Prosinec, leden, únor. Jak vznikly názvy zimních měsíců a co znamenají?

3/52
Zavřít
  • Masopust: Jak se v různých částech republiky označovaly poslední dny masopustu, po kterých následoval půst
    Masopust: Jak se v různých částech republiky označovaly poslední dny masopustu, po kterých následoval půst| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Skoro všichni na Vánoce jíme vánočku. Málokdo ale vím, že mívala řadu jiných pojmenování
    Skoro všichni na Vánoce jíme vánočku. Málokdo ale vím, že mívala řadu jiných pojmenování| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Jak se v Čechách a hlavně na Moravě říká či říkávalo křížalám
    Jak se v Čechách a hlavně na Moravě říká či říkávalo křížalám| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • První svátek vánoční v češtině
    První svátek vánoční v češtině| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/
  • Druhému svátku vánočnímu se v Čechách říká různě
    Druhému svátku vánočnímu se v Čechách říká různě| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/
  • Zkažené vejce si vysloužilo opravdu hodně variant pojmenování
    Zkažené vejce si vysloužilo opravdu hodně variant pojmenování| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Plot, nebo hradba?
    Plot, nebo hradba?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Bratrovo klobouk, říkají na jihu
    Bratrovo klobouk, říkají na jihu| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Oni to chtěji, chcou, nebo snad chtí?
    Oni to chtěji, chcou, nebo snad chtí?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Říkáte vaříno, vařeno, uvařeno, nebo uvaříno?
    Říkáte vaříno, vařeno, uvařeno, nebo uvaříno?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Zábst, nebo ozíbat?
    Zábst, nebo ozíbat?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Naložíte vozejk, nebo vozék?
    Naložíte vozejk, nebo vozék?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Ogar!
    Ogar!| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Holka, ďouka, cérka, žába. To je všechno OK. Ale kurva?
    Holka, ďouka, cérka, žába. To je všechno OK. Ale kurva?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Děda, dědoušek, staříčka, ale i douda
    Děda, dědoušek, staříčka, ale i douda| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Co děláváte v zejmě?
    Co děláváte v zejmě?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Už jste se někdy kuličkovali?
    Už jste se někdy kuličkovali?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Šilhavý, nebo švidravý?
    Šilhavý, nebo švidravý?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Spěcháte, pospícháte, nebo chvátáte?
    Spěcháte, pospícháte, nebo chvátáte?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Květináč, květník, pucláček, vrhlík a nepřeberné množství dalších variant
    Květináč, květník, pucláček, vrhlík a nepřeberné množství dalších variant| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Srstka, chlupáč, chlupěnka, meruzalka, husí víno, kudlačka,...
    Srstka, chlupáč, chlupěnka, meruzalka, husí víno, kudlačka,...| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Bubák, šušeň, nebo dokonce pípa?
    Bubák, šušeň, nebo dokonce pípa?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Slunéčko, berunka, verunka i pánbíčkova kravička
    Slunéčko, berunka, verunka i pánbíčkova kravička| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Fujavice, metelice, chumelenice, kouřenice
    Fujavice, metelice, chumelenice, kouřenice| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Tyčka, plaňka nebo šprle?
    Tyčka, plaňka nebo šprle?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Kobzole, erteple, zemňáky. Brambory mají neuvěřitelné množství variant názvu
    Kobzole, erteple, zemňáky. Brambory mají neuvěřitelné množství variant názvu| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Máte šedesát?
    Máte šedesát?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Jaké varianty slova sestra zná čeština
    Jaké varianty slova sestra zná čeština| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Nářečí severovýchodu Čech: V žilách nám teče česká kreu
    Nářečí severovýchodu Čech: V žilách nám teče česká kreu| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Nářečí severovýchodu Čech: Dej to sousedoj
    Nářečí severovýchodu Čech: Dej to sousedoj| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Nářečí severovýchodu Čech: Půjdeme k soudcoj
    Nářečí severovýchodu Čech: Půjdeme k soudcoj| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Nářečí severovýchodu Čech: Co poudáš?
    Nářečí severovýchodu Čech: Co poudáš?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Nářečí severovýchodu Čech: Zaplať pekařoj!
    Nářečí severovýchodu Čech: Zaplať pekařoj!| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Nářečí severovýchodu Čech: Bež pryč s tou krvjej
    Nářečí severovýchodu Čech: Bež pryč s tou krvjej| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Nářečí severovýchodu Čech: Přijď s dížej
    Nářečí severovýchodu Čech: Přijď s dížej| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Nosá, nesú, nosijou, nesou, noseji, nosej, nosí,...
    Nosá, nesú, nosijou, nesou, noseji, nosej, nosí,...| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Chcou. Zajímavá shoda Moravy a jižních Čech
    Chcou. Zajímavá shoda Moravy a jižních Čech| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Házeji. Pro střední Čechy typická krátká koncovka -ji.
    Házeji. Pro střední Čechy typická krátká koncovka -ji.| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Obracijou, nebo obraceji?
    Obracijou, nebo obraceji?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Jak z Moravy volajú, tak jim ze severovýchodních Čech volaj zpět.
    Jak z Moravy volajú, tak jim ze severovýchodních Čech volaj zpět.| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Vijou? Ale ne věnce...
    Vijou? Ale ne věnce...| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Chcou? Chtěj? Chtějí? Jak se v různých částech republiky používá slovo chtějí.
    Chcou? Chtěj? Chtějí? Jak se v různých částech republiky používá slovo chtějí.| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Mapa zobrazuje různé varianty slova rozinka na Moravě (v Čechách mapa ukazuje nesouvisející výskyty varianty názvů svátků svatého Štěpána)
    Mapa zobrazuje různé varianty slova rozinka na Moravě (v Čechách mapa ukazuje nesouvisející výskyty varianty názvů svátků svatého Štěpána)| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/
  • Koukáte? Hledíte? Nebo se díváte?
    Koukáte? Hledíte? Nebo se díváte?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Pospícháte? Chvátáte? Spěcháte? Nebo dokonce spícháte?
    Pospícháte? Chvátáte? Spěcháte? Nebo dokonce spícháte?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Je bojácný, nebo bázlivý?
    Je bojácný, nebo bázlivý?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Jak se kde říká člověku bez pokrývky hlavy
    Jak se kde říká člověku bez pokrývky hlavy| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Kde lidé používají slovo "líný" a kde "lenivý"
    Kde lidé používají slovo "líný" a kde "lenivý"| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Kde lidé pospíchají a kde chvátají
    Kde lidé pospíchají a kde chvátají| Zdroj: https://syd.korpus.cz/
  • Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají
    Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají| Zdroj: https://syd.korpus.cz/
  • Pro pojmenování spletených proutků se používají především tři hlavní výrazy: české pomlázka, východomoravské a slezské tatar a západomoravské žila.
    Pro pojmenování spletených proutků se používají především tři hlavní výrazy: české pomlázka, východomoravské a slezské tatar a západomoravské žila.| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Název Velikonoce měl na východě Moravy a ve Slezsku variantu veliká noc nebo velka noc. Na druhé straně republiky v západních Čechách se zase v tomto významu používalo spojení červené svátky.
    Název Velikonoce měl na východě Moravy a ve Slezsku variantu veliká noc nebo velka noc. Na druhé straně republiky v západních Čechách se zase v tomto významu používalo spojení červené svátky.| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
Masopust: Jak se v různých částech republiky označovaly poslední dny masopustu, po kterých následoval půst
Skoro všichni na Vánoce jíme vánočku. Málokdo ale vím, že mívala řadu jiných pojmenování
Jak se v Čechách a hlavně na Moravě říká či říkávalo křížalám
První svátek vánoční v češtině
Druhému svátku vánočnímu se v Čechách říká různě
Zkažené vejce si vysloužilo opravdu hodně variant pojmenování
Plot, nebo hradba?
Bratrovo klobouk, říkají na jihu
Oni to chtěji, chcou, nebo snad chtí?
Říkáte vaříno, vařeno, uvařeno, nebo uvaříno?
Zábst, nebo ozíbat?
Naložíte vozejk, nebo vozék?
Ogar!
Holka, ďouka, cérka, žába. To je všechno OK. Ale kurva?
Děda, dědoušek, staříčka, ale i douda
Co děláváte v zejmě?
Už jste se někdy kuličkovali?
Šilhavý, nebo švidravý?
Spěcháte, pospícháte, nebo chvátáte?
Květináč, květník, pucláček, vrhlík a nepřeberné množství dalších variant
Srstka, chlupáč, chlupěnka, meruzalka, husí víno, kudlačka,...
Bubák, šušeň, nebo dokonce pípa?
Slunéčko, berunka, verunka i pánbíčkova kravička
Fujavice, metelice, chumelenice, kouřenice
Tyčka, plaňka nebo šprle?
Kobzole, erteple, zemňáky. Brambory mají neuvěřitelné množství variant názvu
Máte šedesát?
Jaké varianty slova sestra zná čeština
Nářečí severovýchodu Čech: V žilách nám teče česká kreu
Nářečí severovýchodu Čech: Dej to sousedoj
Nářečí severovýchodu Čech: Půjdeme k soudcoj
Nářečí severovýchodu Čech: Co poudáš?
Nářečí severovýchodu Čech: Zaplať pekařoj!
Nářečí severovýchodu Čech: Bež pryč s tou krvjej
Nářečí severovýchodu Čech: Přijď s dížej
Nosá, nesú, nosijou, nesou, noseji, nosej, nosí,...
Chcou. Zajímavá shoda Moravy a jižních Čech
Házeji. Pro střední Čechy typická krátká koncovka -ji.
Obracijou, nebo obraceji?
Jak z Moravy volajú, tak jim ze severovýchodních Čech volaj zpět.
Vijou? Ale ne věnce...
Chcou? Chtěj? Chtějí? Jak se v různých částech republiky používá slovo chtějí.
Mapa zobrazuje různé varianty slova rozinka na Moravě (v Čechách mapa ukazuje nesouvisející výskyty varianty názvů svátků svatého Štěpána)
Koukáte? Hledíte? Nebo se díváte?
Pospícháte? Chvátáte? Spěcháte? Nebo dokonce spícháte?
Je bojácný, nebo bázlivý?
Jak se kde říká člověku bez pokrývky hlavy
Kde lidé používají slovo "líný" a kde "lenivý"
Kde lidé pospíchají a kde chvátají
Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají
Pro pojmenování spletených proutků se používají především tři hlavní výrazy: české pomlázka, východomoravské a slezské tatar a západomoravské žila.
Název Velikonoce měl na východě Moravy a ve Slezsku variantu veliká noc nebo velka noc. Na druhé straně republiky v západních Čechách se zase v tomto významu používalo spojení červené svátky.