Fenomén štědrovečerní pohádky. ČT je pravidelně točí už 30 let a jsou stejně důležité jako salát
I na tento Štědrý večer rozzářil televize v polovině českých domácností zvláštní program, který si nenechají ujít více než tři milióny diváků. Pohádky určené k rozbalování vánočních dárků Česká televize pravidelně natáčí od roku 1993. K této tradici letos přibyl Klíč svatého Petra (věnovali jsme se jí v podrobné recenzi), doplněný – jak je v posledních letech rovněž běžné – i několika dalšími.
Jestli štědrovečerní pohádky lámou rekordy sledovanosti, rekordmanem svého druhu je i scenárista a režisér Karel Janák: ta letošní je jeho sedmá, přičemž pohádkových filmů za posledních šestnáct let natočil hned deset. Mezi těmi vánočními byly například Jak si nevzít princeznu (2021), O vánoční hvězdě (2020) nebo Princezna a půl království (2019), shodou okolností všechny „princeznovské“, i když Janák samozřejmě umí i jiné druhy pohádek. Nové české pohádky, včetně těch nejostřeji sledovaných, tedy vánočních, totiž dokážou být žánrově překvapivě pestré a nerecyklují stále dokola Němcovou, Erbena, případně Ladu.
Třeba právě Klíč svatého Petra. Princezna v něm sice taky figuruje, ale hlavní pozornost se upíná na trojici výtečníků, kteří musejí plnit krkolomné úkoly. I to bývá v pohádkách pravidlem, tady ale jde o kousky, jež s trochou nadsázky připomínají filmovou sérii Mission: Impossible nebo jiné snímky o týmech superagentů. Podobně se to má s tradiční pohádkovou postavou vodníka: i ten tu má poměrně velký prostor, a dokonce vězní dušičky v hrníčcích, ale zároveň nevypadá jako ladovský zelený mužíček s kapajícím šosem. „Chtěl jsem v jeho případě použít současný a poměrně úspěšný přístup k superhrdinům, tedy polidštit ho,“ říká Janák. „Třeba komiksový Batman už nevystupuje jen jako bytost s nadpřirozenými schopnostmi, ale tvůrci ho víc a víc definují jako běžného člověka. A takový je i náš vodník. Není celý zelený a nedělá brekeke.“
Jinak než podle zavedených představ byla pojata i jiná mytická bytost, Krakonoš, v loňské vánoční pohádce Krakonošovo tajemství, kterou natočil Peter Bebjak. Scénář Češky Barbary Johnsonové, dlouholeté dramaturgyně štědrovečerních pohádek, pánovi hor vytvořil – řečeno komiksovou terminologií – origin story, tedy příběh o tom, jak se Krakonoš stal Krakonošem. Johnsonová, jež na FF UK vystudovala národopis a disponuje dvěma policemi krakonošovské literatury, se tak dokázala vymanit normalizační podobě postavy „uzákoněné“ seriálem Krkonošské pohádky.
A ještě dalším vlivem je fantasy. Tímhle žánrem se inspirovala například Janákova štědrovečerní pohádka O vánoční hvězdě, v níž personifikovaná nebeská tělesa zasahují do životů lidí podobně jako v oblíbeném americkém filmu Hvězdný prach (2007). Do fantasy je také citelně laděná dvojice divácky úspěšných kinopohádek Princezna zakletá v čase, v jejímž druhém dílu hraje Sára Korbelová, princezna Violka z letošního Klíče svatého Petra.
Popelka i Disney
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
