Česi, dobro došli. Historie našich turistů v Chorvatsku začala už za Rakousko-Uherska

Čeští turisté si adoptovali Jaderské moře už za Rakousko-Uherska. Nejdřív se ovšem zabydleli ve slovinských Alpách, ve „slovanských horách“, jak jim říkali. Klub českých turistů, založený v roce 1888 Vojtou Náprstkem, byl v úzkém kontaktu se Slovinským alpským spolkem. Na konci devatenáctého století pak byla ve slovinském Jezersku postavena česká horská chata. Prvním předsedou Chorvatského horolezeckého svazu byl moravský lékař a přírodovědec Joseph Schlosser von Klekovski, jenž od roku 1838 působil v Chorvatsku, kde se věnoval vědecké botanice. V tomto spolku působil i český botanik a farmakolog Bohuslav Jiruš. Rodák z Benešova, lékař, filozof a farmaceut Gustav Janeček, jenž se později stal ředitelem Jugoslávské akademie věd a děkanem filozofické fakulty v Záhřebu, v roce 1890 pro turisty objevil dodnes slavná Plitvická jezera. V roce 1893 založil Společnost pro úpravu a zvelebení Plitvických jezer, zřídil tam penzión a restauraci, zpřístupnil také některé jeskyně u vodopádů. Na pamětní desce na břehu jezera Milanovac věnované Gustavu Janečkovi, která byla odhalena v roce 2009 za přítomnosti předsedů českého a chorvatského parlamentu, je uvedeno: Rodom Čeh, životom i djelom Hrvat. V češtině je napsáno vyznání: „Koutečku můj, ty svědku tužeb mých, střez památku mou, až nebudu zde více.“

Bratři Jihoslované

Idealizovaný obraz jihoslovanských zemí české veřejnosti v devatenáctém století mimo jiné zprostředkoval dopisovatel Národních listů Josef Holeček, lékař a důvěrný přítel Boženy Němcové Vilém Dušan Lambl nebo Jaroslav Čermák, jenž v Dalmácii a Černé Hoře maloval romantické obrazy. Turistika byla vnímána jako „důležitý činitel praktické slovanské vzájemnosti“.

V dubnu 1897 zorganizoval Klub českých turistů výpravu do Dalmácie, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny. Češi byli vřele uvítáni. Na Korčule „každý se tlačil, aby uzřel bratry Čechy… městská hudba zahlaholila a oslavovala naše milé hosty, vlastence z Čech“. O dva roky později se konal další zájezd za jihoslovanskými bratry.

Od druhé poloviny 19. století se také stále více zdůrazňovalo, že pobyt u moře, na slunci a čerstvém povětří prospívá zdraví. Zakládala se přímořská letoviska. Český šlechtic, hrabě Jan Nepomuk Harrach, zamýšlel postavit lázeňský dům v Makarské ve střední Dalmácii. Z plánů nakonec sešlo, ale aspoň na pobřeží nechal vysázet borovice z Krkonoš.