Stav dětské psychiatrie v Česku je alarmují. A změny v nedohlednu
Počty dětí a mladých lidí s duševními obtížemi dál rostou a problémy s dostupností dětské psychiatrie pokračují. Doplnit chybějící lékaře bude trvat roky. O to více úsilí se tak napíná k prevenci a včasnému záchytu dětí v riziku duševní nemoci. I když dostupnost péče má zajistit stát a zdravotní pojišťovny, řada krajů vzala situaci do vlastních rukou. Budují nové terénní týmy, zapojují neziskové organizace v oboru. Víc pomáhají i školy, přibývá aplikací první duševní pomoci. Cíl? Pomoci dětem dřív, než u nich propuknou problémy vyžadující léčbu. A ostatním podat pomocnou ruku při hledání péče v systému.
Jedna ambulance dětského psychiatra na celé krajské Pardubice. Jen jeden pedopsychiatr je i v druhém největším městě kraje – v Chrudimi. Takový je aktuální stav dostupnosti ambulantní péče o duševně nemocné děti na Pardubicku. Objednací lhůty jsou tu v řádu šesti až devíti měsíců. Kraj se přitom stejně jako zbytek republiky potýká s neustálými nárůsty dětí a mladistvých s duševními obtížemi. Tým Jany Ženíškové má pomoci odlehčit situaci tím, že vyhledá dítě v riziku dřív, než se u něj duševní onemocnění rozvine. Takzvaný multidisciplinární tým včasné intervence kraj spustil začátkem roku, zatím v pilotním provozu. A už řešil několik dětských osudů.
„Měli jsme plán, jak se na novou aktivitu přichystáme a naplánujeme, ale realita je taková, že po jakékoliv péči je velká poptávka, takže vše běží souběžně. Školíme pracovníky a zároveň přijímáme první klienty,“ popisuje Jana Ženíšková z neziskové organizace Amalthea, která má fungování krajského projektu na starost.
S ní a s case managerkou Petrou Pavlíčkovou se potkáváme v Chrudimi, kde má tým „základnu“. Case manager, psycholog, sociální pracovník, terapeut a speciální pedagog. To jsou profese, jež dohromady věnují dítěti pozornost. Odborníci děti v riziku aktivně vyhledávají, oslovit je ale mohou i jejich rodiče nebo děti samotné. Zaměřují se na ty v základních a mateřských školách. Duševní problémy totiž stále častěji zasahují do nižších věkových kategorií. „Výhoda tohoto týmu je, že se k dětem můžeme dostat mnohem dříve, před zahájením psychologické nebo psychiatrické péče. Setkáváme se například s tím, že u předškolních dětí, které mají netypické projevy chování, jsou zprávy od pediatrů v duchu ještě počkáme, co to udělá, až nastoupí do školky, uvidíme, až nastoupí do školy, na diagnostiku je ještě brzy. Zároveň ale my už můžeme pracovat s rodinou. Více než na diagnózu se zaměřujeme na to, jak se dítěti daří a co s pomocí rodiny nebo školy můžeme změnit, aby mu bylo lépe,“ popisuje Jana Ženíšková.
JAK TO FUNGUJE?
Zásadní pro terénní tým bylo dát o sobě vědět různým organizacím a odborníkům, kteří v kraji s dětmi přicházejí do styku. Zejména školám. Právě ty jsou totiž v té úplně první pomoci dětem s počínajícími duševními problémy klíčové.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
