Od masakru v Buči ke světové válce. Kam po tisíci dnech směřuje konflikt na Ukrajině?
Tisíc dnů po začátku války na Ukrajině jsme svědky přirozeného procesu – počáteční euforii a zájem vystřídala skepse, a teď už bereme zprávy o vybombardovaných domech dokonce jako standard. Přitom by nás to pořád mělo zajímat. Konflikt, který si prošel několika milníky, míří k oddechovému poločasu, po němž může vše vypuknout nanovo a s mnohem větší intenzitou.
Návštěvník, jenž dnes překročí ukrajinskou hranici, za ní vlastně na první pohled ani nepozná, že je válka. Žádná vybombardovaná země, ale ani barikády s chlapy s loveckými puškami v každé vesnici, kteří tam stáli v panice počátečních dnů konfliktu na konci února 2022. I uprchlíci, převážně ženy a děti (muži mezi 18 až 60 lety nesmějí až na výjimky opustit zemi), teď nezaplavují přechody a někdy i pendlují sem a tam.
Lidé se naučili s válkou žít.
ČÍHAJÍCÍ ZLO
Po prvním měsíci od zahájení ruské agrese rozebrali barikády z pytlů a vrátili se do práce. Letmému cestujícímu v oblastech daleko od fronty naznačí přítomnost války hlavně vojenské bundy a nášivky v sortimentu benzínových stanic. Až postupně pak poznáváte specifika válečného života, jako je věčné houkání sirén, z čehož si většina lidí už nic nedělá. Ignorovat se už ale nedají výpadky proudu a tepla kvůli rozbombardované energetické infrastruktuře. Nutno dodat, že se je daří vždy za pár dní odstranit, než je Rusové vybombardují znovu. A tak pořád dokola…
Města, a to i ta blízko od fronty, jako třeba Záporoží, si také na první pohled zachovala klidnou tvář. Kavárny a supermarkety jsou otevřené, jezdí trolejbusy a autobusy, v parcích se procházejí lidé. Jen k večeru se začne vše vyprazdňovat a (všude na Ukrajině kromě válkou netknutého Zakarpatska) následuje noční zákaz vycházení.
Zdánlivý klid ale v poslední době stále častěji narušuje ruské ostřelování drony a raketami. Vlastně nikdy nevíte, jestli se dožijete rána. Někdy trosky sestřelených vzdušných objektů spadnou na budovy či ulice. Přímé zásahy jsou častější spíš v méně chráněných provinčních městech. I když prioritně míří na elektrárny, trafostanice a vojenské cíle, stane se, že smetou z povrchu celý panelák.
Specialitou posledních měsíců jsou pak údery řízenými pumami, které míří i na civilisty, a to zejména v druhém největším ukrajinském městě Charkově. To se totiž nachází příliš blízko ruské hranice, a tak na ně mohou letadla svrhávat pumy bez rizika zásahu protivzdušnou obranou. Použití řízené pumy je mnohonásobně levnější než rakety a taková těžkotonážní puma dokáže zničit všechno kolem v okruhu stovek metrů. Navíc to ještě zapálí.
Útoky vyvolávají u lidí někdy zoufalství, ale takřka vždy čirou nenávist, projevující se tím, že i dříve z velké části ruskojazyčné oblasti, jako Kyjev či Charkov, hromadně přecházejí na ukrajinštinu. Stalo se už také pravidlem, že po každém zásahu následuje rychlá reakce hasičů a záchranářů. To vše pomáhá Ukrajině přežít a udržet morálku obyvatelstva i přesto, že se ji Rusové v poslední době zjevně snaží intenzívním bombardováním co nejvíce podlomit.
OD KYJEVA KE KURSKU
Od svého začátku 24. února 2022 došlo ve válce na Ukrajině k několika milníkům.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
