Velikonoce a co o nich nevíte. Proč říkáme Hody, hody, doprovody? A jak se také říká pomlázce?

1/4
Zavřít
  • Pro pojmenování spletených proutků se používají především tři hlavní výrazy: české pomlázka, východomoravské a slezské tatar a západomoravské žila.
    Pro pojmenování spletených proutků se používají především tři hlavní výrazy: české pomlázka, východomoravské a slezské tatar a západomoravské žila.| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Pomlázka jako výraz pro koledování na Velikonoční pondělí se používá na většině území Čech, situace na Moravě a ve Slezsku je ale mnohem pestřejší.
    Pomlázka jako výraz pro koledování na Velikonoční pondělí se používá na většině území Čech, situace na Moravě a ve Slezsku je ale mnohem pestřejší.| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Tradiční velikonoční pečivo má základní pojmenování mazanec, v západní polovině Čech se ale dodnes používá i název bochánek či bochníček. (na obrázku je svodná mapa pro mazanec a kočičky)
    Tradiční velikonoční pečivo má základní pojmenování mazanec, v západní polovině Čech se ale dodnes používá i název bochánek či bochníček. (na obrázku je svodná mapa pro mazanec a kočičky)| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Název Velikonoce měl na východě Moravy a ve Slezsku variantu veliká noc nebo velka noc. Na druhé straně republiky v západních Čechách se zase v tomto významu používalo spojení červené svátky.
    Název Velikonoce měl na východě Moravy a ve Slezsku variantu veliká noc nebo velka noc. Na druhé straně republiky v západních Čechách se zase v tomto významu používalo spojení červené svátky.| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
Pro pojmenování spletených proutků se používají především tři hlavní výrazy: české pomlázka, východomoravské a slezské tatar a západomoravské žila.
Pomlázka jako výraz pro koledování na Velikonoční pondělí se používá na většině území Čech, situace na Moravě a ve Slezsku je ale mnohem pestřejší.
Tradiční velikonoční pečivo má základní pojmenování mazanec, v západní polovině Čech se ale dodnes používá i název bochánek či bochníček. (na obrázku je svodná mapa pro mazanec a kočičky)
Název Velikonoce měl na východě Moravy a ve Slezsku variantu veliká noc nebo velka noc. Na druhé straně republiky v západních Čechách se zase v tomto významu používalo spojení červené svátky.