Strasti klenotů vlasti: Korunovační klenoty jsou symbolem české státnosti i dlouhých front
Svatováclavská koruna, zlaté žezlo a jablko. Klenoty českých králů se u Čechů těší enormnímu zájmu – a to už na Hradě dávno žádný král nesedí. Pokaždé přilákají desítky tisíc zájemců. Poslední výstavu vloni vidělo 34 tisíc lidí, na klenoty stáli několikahodinové fronty. I proto se je prezident Pavel rozhodl namísto občasných výstav zpřístupnit veřejnosti každoročně. Mluvilo se o nich také v souvislosti se spekulacemi o okolnostech jejich vyjmutí mimo výstavu v roce 2022. „Viróza“ Miloše Zemana v roce 2013 zase akt proslavila jako hit internetu. V jakém stavu vlastně je národní poklad?
Svatováclavská koruna je naprosto unikátní. „Je to taková malá socha. Jednoduchá, a přitom díky kamenům monumentální. A když ji člověk vidí opravdu zblízka, je to neskutečný zážitek,“ popisuje šperkař Jiří Belda mladší, jehož rodina se o korunovační klenoty starala desítky let. Jeho otec, Jiří Belda starší, byl spoluautorem dosud nejvěrnější kopie českých korunovačních klenotů, která vznikala v šedesátých a sedmdesátých letech podle originálu.
„Nejdřív měli za úkol udělat kopii svatováclavské koruny pro Expo v Montrealu v roce 1967. Tehdy dostali jedinečnou možnost mít v týmu čtyř lidí na Hradě pod dohledem k dispozici originální korunu. Vytvořili kompletní dokumentaci, jak nákresy, tak fotografie, a začali vyrábět. Později vytvořili i žezlo a jablko. Práce na koruně se musely dělat ručně, základní segmenty jablka a žezla se odlévaly. Každá věc byla jinak náročná,“ říká šperkař Jiří Belda mladší, který po otci pokračoval ve šperkařské tradici i péči o originální korunovační klenoty.
„Já jsem se k péči o klenoty dostal v době, kdy se dělala druhá kopie svatováclavské koruny v roce 2000 pro další Světovou výstavu do Hannoveru, po níž přešla do majetku Kanceláře prezidenta republiky. To už nebylo podle originálu, ale měli jsme fotky, zkušenosti, dělali jsme to s tátou spolu. Potom mě bral s sebou na Hrad, kde už měl klenoty na starost. A když onemocněl, jezdil jsem na Hrad já, později s dcerou,“ říká.
Rod šperkařů Beldových se o klenoty staral přes 50 let. Při otevření za Miloše Zemana v roce 2022 už měl klenoty na starost nový restaurátor, Ivan Houska, který v práci pokračuje i za prezidenta Petra Pavla. V jakém jsou české korunovační klenoty stavu? Podle obou odborníků byly při jejich posledních vlastních průzkumech vždy v pořádku, stačilo drobné upevnění kamenů a přeleštění zlata. Větší změny byly spíš v minulosti. „K nějakým změnám na koruně došlo už za Karla IV. Původně byla údajně smaragdově zelená a on začal ty smaragdy měnit za safíry a rubíny. Změny jsou znát i při pohledu na korunu zevnitř, kde je vidět, že se kameny vyměňovaly,“ popisuje šperkař Jiří Belda mladší, jenž korunovační klenoty naposledy kontroloval v roce 2018.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
