Hrdina, meteorolog i filmový kritik. Připomeňte si hvězdné momenty Donalda Trumpa

Je podzim roku 1968 a v Americe vrcholí šílená, sladká i krvavá šedesátá léta. Proběhlo sanfranciské Léto lásky. Pár set vojáků USA vyvraždilo vesnici My Lai. Doma ve Státech padl rukou vraha doktor Martin Luther King. Amerika je rozervaná mezirasovou nenávistí a generační nedůvěrou. Někdy v té době dostává dvaadvacetiletý Donald John Trump, student na Pensylvánské univerzitě, povolávací rozkaz. Odvodu do armády a službě ve Vietnamu se však vyhne, a to již počtvrté. Jeho otec, realitní magnát, multimilionář a někdejší příznivec Ku-klux-klanu Fred Trump synkovi zařídí u spřáteleného doktora vhodnou diagnózu. Zcela zdravý Trump junior podle ní trpí „patními ostruhami“, jež mu znemožňují nosit vojenské boty a mašírovat.

Jde o typické znamení doby. Zatímco synům ze společensky etablovaných rodin se válce v džunglích jihovýchodní Asie daří vyhnout pod podobnými záminkami, americká chudina je bez milosti odesílána do vietnamského pekla. Během následujících desítek let se Trump opakovaně chlubil, že „vyhýbat se na večírcích sexuálně přenosným chorobám byl jeho osobní Vietnam“. Když se před rokem 2016 rozhodl ucházet o prezidentský úřad, začal Donald ohledně vietnamské války opět kalit vodu. Například na válečného hrdinu, senátora Johna McCaina, zaútočil Trump v roce 2015 větou: „To, že se nechal chytit, z něj hrdinu nedělá.“ John McCain byl coby bojový pilot sestřelen nad Severním Vietnamem a strávil pět a půl roku v zajetí, v nechvalně známém lágru, jemuž američtí zajatci s černým humorem přezdívali „Hanojský Hilton“. Byl opakovaně brutálně mučen, přesto odmítl (coby syn admirála) zařazení do zajateckého výměnného programu s tím, že dokud je s ním v lágru jediný další Američan, on neodejde.

A nebylo to zdaleka naposledy, kdy se Trump, který se sám vojenské službě úspěšně vyhnul, opřel do válečných hrdinů. Aktuálně Amerikou hýbe jeho několik dní starý výrok, že prezidentská Medaile svobody je „lepší a krásnější“ než Medaile cti, protože ji dostávají „krásní a zdraví lidé“. Medaile svobody je udělována přímo prezidentem USA a je čistě na hlavě státu, komu ji propůjčí. Když byl Trump v úřadě, rozdával toto ocenění vesměs spřáteleným novinářům z konzervativních médií a také sponzorům své kampaně. Medaile cti je oproti tomu nejvyšší americké vojenské vyznamenání a je udělována za hrdinství v boji, konkrétně za „riskování života daleko nad rámec služebních povinností“. Kritéria pro udělení Medaile cti jsou velmi přísná. Od roku 1861, kdy bylo vyznamenání zavedeno (poprvé je udělili 25. března 1863), je obdrželo 3536 příslušníků ozbrojených sil USA. Z toho 618 in memoriam.

Tato kauza je čerstvá. Sedmého srpna navštívila Kamala Harrisová v rámci předvolební kampaně stát Michigan. S vládním letadlem přistála na letišti v Detroitu a na ploše ji a jejího kandidáta na viceprezidenta Tima Walze vítaly tisíce lidí. Obrovský zájem a obnovené nadšení provázejí mítinky demokratů od chvíle, kdy Joe Biden sebekriticky uznal, že stařec, který označuje sám sebe za Afroameričanku a na mezinárodním mítinku představuje Zelenského jako Putina, asi už není pro Ameriku to pravé. Trump má po odstoupení Bidena, kterého vnímal jako snadného protivníka, zjevné problémy adaptovat se na novou předvolební realitu. Nedávno publikovaný text deníku New York Times označil, s odvoláním na zdroje z Republikánské strany, období po raketovém startu Kamaly Harrisové za „nejhorší tři týdny Trumpovy kampaně“. Republikánský kandidát je podle zákulisních informací „naštvaný a dezorientovaný“ a vztek si vybíjí především na manažerech své kampaně.

A místo toho, aby se soustředil na politicky problematická místa v minulosti Kamaly Harrisové a Tima Walze (jak mu správně radí jeho poradci), vyrukoval Donald s absurdní konspirační teorií: Na mítinky Kamaly Harrisové, a zejména na ten v Detroitu prý nikdo nepřišel. Doslova nikdo. Záběry ze zaplněných koncertních síní a stadiónů vygenerovala umělá inteligence. Na této lži je komické, jak snadno je vyvratitelná. Demokratické mítinky v Detroitu či Arizoně natáčely a fotily desítky tisíc lidí svými telefony, na místě byly desítky televizních štábů, včetně konzervativních a protrumpovských médií. A ani platformy jako NewsMax či Fox News toto nejnovější tvrzení jejich favorita ne­podpořily.

Ultrakonzervativní moderátorka Laura Ingramová z Foxu či její bývalá kolegyně Megyn Kellyová, obě hvězdy pravicového mediálního prostoru, se ve svých pořadech shodně vyjádřily, že Trumpově obsesi počtem účastníků na mítincích Kamaly Harrisové „nerozumějí“ a že kandidát republikánů by se „měl soustředit na politiku“. I z jinak loajální Republikánské strany, která je paralyzovaná strachem z Trumpovy popularity mezi bělošskou pracující třídou, zaznívají výhrady. Niki Haleyová, Trumpova soupeřka z republikánských primárek, uvedla, že Trump by měl „přestat fňukat o mítincích demokratů a začít s pořádnou kampaní, protože jinak volby nevyhraje“. Přesto se Trump do naší uzávěrky od bizarní lži o neexistujících ­davech Kamaly Harrisové ne­distancoval.