Jak měla vypadat česká metropole po německém vítězství?
1
/
8
Přehled fotografií
Zavřít
Studie NUSELSKÉHO MOSTU od arch. Dischingera, pohled od Pankráce směrem k městskému centru. Čtyřproudá komunikace měla být tehdy doplněna nejen chodníky, ale i cyklostezkami.
|
Zdroj: Národní archív
Pohled na průběh transverzály směrem OD NUSELSKÉHO MOSTU K MUZEU
|
Zdroj: Národní archív
Návrhy řešení okolí plánované transverzály – okolí Německého divadla, dnes STÁTNÍ OPERY PRAHA
|
Zdroj: Národní archív
Návrh zástavby v okolí pražské severojižní transverzály. Pohled od křižovatky s „FLORENZGASSE“ směrem k hlavnímu nádraží.
|
Zdroj: Národní archív
Studie možného severního zakončení transverzály, tzv. severní tangenta v prostoru pražské TROJE. Objekt na konci mostu měl v sobě skrývat nádražní budovu. Dochováno je několik návrhů této lokality. Navrhovaný most se kryje s dnešním mostem Barikádníků.
|
Zdroj: Národní archív
Návrhy řešení okolí plánované transverzály – PROSTOR NÁDRAŽÍ PRAHA-BUBNY AŽ K NÁBŘEŽÍ PŘED TROJSKÝM MOSTEM (dnes most Barikádníků) od architekta z pražské německé techniky Ericha Langhammera. Mělo se jednat o nové administrativní a kulturní centrum německé Prahy. Pro úřední budovy a objekty s kulturním a společenským využitím byla často volena forma monumentálního neoklasicismu, jenž rád ve svých projektech používal i Albert Speer, který ostatně měl studie této lokality k posouzení.
|
Zdroj: Národní archív
PRAHA, SEVEROJIŽNÍ TRANSVERZÁLA a její zasazení do pražského terénu od Troje přes nové německé centrum, přes hlavní nádraží a muzeum po Nuselský most. Podobnost s dnešní magistrálou čistě náhodná?
|
Zdroj: Národní archív
Pohled na průběh transverzály směrem od Národního, tehdy ovšem Zemského muzea. MEZI MUZEEM A NUSELSKÝM MOSTEM mělo trase transverzály ustoupit na každé straně ulice několik domů, podél chodníků měla být osázena zeleň.
|
Zdroj: Národní archív
Zavřít