Učíme se (dělat) videohry. Herní vzdělávání zažívá v Česku vzestup. Jaké jsou jeho výsledky?
Videohry a počítačové hry jsou fenoménem už desítky let. Jak je to ale se vzděláváním odborníků, kteří je vytvářejí? Můžete se to někde v Česku naučit? Ano, na středních a vysokých školách. Ale takové předměty se zatím učí jen pár let a výsledky ještě nejsou ověřené. Alespoň už ale můžeme o herním vzdělávání mluvit.
Petra Emmerová je herní vývojářka. Když se ale v roce 2017 rozhodovala, co bude dělat po maturitě na gymnáziu, o kariéře v herním vývoji ještě neuvažovala. Chtěla být ilustrátorkou nebo autorkou komiksů, z velké části i proto, že netušila, kudy k práci u her dojít. „Dlouho to pro mě byla černá magie, zdálo se mi, že běžný smrtelník se k tomu nedostane,“ říká. „Kdyby tu možnost byla, rozhodně bych s vývojem her začala dřív.“
Videoherní průmysl nebyl v roce 2017 v Česku ničím novým. Od vydání slavné gangsterky Mafia: The City of Lost Heaven, která svého času mohla měřit síly s oblíbenou zahraniční sérií Grand Theft Auto, tehdy uplynulo už patnáct let. S obratem 2,26 miliardy korun přesahovaly české hry tržby tuzemské filmové produkce. Ve vývoji byl tou dobou mimo jiné pozdější hit pro virtuální realitu Beat Saber.
Na tom, aby tu byl dostatek kvalifikovaných odborníků, se ale stát nijak systematicky nepodílel. Ostatně třetinu pracovníků v českých herních studiích tvoří podle dostupných dat experti ze zahraničí. A vše vzniká hlavně iniciativou zdola.
Omezená nabídka vzdělávání v oblasti her v roce 2017 nakonec Emmerovou dovedla na matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, na obor programování a softwarové systémy. Než však bakalářské studium dokončila, mělo se toho hodně změnit.
Iniciativa odspodu
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
