Jefim Fištejn: Legenda o tom, že Gorbačov přinesl východní Evropě svobodu, je nebezpečný mýtus
K úmrtí Michaila Gorbačova kondolovali snad všichni státníci světa, přičemž volba výraziva soustrasti prezidenta Bidena a diktátora Putina se mnoho nelišila: oba zdůraznili světově historický význam jeho osobnosti. Gorbačova totiž můžete velebit jakkoli a skoro za cokoli, všechno svým způsobem vyjde nastejno a bude to pravda.
Je to naprosto ojedinělý příklad veřejného činitele, jehož význam není odvozen od politického či sociálně-ekonomického výkonu, není dán jeho úspěšností, nýbrž naopak jeho omylností. Mýlit se je v principu lidské a Michail Sergejevič četností omylů svůj lidský rozměr doslova každým krokem rozšiřoval. Právě to, že se trvale mýlil, mu zajistilo přední místo pod sluncem. Je to jediný známý politik, který dokázal dosáhnout úplně všeho, čemu chtěl mermomocí zabránit.
Nebyl to bohatýr
V roce 1997, dohnán finanční nouzí, natočil televizní reklamu pro firmu Pizza Hut, aby zajistil financování svého dobročinného fondu. V reklamě ukazuje, jak lze rozdělit pizzu na 15 kusů – tak, jak on rozdělil Sovětský svaz na 15 státních útvarů – a pak je znovu složit dohromady bez nejmenší újmy. To se mu samozřejmě nepodaří, jako se nepodařilo znovu sjednotit rozpadlý SSSR.
Zpětně se Gorbačovovi přisuzují bohatýrské skutky. Paměť politologů je ovšem děravá. Faktem je, že když v roce 1991 opouštěl Kreml, radovali se všichni bez výjimky – roduvěrní starokomunisté i rozčarovaní mladoliberálové. Stoupenci tvrdé ruky se báli, že svým neumětelstvím nenapravitelně dorubá starý systém. Liberálové se naopak obávali, že zachová přežitý systém netknutý.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
