Na Hané se lidé zdravijó, v Praze zdravěj. Jak na nás běžná slova prozradí, odkud pocházíme

2/28
Zavřít
  • Nosá, nesú, nosijou, nesou, noseji, nosej, nosí,...
    Nosá, nesú, nosijou, nesou, noseji, nosej, nosí,...| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Chcou. Zajímavá shoda Moravy a jižních Čech
    Chcou. Zajímavá shoda Moravy a jižních Čech| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Házeji. Pro střední Čechy typická krátká koncovka -ji.
    Házeji. Pro střední Čechy typická krátká koncovka -ji.| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Obracijou, nebo obraceji?
    Obracijou, nebo obraceji?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Jak z Moravy volajú, tak jim ze severovýchodních Čech volaj zpět.
    Jak z Moravy volajú, tak jim ze severovýchodních Čech volaj zpět.| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Vijou? Ale ne věnce...
    Vijou? Ale ne věnce...| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Chcou? Chtěj? Chtějí? Jak se v různých částech republiky používá slovo chtějí.
    Chcou? Chtěj? Chtějí? Jak se v různých částech republiky používá slovo chtějí.| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Na hrnec se ve Slezsku dává přikrývka. Na mapě vidíte další odlišnosti v označení pokličky
    Na hrnec se ve Slezsku dává přikrývka. Na mapě vidíte další odlišnosti v označení pokličky| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/
  • Na jihu Moravy se pro polštář někdy používá výraz peřina. Mapa ukazuje další možné regionální odchylky
    Na jihu Moravy se pro polštář někdy používá výraz peřina. Mapa ukazuje další možné regionální odchylky| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/
  • Ne všude se peřině říká peřina. Duchna je hojně používaná dodnes, svrchnici nebo devětnici ale uslyšíte málokdy
    Ne všude se peřině říká peřina. Duchna je hojně používaná dodnes, svrchnici nebo devětnici ale uslyšíte málokdy| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/
  • Mapa zobrazuje hranici, za kterou se směrem na západ někdy pro pojmenování plotu používá slovo hradba (čára číslo 1)
    Mapa zobrazuje hranici, za kterou se směrem na západ někdy pro pojmenování plotu používá slovo hradba (čára číslo 1)| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/
  • Koukáte? Hledíte? Nebo se díváte?
    Koukáte? Hledíte? Nebo se díváte?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Pospícháte? Chvátáte? Spěcháte? Nebo dokonce spícháte?
    Pospícháte? Chvátáte? Spěcháte? Nebo dokonce spícháte?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Je bojácný, nebo bázlivý?
    Je bojácný, nebo bázlivý?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Jak se kde říká člověku bez pokrývky hlavy
    Jak se kde říká člověku bez pokrývky hlavy| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Kde lidé používají slovo "líný" a kde "lenivý"
    Kde lidé používají slovo "líný" a kde "lenivý"| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Kde lidé pospíchají a kde chvátají
    Kde lidé pospíchají a kde chvátají| Zdroj: https://syd.korpus.cz/
  • Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají
    Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají| Zdroj: https://syd.korpus.cz/
  • Vose říkají i vos nebo vosák
    Vose říkají i vos nebo vosák| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Ta sršeň v Čechách a ten sršeň na Moravě
    Ta sršeň v Čechách a ten sršeň na Moravě| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Čmelák, medák, ale i brundibár nebo čmelda
    Čmelák, medák, ale i brundibár nebo čmelda| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Jak se kde říkalo a říká slunéčku?
    Jak se kde říkalo a říká slunéčku?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Pomlázka jako výraz pro koledování na Velikonoční pondělí se používá na většině území Čech, situace na Moravě a ve Slezsku je ale mnohem pestřejší.
    Pomlázka jako výraz pro koledování na Velikonoční pondělí se používá na většině území Čech, situace na Moravě a ve Slezsku je ale mnohem pestřejší.| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Pro pojmenování spletených proutků se používají především tři hlavní výrazy: české pomlázka, východomoravské a slezské tatar a západomoravské žila.
    Pro pojmenování spletených proutků se používají především tři hlavní výrazy: české pomlázka, východomoravské a slezské tatar a západomoravské žila.| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Tradiční velikonoční pečivo má základní pojmenování mazanec, v západní polovině Čech se ale dodnes používá i název bochánek či bochníček. (na obrázku je svodná mapa pro mazanec a kočičky)
    Tradiční velikonoční pečivo má základní pojmenování mazanec, v západní polovině Čech se ale dodnes používá i název bochánek či bochníček. (na obrázku je svodná mapa pro mazanec a kočičky)| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Název Velikonoce měl na východě Moravy a ve Slezsku variantu veliká noc nebo velka noc. Na druhé straně republiky v západních Čechách se zase v tomto významu používalo spojení červené svátky.
    Název Velikonoce měl na východě Moravy a ve Slezsku variantu veliká noc nebo velka noc. Na druhé straně republiky v západních Čechách se zase v tomto významu používalo spojení červené svátky.| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Kdysi se v Čechách používalo i spojení typu je starej s naším dědou ve smyslu “jako náš děda”.
    Kdysi se v Čechách používalo i spojení typu je starej s naším dědou ve smyslu “jako náš děda”.| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz
  • Územní rozdíly v pojmenování housky (Pozn. Mapy Českého jazykového atlasu vznikly na základě terénního výzkumu probíhajícího v 60.–70. letech a zachycují několik typů mluvčích: ve venkovských lokalitách (označených tečkou a trojciferným číslem) nářeční mluvčí ve věku nad 65 let, v městských lokalitách (označených obdélníčkem, dvojciferným číslem a zkratkou) starší generaci (nad 65 let) a mladou generaci (14–15 let), přičemž v pohraničních městech byla z historických důvodů zkoumána pouze mladá generace.)
    Územní rozdíly v pojmenování housky (Pozn. Mapy Českého jazykového atlasu vznikly na základě terénního výzkumu probíhajícího v 60.–70. letech a zachycují několik typů mluvčích: ve venkovských lokalitách (označených tečkou a trojciferným číslem) nářeční mluvčí ve věku nad 65 let, v městských lokalitách (označených obdélníčkem, dvojciferným číslem a zkratkou) starší generaci (nad 65 let) a mladou generaci (14–15 let), přičemž v pohraničních městech byla z historických důvodů zkoumána pouze mladá generace.)| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/
Nosá, nesú, nosijou, nesou, noseji, nosej, nosí,...
Chcou. Zajímavá shoda Moravy a jižních Čech
Házeji. Pro střední Čechy typická krátká koncovka -ji.
Obracijou, nebo obraceji?
Jak z Moravy volajú, tak jim ze severovýchodních Čech volaj zpět.
Vijou? Ale ne věnce...
Chcou? Chtěj? Chtějí? Jak se v různých částech republiky používá slovo chtějí.
Na hrnec se ve Slezsku dává přikrývka. Na mapě vidíte další odlišnosti v označení pokličky
Na jihu Moravy se pro polštář někdy používá výraz peřina. Mapa ukazuje další možné regionální odchylky
Ne všude se peřině říká peřina. Duchna je hojně používaná dodnes, svrchnici nebo devětnici ale uslyšíte málokdy
Mapa zobrazuje hranici, za kterou se směrem na západ někdy pro pojmenování plotu používá slovo hradba (čára číslo 1)
Koukáte? Hledíte? Nebo se díváte?
Pospícháte? Chvátáte? Spěcháte? Nebo dokonce spícháte?
Je bojácný, nebo bázlivý?
Jak se kde říká člověku bez pokrývky hlavy
Kde lidé používají slovo "líný" a kde "lenivý"
Kde lidé pospíchají a kde chvátají
Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají
Vose říkají i vos nebo vosák
Ta sršeň v Čechách a ten sršeň na Moravě
Čmelák, medák, ale i brundibár nebo čmelda
Jak se kde říkalo a říká slunéčku?
Pomlázka jako výraz pro koledování na Velikonoční pondělí se používá na většině území Čech, situace na Moravě a ve Slezsku je ale mnohem pestřejší.
Pro pojmenování spletených proutků se používají především tři hlavní výrazy: české pomlázka, východomoravské a slezské tatar a západomoravské žila.
Tradiční velikonoční pečivo má základní pojmenování mazanec, v západní polovině Čech se ale dodnes používá i název bochánek či bochníček. (na obrázku je svodná mapa pro mazanec a kočičky)
Název Velikonoce měl na východě Moravy a ve Slezsku variantu veliká noc nebo velka noc. Na druhé straně republiky v západních Čechách se zase v tomto významu používalo spojení červené svátky.
Kdysi se v Čechách používalo i spojení typu je starej s naším dědou ve smyslu “jako náš děda”.
Územní rozdíly v pojmenování housky (Pozn. Mapy Českého jazykového atlasu vznikly na základě terénního výzkumu probíhajícího v 60.–70. letech a zachycují několik typů mluvčích: ve venkovských lokalitách (označených tečkou a trojciferným číslem) nářeční mluvčí ve věku nad 65 let, v městských lokalitách (označených obdélníčkem, dvojciferným číslem a zkratkou) starší generaci (nad 65 let) a mladou generaci (14–15 let), přičemž v pohraničních městech byla z historických důvodů zkoumána pouze mladá generace.)