Putinovo chvástání o Krymu se mění v noční můru – Rusové se tam bojí jezdit, pro turisty je to smrtelná past
Ruský prezident Vladimir Putin nazval v roce 2014 po anexi ukrajinský Krym „korunovačním klenotem“ a místním obyvatelům slíbil prosperitu, bezpečnost a velké investice z Moskvy. Chvíli se pak zdálo, že Krym, jedna z nejoblíbenějších prázdninových destinací Rusů, bude na tom skutečně lépe – v roce 2021 přijelo rekordních 9,4 milionu turistů. Jenže loňská ruská invaze na Ukrajinu vyústila v opakované útoky ukrajinských sil na různá místa Krymu, minulý rok tak dorazilo jen 6 milionů turistů a letos v tomto směru už panuje naprostá katastrofa. Sen o prosperitě Krymu se mění v noční můru. A kvůli dalším problémům bude podle všeho ještě hůř.
Od loňské invaze na Ukrajinu na Krym nelétají civilní letadla. Jezdí se tam jen vlakem, autem či trajektem. Ovšem opakované útoky na ikonický Krymský most a jeho poškození znejišťují Rusy, kteří by sem chtěli přijet. Krym se podle bezpečnostních odborníků může dokonce změnit ve smrtelnou past.
Pokud by byl most poškozen tak, že by se vůbec nemohl používat, turisté i místní obyvatelé by museli jezdit do a z Ruska zejména po silnicích (lodní trajekty nemají tak velkou kapacitu) přes okupovaná území Chersonské, Záporožské a Doněcké oblasti, na které ale právě teď útočí ukrajinská armáda. Kdyby se jí podařilo odříznout Krym na severu poloostrova, ten by se ocitl ve velkém nebezpečí.
Krym je navíc jedním z významných symbolů války (podobně jako Bachmut, Mariupol nebo Záporožská jaderná elektrárna) a Ukrajinci se ho nemíní vzdát. Ostatně prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek 21. července ve svém projevu pro Aspenské bezpečnostní fórum řekl: „Krymský most, to není jen logistická trasa, je to trasa používaná k zásobování války municí, a to se děje denně. Toto nepřátelské zařízení bylo postaveno v rozporu s mezinárodními zákony a všemi platnými normami. Takže je to pro nás pochopitelně terč. A terč, který přináší válku, nikoli mír, musí být neutralizován.“ V překladu – zničen.
Investice v prachu
Turistický průmysl na Krymu se proto připravuje na další ztracené léto, protože protiofenzíva Kyjeva vyvolává nové a velké obavy o bezpečnost na anektovaném poloostrově a miliony ruských rekreantů se již druhým rokem vyhýbají tamním černomořským letoviskům. Přitom šest měst Krymu – Jalta, Jevpatorija, Feodosija, Alušta, Sudak a Sevastopol – bylo ještě v roce 2019 v první desítce nejoblíbenějších prázdninových destinací Rusů. Před několika dny při posledním ukrajinském útoku na Krymský most ale bylo na poloostrově jen 50 000 ruských turistů, přitom už několik týdnů běží hlavní sezona. Podle cestovních kanceláří ruští turisté z obav o svoji bezpečnost vyměnili Krym za Turecko, Egypt, Spojené arabské emiráty, Thajsko, Maledivy, Arménii či Kazachstán. Do Evropy se kvůli sankcím, omezení vydávání víz a zrušení leteckého spojení totiž dostávají jen velmi těžko.
„Má to extrémně negativní dopad na místní ekonomiku. Mnoho restaurací zavřelo, polovina sezónních penzionů nefunguje a možná už nikdy nebude schopna otevřít,“ řekl deníku The Moscow Times majitel hotelu poblíž pláže v Sevastopolu. Služby navázané na turistiku kolabují. Podle internetového rezervačního portálu Ostrovok.ru byla loni na Krymu kvůli válce na Ukrajině uskutečněna pouze 3 procenta ruských hotelových rezervací a v letošním roce už jen procento jediné. Teď tam chtějí už jenom lidé, kteří postrádají pud sebezáchovy.
Nic se neděje, svítí slunce…
Jenže ruská propaganda, přes všechny problémy na Krymu, jede dál. „Chci vás ujistit, že turistům na Krymu nic nehrozí,“ citovala před několika dny státní agentura RIA Novosti ruského gubernátora Krymu Sergeje Aksjonova, který byl kdysi členem mafiánského gangu. „Nic se neděje, svítí slunce, moře se otepluje, restaurace jsou otevřené a podniky čekají na hosty. Situace na Krymu vypadá dobře, zejména podél jižních břehů. Téměř nic nás nemůže vyděsit, jsme zvyklí na to, že se musíme přizpůsobovat různým okolnostem. Nenecháváme se odradit, rozhodně ne,“ tvrdil pak pro list The Moscow Times Sergej Makovej, šéf Asociace krymských hotelů.
Mezitím turisté podle zpráv ruských oficiálních médií prchali v autech z oblasti. Omezení pro turisty se přitom objevují už mnoho měsíců, protože poloostrov je dnes silně militarizován a okupační úřady uzavřely přístup na některé pláže, neboť tam probíhaly či probíhají práce na výstavbě obranných opevnění. Zvláště viditelná je výstavba opevnění u pláží v západní a severní části Krymského poloostrova
Změna k horšímu
Lidi, kteří byli na Krymu říkají, že tento poloostrov je proslulý svou hezkou drsnou krajinou, malebnými zátokami, teplým počasím a vínem. Taková představa se zalíbila i Moskvě a Putinovi, proto z Krymu měla být prvořadá turistická destinace. Ovšem bez udržení Krymského mostu v bezpečném provozu a při pokračujícím uzavření hlavního krymské letiště v Simferopolu pro civilní lety, to bude pro turisty cesta z Ruska daleko delší, komplikovanější dražší a s nedostatečným pokrytím GPS. Navíc v některých místech může být kvůli válce nebezpečná. Smrtelně nebezpečná. A na poloostrově se hromadí i další problémy.
Nezákonná anexe Krymu z jara roku 2014 znamenala pro Vladimira Putina a ruské nacionalisty velké vítězství. Po zahájení loňské vojenské agrese na další části Ukrajiny se ale mění v noční můru. Jak uvedla červnová studie Stockholmského centra pro východoevropská studia, existuje na Krymu mnoho dalších potíží. Kvůli špatnému hospodaření a primitivnímu způsobu těžby podzemní vody dochází k postupnému zasolení půdy, což by mohlo vést k obrovské ekologické katastrofě. V době ruské okupace se půda v severní části poloostrova stala nevhodnou pro zemědělské využití, omezovány jsou i dodávky vody z okupovaného ukrajinského území.
Ruské pasy a výchova
Od okupace v roce 2014 došlo k praktikám únosů osob neloajálních vůči režimu a k silnému tlaku na pronásledování a zatýkání nezávislých právníků a novinářů. Ochrana osob před soudy je na Krymu stále obtížnější. Z necelých tři sta politických vězňů nebo osob pronásledovaných okupačními orgány za jejich názory, tvoří naprostou většinu političtí představitelé krymskotatarského národa. Počet obyvatel od anexe před 9 lety sice narostl, ale větší část tohoto přílivu tvoří vojenský personál a jeho rodiny, dále zaměstnanci ruských bezpečnostních struktur, prokuratury, soudů a okupační úředníci.
Obyvatelé Krymu museli přijmout ruské pasy, aby měli přístup ke službám na pokrytí základních potřeb. Bez ruského občanství je jim řada služeb, včetně lékařského ošetření, odepřena. Vzdělávací systém je široce využíván jako aktivní nástroj ruské propagandy k vytváření loajální, militarizované a kontrolované mladé generace vychovávané na základě ideologie, která podporuje a legitimizuje agresi proti Ukrajině. Přibližně 29 000 dětí je zapojeno do militaristických mládežnických hnutí, jako je například Národní hnutí mladých kadetů ruské armády. S myšlením dětí je ve školách manipulováno už od sedmi let jejich věku. Jsou odstraňovány veškeré stopy někdejší ukrajinské přítomnosti. Pomníky byly demontovány a cenné památky jsou převáženy do Ruska. A tak bychom mohli pokračovat dál.
Krym měl být podle diktátora Putina výstavní skříní Ruska. V poslední době se ale zdá, že velkoruský sen se mění v černou můru, která může přerůst až v katastrofu.
