Robot malířem, básníkem i slečnou z callcentra. Co všechno ještě změní umělá inteligence?

Pokrok na poli neuronových sítí a strojového učení se netýká jen textové komunikace. Na přehlídce pořádané každoročně v americkém Coloradu vyhrál minulý rok hlavní cenu fantaskní obraz, vygenerovaný programem Midjourney, umělou inteligencí zaměřenou na zpracování vizuálních dat. ChatGPT či Midjourney jsou programy určené k přirozenému zpracování dat, textových, obrazových i dalších. Jejich smyslem je generovat výstupy, které připomínají mezilidskou komunikaci, či jsou od ní dokonce nerozeznatelné. Přirozenost komunikace ChatGPT je na takové úrovni (zejména když se s robotem lidský uživatel baví na obecnější témata), že podle mnoha názorů splňuje podmínky absolvování takzvaného Turingova testu.

BEZ VÝHRAD

Test navržený v padesátých letech průkopníkem kybernetiky Alanem Turingem probíhá následovně: Do oddělených místností je umístěn jednak testující, jednak předmět zkoumání (například počítač s příslušným programem) a další člověk. Testující klade otázky v přirozené řeči a předává je do druhé místnosti, kde je zodpoví buď počítač, nebo druhý člověk. Odpovědi jsou předávány zpět testujícímu. Pokud testující nedokáže rozpoznat, zda komunikuje se strojem, nebo s člověkem, pak umělá inteligence splňuje Turingův test.

Specifikem posledních let jsou pak člověka připomínající výkony umělé inteligence v oblastech, jako je výtvarné umění, design či žurnalistika. Již zmíněný obraz, „namalovaný“ programem Midjourney, zvítězil na přehlídce v Coloradu, aniž by porota tušila, že oceňuje výtvor umělé inteligence. Někteří západní novináři si v minulém roce rovněž otestovali editory svých domovských redakcí, když jim k otisknutí nabídli články napsané robotem ChatGPT a vydávali je za své. Většina textů prošla bez výhrad.