Džihád přes sport. Žádná sportovní akce nebyla pod takovou aktivistickou palbou jako šampionát v Kataru
Politici, feministky, novináři, nejrůznější organizace, fotbaloví fanoušci, lidskoprávní aktivisté, LGBT lobby, ale i kdekdo na sociálních sítích se vyjadřují ke Kataru, kde se právě hraje světové fotbalové mistrovství. Emirát s konzervativní islámskou společností je vděčným terčem a skutečně je často i co kritizovat. Ovšem situace připomíná globální lynč a některým lidem je těžko věřit.
Podle průzkumu, který před několika lety přinesl anglický levicový deník The Guardian, si víc než polovina britských muslimů myslí, že homosexualita by měla být nezákonná, téměř polovina respondentů uvedla, že odmítají, aby se gay stal učitelem, 39 procent z nich souhlasilo s tím, že „ženy by měly vždy poslouchat své muže“, a 23 procent podporovalo zavedení islámského práva šarí’a v některých oblastech Velké Británie. Myslím si, že tato čísla jsou děsivá a podobná najdeme i v muslimské komunitě ve Francii.
Lidskoprávní aktivisté to ale v Británii nijak zvlášť neřeší, nebubnují na poplach a nepíšou každou hodinu vyhrocené příspěvky na sociální sítě. Pokud se ale jedná o Stát Katar, kde právě probíhá mistrovství světa ve fotbale, je situace naprosto odlišná. Sjednocená fronta aktivistů, politiků a lobbistických skupin útočí na katarskou realitu s neutuchající vervou už mnoho let. Vše se vystupňovalo v posledních týdnech, protože jedna z nejsledovanějších událostí, kterou vždy ve světě fotbalový šampionát je, nabízí skvělou příležitost.
Britská stanice BBC, která se radikálním názorům některých svých domácích muslimských koncesionářů moc nevěnuje, například nevysílala živě slavnostní zahájení šampionátu v Kataru. Na protest proti situaci, která v této zemi panuje. Zahájení běželo na webu BBC a stanice mezitím pouštěla dokument o „katarských hrůzách“. Ke kritice emirátu se přidalo i mnoho ostrovních politiků. Ovšem když v říjnu v Dolní sněmovně probíhala rozprava o tom, zda by se měl turnaj v Kataru vůbec konat, diskuse trvala pouhých 47 minut a pouze jeden poslanec vyjádřil obavy z vykořisťování migrantů v této zemi a fanoušků z řad LGBT. Navíc už začátkem tohoto roku vyšlo najevo, že katarská vláda utratila za pouhých třináct měsíců zhruba 250 000 liber za letenky, luxusní hotely a pohoštění pro víc než dvacítku britských poslanců, kteří do Kataru jeli. Těm peníze emirátu zjevně nesmrděly. A před několika dny právě BBC přišla s informací, že současný předseda vládnoucí britské Konzervativní strany a od 25. října ministr bez portfeje, Nadhim Zahawi, přijal pozvání katarské královské rodiny, aby přiletěl na „několik fotbalových zápasů“. A on přiletí. Když se ale objevila zmíněná zpráva, začal tvrdit, že pobyt si zaplatí ze svého…
Mezitím anglický národní tým před zápasy v Kataru poklekává na znamení boje proti rasismu a jeho kapitán, Harry Kane, chce nosit na ruce duhovou pásku s nápisem One love a podpořit práva komunity LGBT. Ovšem pod hrozbou trestu to jemu i dalším kapitánům některých evropských týmů zakázala fotbalová asociace FIFA, korupcí prolezlá organizace, která turnaj přidělila Kataru. A předtím ho dala putinovskému Rusku. Jeden aktivismus střídá druhý a někdy už nevíme, kdo chce co říct.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!