Královna kryptoměn a podvod století: Bizarní příběh nejhledanější ženy Evropy

Část veřejnosti těm mladým a úspěšným závidí, případně má pocit, že svět, kde se dají vydělat desítky miliónů dolarů na „ničem“, se už definitivně zbláznil. Druhá poloha nastala v poslední době. Hodnota kryptoměn letí dolů (například bitcoin se od podzimu 2021 propadl o téměř milión dolarů za jednu minci) a média s gustem informují o zchudlých „crypto bros“, jak se mladým podnikatelům s kryptem přezdívá v anglosaském prostředí. Část veřejnosti vyjadřuje škodolibé zadostiučinění: konečně se ukázalo, že to není nic než humbuk a globální podvod. Obě polohy se cyklicky střídají. Je to ale tak?

Proroci a spasitelé

Ve skutečnosti se už z kryptoměn, bitcoinu především, stala naprosto běžná součást světových finančních trhů, sice riziková (právě pro obrovskou volatilitu), ale atraktivní forma investic. Pokud něco naprosto selhalo, je to výhradně teorie o revolučním potenciálu kryptoměn, propagovaná anarchokapitalisty a digitálními pankáči. Představa, že tyto měny vytvoří alternativní ekonomický prostor, nezávislý na státem tištěných penězích a zásazích národních bank, se ukázala asi tak realistická jako někdejší plán Čecha Víta Jedličky na vznik Liberlandu, prvního „kryptostátu“ světa. Jeho zamýšlená libertariánská utopie, rozkládající se na sedmi kilometrech zátopové zóny na březích Dunaje, má sedm let od založení stále stejný počet obyvatel: nula. Idea, že kryptoměny a technologie blockchainu přinesou hlubokou politicko-ekonomickou proměnu světa, nicméně přitáhla k digitálním platidlům zapálené „věřící“ i nejrůznější kyberspasitele a internetové proroky. A také podvodníky i podvodnice. Příběh jedné z nich, Bulharky Ruji Ignatové, je příběh největšího podvodu od počátku jedenadvacátého století.

Královna