Nebude-li v Praze koalice, bude dál vládnout Hřib. Můžou přijít na řadu i nové volby?
Praha stále patří mezi města, kde zatím po zářijových komunálních volbách nedošlo k dohodě na vytvoření nové radniční koalice. Nabízí se proto otázka, co se bude dít, pokud se budou jednání nadále protahovat a nepřinesou žádný výsledek. Budou se v takovém případě volby opakovat, nebo převezme vládu nad Prahou dokonce nějaký vládní zmocněnec? Odpověď je složitější, ale pojďme popořadě.
Do schůze Hřib
Nejprve je nutné, aby se v Praze, stejně jako v jakémkoli jiném městě po volbách ustavilo zastupitelstvo. První povolební jednání zastupitelů svolává vždy předcházející primátor. Podle zákona by tak měl učinit nejpozději 15 dnů od data, kdy uplynula lhůta pro napadení volebních výsledků u soudů. Napadnout volby bylo letos možné až do 7. října. Právě případná stížnost na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování může přitom znamenat, že se ustavující zastupitelstvo odloží a čeká se na verdikt soudu. To se v Praze letos stalo a soud zatím ještě všechny stížnosti nevyřídil, takže na datum ustavujícího zastupitelstva zatím čekáme a víme jen, že bude nejpozději 15 dnů po vyřízení poslední stížnosti.
Každopádně ale platí, že než se zastupitelé poprvé sejdou, městu vládne dosavadní primátor a jeho náměstci. Ve funkci zůstává dokonce i celá Rada hlavního města Prahy. Paradoxně při tom může dojít i k situaci, kdy do ustavujícího zastupitelstva bude v čele města stát primátor, který už nebyl znovu zvolen, a už proto ani není členem zastupitelstva, protože mandát starých zastupitelů končí dnem voleb.
Právě na ustavující schůzi nového zastupitelstva se mají noví zastupitelé podle zákona pokusit o volbu nového vedení města. V praxi to znamená, že po složení slibu přítomných zastupitelů by měly být otevřeny body související s volbou nového primátora, jeho náměstků i celé rady. Nikde ale není psáno, že se tenhle bod musí dokončit volbou celé rady. Na rozdíl třeba od Poslanecké sněmovny se dokonce může teoreticky stát, že na ustavující schůzi nebude do čela města zvolen nikdo, tedy ani primátor, ani jeho náměstci, ani žádný radní. To jsme ostatně zažili v pondělí v Hradci Králové, kde se zastupitelé sešli, ale kvůli přetrvávajícím neshodám ohledně přesné podoby koaliční smlouvy nikoho na ustavující schůzi nezvolili.
Primátor na věčné časy
Zákon pamatuje i na tuto variantu a jednoznačně říká, že v takovém případě zůstane v čele města původní primátor s celou „starou“ radou. Praze by proto v takovém případě nadále provizorně, ale fakticky s plnými pravomocemi vládl pirátský primátor Zdeněk Hřib a jeho dosavadní rada.
Zákon o obcích přitom neříká, jak dlouho může takové „provizorium“ maximálně trvat. Teoreticky je proto představitelné, že by starý primátor v extrémním případě „odvládl“ měsíce, roky, nebo dokonce snad až celé čtyřleté funkční období starého zastupitelstva.
Takto přesluhujícího primátora ani jeho radní přitom podle názoru ministerstva vnitra ani nelze odvolat, protože jejich pravomoci vyplývají přímo ze zákona, jehož autoři pravděpodobně chtěli, aby města nebyla bez oficiálního vedení ani v těchto neobvyklých situacích. Ze stejného důvodu se „přesluhující“ radní nemohou funkce v povolebním „prodloužení“ ani sami vzdát. To všechno by mělo sloužit k tomu, aby vznikl tlak na nové zastupitele, aby co možná nejrychleji zvolili nového primátora.
To je totiž jediná cesta, jak se zbavit vlády toho starého. Obejít to lze už jen dvěma dost kostrbatými způsoby. První a jednodušší variantou je volba alespoň jednoho nového náměstka primátora. Pokud se to novému zastupitelstvu podaří, končí dosavadní primátor a jeho pravomoci přebírá nově zvolený politik, i když byl zvolen jen jako náměstek. Naopak stará rada při tomto postupu zůstane ve funkci až do zvolení celé nové rady.
Nové volby? Složitě
Druhá cesta k odblokování povolebního patu může vést přes nové volby, ale tato varianta je na komunální úrovni hodně složitá. Zastupitelstvo se totiž nemůže rozpustit samo. Zastupitelé, respektive jejich většina si může vynutit nové volby dvěma způsoby.
Prvním je situace, kdy počet zastupitelů klesne pod polovinu předem určeného počtu. V Praze by proto musel počet zastupitelů klesnout pod 33, protože zastupitelstvo má aktuálně 65 členů. V praxi by se k tomu dalo dojít jedině tak, že se nejenom vzdá svých funkcí 33 zastupitelů, ale také všichni jejich náhradníci na kandidátkách, za které byli zvoleni, takže by už nikdo nemohl na uprázdněná místa nastoupit.
Úřadující primátor v takovém případě musí požádat ministerstvo vnitra o vypsání nových voleb. Pro laika asi překvapivě, ale zastupitelstvo bude v takovém případě fungovat s omezenými pravomocemi dále. Souběžně s tím by však až do takto vyvolaných nových voleb městu zase vládnul náš „starý známý“ – primátor Zdeněk Hřib.
Druhou možností, jak dospět k novým volbám, by byla situace, kdy se šest měsíců nesejde usnášeníschopné zastupitelstvo, čehož je možné dosáhnout tím, že většina zastupitelů nebude úmyslně chodit na jeho schůze. Pak ministrovo vnitra zastupitelstvo rozpustí a také se otevře cesta k novým volbám. Ty v obou případech ministr vnitra vyhlásí do třiceti dnů. Až do nich by ale v čele města opět zůstala dosavadní rada.
Podtrženo sečteno, pokud chtějí nově zvolení pražští zastupitelé vyměnit v čele města Zdeňka Hřiba, musí dospět k většinové dohodě a zvolit jeho nástupce. Bez toho ke změně v čele Prahy zkrátka nedojde.
