Přehledně: Jak velké území dokázalo Rusko okupovat. Grafy ukazují ruské „úspěchy“ na Ukrajině
Je čtvrtek ráno 24. února 2022 a Rusko startuje svou velkou a dlouho připravovanou invazi na Ukrajinu. Agresivní invaze probíhá z několika směrů současně, a i když se ruské armádě nepodaří získat klíčová města a ani invazi úspěšně ukončit v několika málo dnech, tak stále dokáže v prvních týdnech bojů pod svou kontrolu získat zatím rekordní rozlohu napadené země.
Už před invazí má Rusko pod kontrolou více než 40 tisíc km2 území svého souseda, které dostalo pod svou nadvládu v roce 2014. Měsíc po zahájení celoplošné invaze v březnu předchozího roku dokáže ruská armáda ovládat navíc zhruba dalších 120 tisíc km2, a celkově tak mít kontrolu nad čtvrtinou Ukrajiny. Tím však územní zisky Ruska v celkovém kontextu války končí a další měsíce už bude kilometry spíše odečítat.
Po fatálním vojenském selhání, kdy ze všech klíčových měst dokáže ruská armáda pod svou kontrolu získat pouze Cherson na jihu země, kde před válkou žilo zhruba čtvrt milionu lidí, přehodnocuje ruské velení možnosti a nařizuje stažení vojsk ze severu Ukrajiny, včetně kyjevské oblasti. Invazní armáda se v dalších měsících hodlá soustředit na ovládnutí východní části Ukrajiny. Jak však následující měsíce ukážou, ruské armádě nejen že se nepodaří zásadně uspět na dlouhé frontové linii mezi Charkovem a Chersonem, ale od září dokonce čelí ofenzívě ukrajinské armády, která trvá v podstatě až do konce roku 2022, kdy je osvobozen samotný Cherson.
Válka na Ukrajině je tragická pro všechny strany a zejména pak pro napadenou zemi a její civilní obyvatelstvo. Obnova zničené země bude trvat roky a napříč Evropou se aktuálně pohybuje asi 8 milionů válečných uprchlíků z Ukrajiny. Jakou daň pak platí Rusko za svou agresi? Kromě ekonomické recese a velkých nákladů spojených s vedením války se především jedná také o ztráty na životech. Akutní nedostatek živé síly na frontě během konce léta ruské politické vedení v čele s Vladimirem Putinem řeší mobilizací vyhlášenou v září předchozího roku. Přítomnost velkého počtu nezkušených branců na frontové linii také může být jeden z důvodu, proč ruské ztráty vzrostly.
Pokud se na válku na Ukrajině podíváme z ruské strany čistě pragmaticky, pak se výměna vojenských ztrát za územní zisky rozhodně nedaří. Rusko v podstatě nezískává nic, přitom vojenské ztráty jsou v posledních měsících nejvyšší od začátku celé invaze. Když ruská armáda dokázala v únoru a březnu získat pod svou kontrolu navíc zmíněných 120 tisíc km2, a celkem tak kontrolovat 160 tisíc km2 ukrajinského území, tak současně počítala ztráty kolem 16 tisíc vojáků. Od té doby však Rusko ztratilo kontrolu nad územím o rozloze téměř 70 tisíc km2 a současně k vojenským ztrátám přičetla zhruba 120 tisíc padlých. Po roce války tak ruská armáda kontroluje asi 15 % ukrajinského území.
