Na Hané se lidé zdravijó, v Praze zdravěj. Jak na nás běžná slova prozradí, odkud pocházíme
1
/
28
Přehled fotografií
Zavřít
Nosá, nesú, nosijou, nesou, noseji, nosej, nosí,...
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
Chcou. Zajímavá shoda Moravy a jižních Čech
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
Házeji. Pro střední Čechy typická krátká koncovka -ji.
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
Obracijou, nebo obraceji?
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
Jak z Moravy volajú, tak jim ze severovýchodních Čech volaj zpět.
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
Vijou? Ale ne věnce...
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
Chcou? Chtěj? Chtějí? Jak se v různých částech republiky používá slovo chtějí.
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
Na hrnec se ve Slezsku dává přikrývka. Na mapě vidíte další odlišnosti v označení pokličky
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/
Na jihu Moravy se pro polštář někdy používá výraz peřina. Mapa ukazuje další možné regionální odchylky
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/
Ne všude se peřině říká peřina. Duchna je hojně používaná dodnes, svrchnici nebo devětnici ale uslyšíte málokdy
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/
Mapa zobrazuje hranici, za kterou se směrem na západ někdy pro pojmenování plotu používá slovo hradba (čára číslo 1)
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/
Koukáte? Hledíte? Nebo se díváte?
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
Pospícháte? Chvátáte? Spěcháte? Nebo dokonce spícháte?
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
Je bojácný, nebo bázlivý?
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
Jak se kde říká člověku bez pokrývky hlavy
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
Kde lidé používají slovo "líný" a kde "lenivý"
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
Kde lidé pospíchají a kde chvátají
|
Zdroj: https://syd.korpus.cz/
Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají
|
Zdroj: https://syd.korpus.cz/
Vose říkají i vos nebo vosák
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
Ta sršeň v Čechách a ten sršeň na Moravě
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
Čmelák, medák, ale i brundibár nebo čmelda
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
Jak se kde říkalo a říká slunéčku?
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
Pomlázka jako výraz pro koledování na Velikonoční pondělí se používá na většině území Čech, situace na Moravě a ve Slezsku je ale mnohem pestřejší.
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
Pro pojmenování spletených proutků se používají především tři hlavní výrazy: české pomlázka, východomoravské a slezské tatar a západomoravské žila.
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
Tradiční velikonoční pečivo má základní pojmenování mazanec, v západní polovině Čech se ale dodnes používá i název bochánek či bochníček. (na obrázku je svodná mapa pro mazanec a kočičky)
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
Název Velikonoce měl na východě Moravy a ve Slezsku variantu veliká noc nebo velka noc. Na druhé straně republiky v západních Čechách se zase v tomto významu používalo spojení červené svátky.
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
Kdysi se v Čechách používalo i spojení typu je starej s naším dědou ve smyslu “jako náš děda”.
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
Územní rozdíly v pojmenování housky (Pozn. Mapy Českého jazykového atlasu vznikly na základě terénního výzkumu probíhajícího v 60.–70. letech a zachycují několik typů mluvčích: ve venkovských lokalitách (označených tečkou a trojciferným číslem) nářeční mluvčí ve věku nad 65 let, v městských lokalitách (označených obdélníčkem, dvojciferným číslem a zkratkou) starší generaci (nad 65 let) a mladou generaci (14–15 let), přičemž v pohraničních městech byla z historických důvodů zkoumána pouze mladá generace.)
|
Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/
Zavřít