Nosá, nesú, nosijou, nesou, noseji, nosej, nosí,...| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz Chcou. Zajímavá shoda Moravy a jižních Čech| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz Házeji. Pro střední Čechy typická krátká koncovka -ji.| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz Obracijou, nebo obraceji?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz Jak z Moravy volajú, tak jim ze severovýchodních Čech volaj zpět.| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz Vijou? Ale ne věnce...| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz Chcou? Chtěj? Chtějí? Jak se v různých částech republiky používá slovo chtějí.| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz Mapa zobrazuje různé varianty slova rozinka na Moravě (v Čechách mapa ukazuje nesouvisející výskyty varianty názvů svátků svatého Štěpána)| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/ Nová Evropa aneb Jak by vyhlížely hranice států, kdyby se pře národů rozhodovaly na zeleném trávníku| Zdroj: fotomontáž Jan Ignác Říha Na hrnec se ve Slezsku dává přikrývka. Na mapě vidíte další odlišnosti v označení pokličky| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/ Na jihu Moravy se pro polštář někdy používá výraz peřina. Mapa ukazuje další možné regionální odchylky| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/ Ne všude se peřině říká peřina. Duchna je hojně používaná dodnes, svrchnici nebo devětnici ale uslyšíte málokdy| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/ Mapa zobrazuje hranici, za kterou se směrem na západ někdy pro pojmenování plotu používá slovo hradba (čára číslo 1)| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/ Koukáte? Hledíte? Nebo se díváte?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz Pospícháte? Chvátáte? Spěcháte? Nebo dokonce spícháte?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz Je bojácný, nebo bázlivý?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz Jak se kde říká člověku bez pokrývky hlavy| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz Kde lidé používají slovo "líný" a kde "lenivý"| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz Vose říkají i vos nebo vosák| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz Ta sršeň v Čechách a ten sršeň na Moravě| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz Čmelák, medák, ale i brundibár nebo čmelda| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz Jak se kde říkalo a říká slunéčku?| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz Pomlázka jako výraz pro koledování na Velikonoční pondělí se používá na většině území Čech, situace na Moravě a ve Slezsku je ale mnohem pestřejší.| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz Pro pojmenování spletených proutků se používají především tři hlavní výrazy: české pomlázka, východomoravské a slezské tatar a západomoravské žila.| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz Tradiční velikonoční pečivo má základní pojmenování mazanec, v západní polovině Čech se ale dodnes používá i název bochánek či bochníček. (na obrázku je svodná mapa pro mazanec a kočičky)| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz Název Velikonoce měl na východě Moravy a ve Slezsku variantu veliká noc nebo velka noc. Na druhé straně republiky v západních Čechách se zase v tomto významu používalo spojení červené svátky.| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz Kdysi se v Čechách používalo i spojení typu je starej s naším dědou ve smyslu “jako náš děda”.| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz Dříve jsme se v části Slezska mohli setkat také se spojkou ani stejně jako ve slovenštině (letí ani hrom).| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz Sporadicky se v projevech starší generace můžeme setkat se spojkou nežli (vůbec se vo ně nebojte, jsou silnější nežli vy).| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz Územní rozdíly v pojmenování housky (Pozn. Mapy Českého jazykového atlasu vznikly na základě terénního výzkumu probíhajícího v 60.–70. letech a zachycují několik typů mluvčích: ve venkovských lokalitách (označených tečkou a trojciferným číslem) nářeční mluvčí ve věku nad 65 let, v městských lokalitách (označených obdélníčkem, dvojciferným číslem a zkratkou) starší generaci (nad 65 let) a mladou generaci (14–15 let), přičemž v pohraničních městech byla z historických důvodů zkoumána pouze mladá generace.)| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/ Mapa územních odlišností v pojmenování kyselého mléka| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/ Není slepice jako slípka| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/ Jak se kde říká pivu| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/ Oblastní varianty slova knedlík| Zdroj: Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz/
