dvacet stupňů, moc příjemné počasí. A pak zas jedu zpátky. Tak se nepozoruju, jestli mi je pohodlně, nebo ne. Taky se snažím neřešit, co si o mně jiní lidé myslí, co o mně říkají, co udělají, co o mně bude řečeno v sociálních médiích. Protože když zrovna máte pesimistickou náladu, kdy je vaše sklenice poloprázdná, řeknete si: A jéje, tolik lidí mě nemá rádo! Nebo když zase máte dobrou náladu, hned jste pyšný, že vás má tolik lidí rádo a že vám dávají lajky. Obojí je k ničemu.“| Zdroj: Nguyen Phuong Thao Lozang Sanggjä a jeho pražská viktorka pro Václava Havla, prvního západního státníka, který v únoru 1990 přijal jeho Svatost dalajlamu, což přispělo k prolomení diplomatické izolace tibetské exilové vlády.| Zdroj: Nguyen Phuong Thao
