Co dostane Musk od Trumpa za volební výpomoc? Zakázky a volnou ruku celkem v řádu bilionů dolarů
Z návratu Donalda Trumpa do Bílého domu bude profitovat jeden z jeho nejviditelnějších příznivců: Elon Musk. Přiznaně transakční vztah obou idiosynkratických sólistů je v moderní historii bezprecedentní.
Elon Musk se rozhodl podpořit Donalda Trumpa coby prezidentského kandidáta Republikánské strany téměř okamžitě po červencovém atentátu v pensylvánském Butleru. Dříve se sám prezentoval jako „politicky umírněný“, ale letos prohlásil, že nevidí jinou možnost než podpořit Trumpa.
Jak řekl, tak učinil. Věnoval více než 119 milionů dolarů (2,8 miliardy korun) na financování „politického akčního výboru“ (specificky americká záležitost vymyšlená proto, aby boháči mohli legálně cpát do politiků peníze) zaměřeného na Trumpovo zvolení. Poslední týdny před dnem voleb také věnoval úsilí o získání voličů v rozhodujících státech. Mimo jiné rozdával voličům v těchto státech každý den milion dolarů, když se k němu připojili.
Svobodné stavění
Nejbohatší muž světa pak strávil volební noc s Trumpem v jeho letovisku Mar-a-Lago na Floridě. „Americký lid dal dnes v noci @realDonaldTrump křišťálově jasný mandát ke změně,“ napsal Musk na své vlastní sociální síti X. „Amerika je národem stavitelů. Brzy budete moci svobodně stavět,“ napsal do záhlaví svého profilu tamtéž. Tím prvním, kdo bude moci stavět svobodněji než dosud, je nejspíš on sám.
Trump se může Muskovi odvděčit několika různými způsoby. Lze je rozdělit do několika skupin. Zaprvé, Musk může získat osobní vliv na běh administrativy a s tím spojenou možnost přímo ovlivňovat odvětví, v nichž sám podniká. (Podle New York Times Musk již Trumpa požádal, aby do vrcholných vládních funkcí jmenoval zaměstnance jeho firmy SpaceX.)
Zadruhé, Trump může do budoucna uvolnit regulatorní opatření tam, kde to Musk potřebuje. Zatřetí, prezident může nechat zastavit řízení, jež proti Muskovým firmám federální úřady již vedou (a zatlačit na evropské regulátory, aby udělali totéž). Začtvrté, od nové administrativy mohou Muskovy firmy získat obrovské veřejné zakázky. Zapáté, Trump může nejbohatší Američany zbavit značné části v současnosti platných daňových povinností.
Ministr pro úspory
Nakolik to všechno skutečně takto dopadne, nikdo neví, Donalda Trumpa patrně nevyjímaje. Jisté je, že čerstvě zvolený prezident již Muska označil za „supergénia“ a slíbil mu ve své administrativě rozsáhlou poradní roli zaměřenou na snižování vládních nákladů a regulací. V rozhovoru s novináři Trump uvedl, že Muska jmenuje „ministrem pro snižování nákladů“.
Musk zase žertoval, že by měl zájem o funkci šéfa „ministerstva vládní efektivity“ s deklarovaným cílem snížit vládní výdaje o nejméně dva biliony dolarů. (Diskreční rozpočet USA přitom obnáší 1,7 bilionu dolarů.) Musk ani v minulosti kritikou federálního uspořádání nešetřil. Žehral na konkurenty (například na Boeing) kvůli struktuře jejich státních zakázek, která demotivuje dokončení projektů za dodržení rozpočtu a harmonogramu.
Velká část tohoto utahování opasků by mohla pocházet z odstranění státních zaměstnanců a omezení předpisů, jež Musk považuje za zbytečné. Nebude to mít úplně jednoduché. Pokud k tomu úkolu přistoupí s podobným citem jako k reorganizaci Twitteru (jenž od chvíle, kdy jej Musk koupil, ztratil 75 procent své hodnoty), zjistí, že ve veřejném sektoru to stejně snadno nejde, říkají experti, jež oslovila agentura Bloomberg.
Představitelé Trumpovy administrativy, kteří si chtějí udržet Muskovu podporu, však mohou svá vlastní pravidla rozvolnit a přeobsadit federální vládní úředníky ve prospěch Muskových zájmů. Zatím vše nasvědčuje tomu, že mezi Trumpem a Muskem jde o explicitně transakční vztah, jaký se v poslední době v politice civilizovaných zemí nevyskytuje. „Už jsme viděli lobbistické snahy, viděli jsme různé politické akční výbory, ale tohle je jiná úroveň, kterou jsme nikdy předtím nezažili,“ řekla britskému deníku The Guardian Gita Joharová, profesorka na Columbia Business School. „Výraz ‚střet zájmů‘ se zde zdá být příliš jemný.“
Tesla dostane zelenou
První ekonomický efekt tandemu Musk-Trump na sebe nechal čekat jen do prvního povolebního rána. Cena akcií automobilky Tesla, jíž je Musk největším akcionářem a generálním ředitelem, bleskově povyskočila až o třináct procent. Na konci minulého týdne pak tržní kapitalizace Tesly dosáhla bilionu dolarů, což je nejvyšší ocenění za poslední dva roky.
To se promítlo i do výše Muskova osobního majetku, jehož výši tehdy žebříček časopisu Forbes odhadl na 290 miliard dolarů. To vše se může zdát trochu zvláštní vzhledem k tomu, že staronový prezident elektromobily vždy hlasitě opovrhoval. V posledních letech označoval snahy o propagaci ekologických automobilů za „nový zelený podvod“ a tvrdil, že elektromobily prostě „nefungují“.
Těsně poté, co mu Elon Musk vyjádřil podporu, však Trump otočil. „Jsem pro elektromobily,“ řekl Trump během srpnové předvolební akce. „Musím být, protože Elon mě velmi silně podpořil.“ Za normálnějších okolností by tato věta sama o sobě měla diskvalifikovat každého, kdo se uchází o jakoukoli veřejnou funkci kdekoli, natož o funkci vůdce svobodného světa.
V Muskův prospěch by paradoxně zahrála i jedna z největších hrozeb, již americká elektroautomobilová scéna v Trumpovi vidí. Nová administrativa pravděpodobně zruší daňové úlevy pro kupce nových elektromobilů.
Takový tah by však poškodil především začínající výrobce elektromobilů a klasické výrobce, kteří se stále snaží snížit náklady na výrobu svých elektrických vozidel. Naopak pro Teslu to může být přínosem, protože společnost již tyto úlevy hojně využívala a získala i díky nim na zámořském trhu vedoucí postavení.
Konec šetření
Tesla by také mohla těžit z kroků administrativy, která by podle Trumpových slov měla být definována „co nejnižší regulační zátěží“. Úřad, jenž má na starosti regulaci bezpečnosti silničního provozu, v říjnu zveřejnil, že prověřuje softwarové systémy pro samořízené vozy Tesla. Lze si snadno představit, že za Trumpovy vlády bude úřad v takovém úkolu méně horlivý než dosud.
Kromě toho Teslu v současné době vyšetřuje Národní úřad pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA) kvůli tomu, že její Autopilot a „plně samostatné řízení“ figurují v řadě nehod, včetně více než dvou desítek smrtelných. Trumpova administrativa tato vyšetřování může ukončit.
Musk se také dostal do řečí kvůli tomu, že se údajně snažil zabránit zaměstnancům Tesly v odborovém sdružování. Odborový svaz United Auto Workers podal na Trumpa i Muska obvinění z nekalých pracovních praktik poté, co oba během rozhovoru na X mluvili o tom, že Musk údajně stávkující dělníky propustí. I zde může šéf Tesly očekávat podstatně vyšší dávku vstřícnosti ze strany administrativy, než jak by tomu bylo v případě volebního úspěchu Demokratické strany.
Musk také výslovně uvedl, že by se pokusil využít svého vlivu v Trumpově administrativě ke zjednodušení předpisů týkajících se plně autonomních vozidel „bez řidiče“, jaká provozují společnosti Waymo a Cruise. Ačkoli vozidla Tesla nejsou v současné době schopna stejné úrovně autonomie, Musk nedávno odhalil koncept pokročilejšího robotického taxi „Cybercab“, které podle něj bude fungovat bez volantu.
Současné bezpečnostní předpisy pro tuto úroveň autonomních vozidel se liší podle jednotlivých států a obecně vyžadují několikaleté testování s lidmi za volantem. Musk se bere za „federální schvalovací proces“, který by tato přísná státní pravidla vyloučil. Pokud by dosáhl svého, Tesla by mohla pokročilejší konkurenty dohánět rychleji a jednodušeji.
Rébus jménem cla
Kvůli tomu všemu výkonný ředitel a seniorní analytik akciového výzkumu ve firmě Wedbush Securities Dan Ives v pondělí uvedl, že zvyšuje cílovou cenu pro akcie Tesly na 400 dolarů za akcii ze současných 300. „Tesla má rozsah a dosah, který je s konkurenty nesrovnatelný,“ uvedl Ives v nedávném sdělení investorům. „Tato dynamika by mohla v prostředí bez dotací na elektromobily Muskovi a Tesle poskytnout jasnou konkurenční výhodu.“ Pro zbytek odvětví elektromobilů však Trumpovo působení bude „celkově negativní“, napsal Ives.
Teslu však minimálně jeden tvrdý oříšek čeká. Jde o tolik skloňované (ačkoli dosud jen vágně popsané) návrhy Trumpových dovozních cel. Ačkoli by tato cla mohla pomoci izolovat Teslu od levné čínské konkurence (v čele s BYD), tatáž cla by zároveň značně prodražila výrobu nových automobilů.
Dodavatelský řetězec společnosti Tesla je do značné míry závislý na zboží a materiálech z Číny. Cla na ocel by například zvýšila náklady na výrobu vozu Cybertruck. Cla zvyšující cenu čínských vzácných zemin a minerálů by rovněž zvýšila náklady na polovodiče, které jsou klíčové pro napájení veškerých kamer a senzorů.
„Pokud bude zavedeno všeobecné clo, cena těchto materiálů prudce vzroste,“ řekl britskému Guardianu výzkumný pracovník Mercatus Center při George Mason University Matt Mittelsteadt. „Nemůžete přesunout domů výrobu něčeho, co vyrobit neumíte.“
Trump se rovněž zavázal snížit daně firmám a bohatým lidem. To je další slib, o němž Musk pravděpodobně doufá, že jej Trump dodrží.
SpaceX – multimiliardové zakázky
Málokterý Muskův podnik v posledních letech těžil z vládních partnerství tak přímo jako SpaceX. Firma získala v roce 2021 federální kontrakt v hodnotě tří miliard dolarů. V současné době soutěží s Blue Origin Jeffa Bezose o řadu kontraktů s americkými vesmírnými silami v hodnotě přibližně 5,6 miliardy dolarů. Vztah s Trumpem jeho pozici zřejmě nijak nepoškodí.
Tím dobré vyhlídky SpaceX nekončí. Republikáni v Kongresu nedávno zlikvidovali iniciativu Bidenovy administrativy, jež měla za 42,45 miliardy dolarů zajistit širokopásmové internetové připojení na venkově. Lze očekávat, že projekt nyní znovu ožije a že ve hře bude prominentně figurovat satelitní internetové připojení služby Starlink od SpaceX.
Zdá se, že Trumpa a Muska rovněž spojuje zájem o vyslání rakety na Mars. Trump v rámci kampaně opakovaně chválil Muskovy „krásné, zářivě bílé“ rakety a prohlásil, že chce na rudé planetě přistát ještě před koncem svého funkčního období. „Přistaneme s americkým astronautem na Marsu,“ řekl Trump během říjnového mítinku. Předpokládejme, že to nebude zadarmo.
SpaceX se také pustila do stavby špionážních satelitů. Načasování připadá na dobu, kdy se zdá, že Pentagon i zpravodajské agentury jsou připraveny do nich investovat miliardy dolarů.
Neuralink – zmírnění kontroly
Jinou součástí Muskova obchodního impéria je Neuralink, firma zabývající se mozko-počítačovým rozhraním. Minulý rok ji začal prověřovat Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) kvůli údajně nepečlivě vedeným záznamům a slabé kontrole kvality při testování na zvířatech. I zde může vstřícnost administrativy tato šetření ukončit či alespoň otupit jejich ostří.
Společnost X, kterou Musk koupil v roce 2020 za 44 miliard dolarů, by z Trumpova působení mohla rovněž těžit. Platforma sloužila jako důležitý a neocenitelný zdroj pro šíření protrumpovské rétoriky během prezidentské kampaně v roce 2024. Vzhledem k tomu, jak užitečnou službu Trumpovi prokázala, je nepravděpodobné, že by za jeho vlády vyvolala hněv regulačních orgánů.
Rozsah Muskova vlivu na Trumpovu administrativu a americkou politiku v širším slova smyslu je obtížné odhadovat. „Je nemožné si představit, jak velký vliv by Elon Musk mohl v této administrativě mít, protože pro to neexistuje žádný precedens,“ řekl americké televizi CNBC profesor Kalifornské univerzity v Berkeley Dan Schnur. „Mohl by utratit miliardy dolarů a stále by to pro něj byla neuvěřitelně chytrá investice.“
Dvě nejméně stálé osobnosti
Je také ve hvězdách, jestli Muskův a Trumpův nově navázaný vztah vydrží. Musk se v roce 2017 dostal na titulní stránky novin, když odstoupil z dvojice Trumpových poradních orgánů, protože nesouhlasil s prezidentovým opuštěním Pařížské dohody o klimatu. Trump zase již dříve Muska označil za „umělce keců“. „Zdá se, že mezi nimi vznikl velmi silný osobní vztah,“ řekl Schnur. „Ale jsou to také dvě nejméně stálé osobnosti na Zemi.“
Ještě jinou nejistotu představuje právě transakční charakter vztahu obou mužů. Musk prokazoval Trumpovi neocenitelnou službu před volbami, ale dnes pro budoucího prezidenta životně důležitý není. Trump řekl, že v příštích prezidentských volbách již kandidovat nebude. (Že mu to nedovoluje ústava, je jiná věc.)
I proto se zřejmě miliardář minulý týden nechal slyšet, že bude pokračovat ve financování zmíněného politického akčního výboru. Má také v plánu se „silně angažovat“ v budoucích volbách, například v polovině volebního období v roce 2026.
Takový tah by mohl pomoci udržet obě komory Kongresu v republikánských rukou, což by Trumpovi pochopitelně vyhovovalo. A Muskovi by to pomohlo udržet si v Trumpových očích onu tolik lukrativní důležitost.
