Vnitrostátní „únosy“ dětí. Neznalost pravidel může dostat do potíží oběti domácího násilí
Odchod do jiného města nebo do jiného kraje. V obou případech může rodič, který se odstěhuje s dítětem bez souhlasu druhého, čelit nařčení z takzvaného vnitrostátního únosu. Co to znamená a jak zásadní roli hraje takový přesun dítěte v konečném rozhodnutí o svěření dětí do péče? Praxe ukazuje, že k němu dochází hlavně v komplikovaných případech, kdy se otec a matka sami nedokáží dohodnout a dlouho čekají na rozhodnutí soudu. Ale také při domácím násilí. Jak ale mají pravidlo dodržet oběti prchající před agresorem? I po nich chce zákon alespoň souhlas od soudu.
Já jsem byla v situaci, kdy jsem nevěděla, co mám dělat. Já už jsem doma nemohla zůstat. Bála jsem se o sebe i o děti. Věděla jsem, že když neodejdu, tak to na ně negativně dopadne, popisuje matka dvou dětí – paní Hana H.
Jinou situaci popisuje Jana K., matka tří dětí: „Manžel se nechtěl na ničem dohodnout, soudní rozhodnutí o péči o děti bylo v nedohlednu a já jsem neviděla jinou možnost, jak být se svými dětmi. Proto jsem se rozhodla je otci na konci prázdnin nevydat.“
Dvě ženy a dva různé příběhy. Obě při rozchodu s partnerem odešly s dětmi ze společného domova. Otcové dětí je obvinili z vnitrostátního únosu a ony za to pak nesly důsledky. Podle soudů jednaly nelegálně, upřely otci právo na určení bydliště dítěte, jež ukládá občanský zákoník. Matky se ale cítí být oběťmi striktních paragrafů, mluví o šikaně státních institucí i o tom, že pojem vnitrostátní únos slyšely poprvé.
Každý konkrétní případ může na základě důkazů rozřešit až soud. Podle jakého klíče ale české soudy k těmto „únosům“ přistupují, jak v nich zohledňují domácí násilí a je vždy právo rodiče v souladu se zájmem dítěte? Praxe může být stejně komplikovaná jako vleklé spory znepřátelených rodičů.
PROČ VNITROSTÁTNÍ ÚNOS?
O únosech dětí zákon hovoří jen v mezinárodním kontextu. Vnitrostátní únos tak není právní termín, ale pojem, který se pro popis nelegálního přemístění dítěte jedním rodičem ujal zejména v advokátních kruzích. Rodiči za to hrozí pokuta, soud může jeho krok také zohlednit při rozhodování o svěření dětí do péče. Do veřejného prostoru se termín dostal zhruba před čtyřmi lety, kdy soudci začali řešit, jak rozhodování o podobných případech sjednotit. O vnitrostátních únosech začala postupně mluvit Justiční akademie v Kroměříži, která vzdělává soudce, či Unie rodinných advokátů.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
