Doba nového puritánství: Proč na Západě převládá éra mazací kultury?
Spojené státy se ve víru takzvané cancel culture mění v čím dál liberálnější společnost s přísnými a rigidními vzorci chování. To nepíše žádný pravicový intelektuál, ale slavná novinářka, nositelka Pulitzerovy ceny Anne Applebaumová. V článku pro The Atlantic rozebírá fenomén „cancelování“ z veřejné debaty a přirovnává USA k autoritářským režimům, o nichž napsala oceňované knihy.
O výbušném dění v americké akademické a mediální sféře se nejčastěji diskutuje z hloubi ideologických zákopů. Z jedné strany volají konzervativci, že v Americe skončila svoboda slova a akademické obce, z druhé strany zaznívá, že o nic nejde a tamní kulturní války se přeceňují.
Článek novinářky Anne Applebaumové se z této běžné názorové polarity vymyká – na jedné straně oceňuje a uznává některé výdobytky politické korektnosti a kultivace veřejné sféry, zároveň však varuje před transformací společnosti do sešněrované dystopie bez plurality pohledů na svět. Autorka oceňovaných titulů o sovětském komunismu i dnešní hrozbě autoritářství u lídrů typu Donalda Trumpa nazývá dnešní atmosféru amerických univerzit a médií novým puritánstvím.
Nové vzorce
Jako výchozí bod článku slouží parafráze příběhu Hester z románu Šarlatové písmeno od Nathaniela Hawthorna. Hester porodí nemanželské dítě a v puritánské Americe 17. století se setká s faktickým vyloučením ze společnosti, symbolizovaným šarlatovým písmenem, jež musí nosit jako znamení. Podle Applebaumové čtou Američané román z puritánského prostředí s falešným sebeuspokojením, že v takové době již nežijí. Novinářka však tvrdí, že šarlatová písmena jsou denní realitou dnešních USA a opět je dostávají lidé, kteří neporušili žádný zákon a někdy třeba ani firemní pravidla, ale společenské kódy a nové vzorce chování.
Podstatné také je, že cancel culture nejčastěji nemíří na konzervativce ani jiné ideové soupeře, ale na lidi uvnitř institucí, jež se hlásí k liberalismu a společenskému pokroku, tedy hlavně médií a univerzit. Uvádí třeba příklad vědeckého novináře deníku New York Times Donalda McNeilla, který tu skončil po 35 letech poté, co měl na své cestě do Peru rasisticky urazit tamní studenty. Přestože McNeill působil v Timesech přes tři dekády a v době vyhazovu řídil tým reportérů pro pokrytí covidové pandemie a přestože o případu napsal 21 tisíc slov dlouhý vysvětlující text, musel noviny opustit.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
