Nejhezčí roky svého života jsem strávila na letišti, říká zpěvačka Yvonne Přenosilová

1/7
Zavřít
  • Jako malá holčička s tatínkem, který vypadal jako Oldřich Nový, ale ona mu přezdívala Šedý vlk; mluví tak o něm někdy dodnes
    Jako malá holčička s tatínkem, který vypadal jako Oldřich Nový, ale ona mu přezdívala Šedý vlk; mluví tak o něm někdy dodnes| Zdroj: Archív Yvonne Přenosilové
  • Psal se rok 1965 a Yvonne Přenosilová zpívala se skupinou Olympic (zleva na saxofon Miloslav Růžek, na baskytaru Pavel Chrastina, na kytary Ladislav Klein a Petr Janda)
    Psal se rok 1965 a Yvonne Přenosilová zpívala se skupinou Olympic (zleva na saxofon Miloslav Růžek, na baskytaru Pavel Chrastina, na kytary Ladislav Klein a Petr Janda)| Zdroj: ČTK / DEZORT Jovan
  • Ve škole jsem byla perzekvovaná, aniž bych vlastně věděla proč. Stačilo, že matka byla Rakušanka, otec v kriminále, a okamžitě mě zařadili do buržoazního kroužku, který si učitelé s oblibou podávali.
    Ve škole jsem byla perzekvovaná, aniž bych vlastně věděla proč. Stačilo, že matka byla Rakušanka, otec v kriminále, a okamžitě mě zařadili do buržoazního kroužku, který si učitelé s oblibou podávali.| Zdroj: Archív Yvonne Přenosilové
  • Yvonne Přenosilová 23. ledna 1968 na 2. mezinárodním festivalu gramofonových desek v Cannes – (zleva) Josef Laufer, Marta Kubišová, Waldemar Matuška, Helena Blehárová, Karel Gott, Helena Vondráčková a Václav Neckář
    Yvonne Přenosilová 23. ledna 1968 na 2. mezinárodním festivalu gramofonových desek v Cannes – (zleva) Josef Laufer, Marta Kubišová, Waldemar Matuška, Helena Blehárová, Karel Gott, Helena Vondráčková a Václav Neckář| Zdroj: ČTK
  • Poprvé doma opět zpívala už 6. prosince 1989 – na koncert pro Občanské fórum ji pozvala Eva Pilarová
    Poprvé doma opět zpívala už 6. prosince 1989 – na koncert pro Občanské fórum ji pozvala Eva Pilarová| Zdroj: ČTK / Krumphanzl Michal
  • Yvonne Přenosilová
    Yvonne Přenosilová| Zdroj: Profimedia.cz
  • Ludvík Vaculík mi dal přečíst Dva tisíce slov. Bylo pražské jaro, mně text přišel nevinný, tak jsem to podškrábla. Moje jméno se pak objevilo v novinách a začal teror – v jednom kuse mně domů volali anonymové, že mě zabijí. A to dokáže pocuchat nervy – zvlášť když po příchodu vojsk Varšavské smlouvy hlásili v rozhlase, aby signatáři nespali doma.
    Ludvík Vaculík mi dal přečíst Dva tisíce slov. Bylo pražské jaro, mně text přišel nevinný, tak jsem to podškrábla. Moje jméno se pak objevilo v novinách a začal teror – v jednom kuse mně domů volali anonymové, že mě zabijí. A to dokáže pocuchat nervy – zvlášť když po příchodu vojsk Varšavské smlouvy hlásili v rozhlase, aby signatáři nespali doma.| Zdroj: Profimedia.cz
Jako malá holčička s tatínkem, který vypadal jako Oldřich Nový, ale ona mu přezdívala Šedý vlk; mluví tak o něm někdy dodnes
Psal se rok 1965 a Yvonne Přenosilová zpívala se skupinou Olympic (zleva na saxofon Miloslav Růžek, na baskytaru Pavel Chrastina, na kytary Ladislav Klein a Petr Janda)
Ve škole jsem byla perzekvovaná, aniž bych vlastně věděla proč. Stačilo, že matka byla Rakušanka, otec v kriminále, a okamžitě mě zařadili do buržoazního kroužku, který si učitelé s oblibou podávali.
Yvonne Přenosilová 23. ledna 1968 na 2. mezinárodním festivalu gramofonových desek v Cannes – (zleva) Josef Laufer, Marta Kubišová, Waldemar Matuška, Helena Blehárová, Karel Gott, Helena Vondráčková a Václav Neckář
Poprvé doma opět zpívala už 6. prosince 1989 – na koncert pro Občanské fórum ji pozvala Eva Pilarová
Yvonne Přenosilová
Ludvík Vaculík mi dal přečíst Dva tisíce slov. Bylo pražské jaro, mně text přišel nevinný, tak jsem to podškrábla. Moje jméno se pak objevilo v novinách a začal teror – v jednom kuse mně domů volali anonymové, že mě zabijí. A to dokáže pocuchat nervy – zvlášť když po příchodu vojsk Varšavské smlouvy hlásili v rozhlase, aby signatáři nespali doma.