Povinná registrace influencerů? Prohlášení RRTV je matoucí. Co má za lubem, netuší ani ministr kultury Baxa
Influenceři se podle Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) musí registrovat do evidence tvůrců audiovizuálního mediálního obsahu. Specificky to musí udělat ti, kteří z videí či fotek vydělávají nebo chtějí informovat, bavit nebo vzdělávat širokou veřejnost. RRTV ale vychází ze 14 let starého zákona, který přesně nespecifikuje, kdo takovým poskytovatelem obsahu je. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) ale uvedl, že s resortem Rada vůbec takový krok nekonzultovala a vyzve ji, aby informaci stáhla.
Podle vyjádření RRTV toto nařízení vydali na základě směrnice Evropské unie o audiovizuálních mediálních službách, která má za cíl nastavit minimální regulační rámec pro všechny typy audiovizuálních mediálních služeb, které v rámci Evropské unie soutěží o publikum z široké veřejnosti. Chránit pak má zejména děti před rizikovým obsahem a stanovuje pravidla pro šíření obchodních sdělení kvůli ochraně spotřebitelů.
Směrnici pak implementoval zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání z roku 2010. Ten se podle RRTV vztahuje i na fyzické osoby, které audiovizuální obsah tvoří, tedy na youtubery či influencery, kteří publikují svá videa a fotky na sociálních sítích, třeba Instagramu či TikToku.
„Audiovizuální obsah tvůrců prezentujících se na sociálních sítích se stává AVMSnV, jestliže je tato služba provozována jako hospodářská činnost, tedy když tvůrce svou činností sleduje generování zisku; dále když hlavním účelem služby je informovat, bavit nebo vzdělávat širokou veřejnost, resp. oslovovat širokou veřejnost prostřednictvím audiovizuálních obsahů, které jsou pod redakční kontrolou tvůrce; a rovněž když tvůrce jako podnikatelský subjekt sídlí v České republice,“ píše RRTV v tiskové zprávě s tím, že si mají tvůrci, kteří kritéria splňují, bezplatně zažádat o evidenci.
V žádosti je pak nutné specifikovat, o jaký žánr obsahu se jedná a zda divák za něj musí zaplatit poplatek. RRTV přitom už tři influencerky Natálii Myslivcovou, Patricii Pagáčovou a Michaelu Maurerovou vyzvala k vysvětlení, proč se jako poskytovatelky audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání neevidovaly.
Baxa chce od RRTV jasné pokyny
Proti nařízení se na sociálních sítích ohradilo několik tvůrců obsahu. Petros Michopulos, který s Bohumilem Pečinkou tvoří podcast Kecy a politika, uvedl, že zákon bude bojkotovat.
„Hloupější gold plating jsem neviděl dlouho a implementovat EU nařízení na ochranu dětí tímto orwellovským nesmyslem je myslím důvod k tomu, takový zákon bojkotovat, protože nebudu čekat, až přijdou jiní sekáči a začnou na tuhle hovadinu přilepovat další nesmysly a z registrace bude povolení,“ uvedl na sociální síti X Michopulos.
K nařízení se téměř ihned vyjádřil ministr kultury Martin Baxa (ODS), který podotkl, že je neobvyklé, aby ministr komentoval rozhodnutí nezávislého orgánu. „Byl jsem zaskočen a překvapen kroky RRTV, v tak závažné věci bychom očekávali, že provede předchozí konzultaci s ministerstvem. Nedivím se, že jejich chování vyvolalo paniku. Především mohl vzniknout dojem, že tato evidence se má týkat všech, kteří vytváří audiovizuální obsah, což není pravda. Jedná se o evropskou legislativu přenesenou do našeho práva v roce 2010, která tuto povinnost v žádném případě plošně neudává,“ uvedl Baxa.
Sám ale nespecifikoval, kdo by se registrovat do evidence měl, pokud vůbec někdo. Baxa dodal, že zákon byl především mířen na konkurenty národních televizí, jako je streamovací platforma Netflix. Připustil, že se ale v Evropské unii vedou diskuze ohledně místa influencerů na mediálním trhu.
„Vyzvu Radu, aby vydala jasné pokyny, myslím, že by svou včerejší tiskovou zprávu měla stáhnout. Příští úterý budu informovat své kolegy evropské ministry kultury, jak může nedobrá interpretace zákona zmást, a budu požadovat, aby se věci zpřesnily,“ uvedl Baxa.
Předseda RRTV Václav Mencl pro Seznam Zprávy uvedl, že se nová pravidla budou týkat pouze tvůrců, kteří si tak vydělávají. „Doteď jsme je sami vyhledávali, to je ovšem zdlouhavé a pracné. Proto jsme tuto výzvu vytvořili,“ sdělil Mencl. Dodal, že je důležité doplnit zahrnout další digitální tvůrce do evidence, nejen platformy, jako je Netflix.
Mencl podotkl, že jde především o to, aby ti, co na mediálním trhu vydělávají ctili pravidla, tedy například aby obsahem nebyly ohroženy děti a mládež. Proto RRTV bude počiny influencerů kontrolovat, ale nebude zasahovat do svobody tvorby. "Když nám někdo podá na někoho stížnost, samozřejmě se tím budeme zabývat. Nikdo se nemusí bát cenzurních zásahů,“ řekl Mencl.
Ministr kultury přitom zdůrazňoval, že RRTV jednala na základě zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání z roku 2010, a nikoli zákona o službách platforem pro sdílení videonahrávek z roku 2022. "Neřekl bych, že RRTV evidenci nařídila, není to v její působnosti. Veřejně oznámila, že takto interpretuje zákon. Proč to udělala teď, když zákon č. 130/2010 Sbírky zákonů se v tomto ohledu od své účinnosti, tedy od prvního června 2010, nezměnil, netuším. Podle dnešní tiskové konference to zřejmě netuší ani ministr kultury,“ podotkl advokát z kanceláře Kocián Šolc Balaštík Josef Kříž.
V novější legislativě, kterou Poslanecké sněmovně předkládal právě Baxa, je totiž jasně definováno, že poskytovatelem je osoba, „která poskytuje službu platformy pro sdílení videonahrávek“. Zákon, na který se odkazuje RRTV, pak poskytovatele vágně popisuje jako „podnikající fyzickou nebo právnickou osobu, která určuje způsob organizace audiovizuální mediální služby na vyžádání a má za tuto službu redakční odpovědnost“.
„Celý ten výkladový problém tak spočívá v tom, zda za takovéhoto poskytovatele považovat pouze platformy typu Youtube, TikTok, Facebook a podobně, nebo i samotné tvůrce. Můj osobní názor je, že směrnice připouští některé povinnosti vztáhnout i na tvůrce, ale český zákonodárce se touto cestou nevydal. Český zákon totiž evidentně za poskytovatele audiovizuální mediální služby na vyžádání považuje jen samotné platformy. Když si totiž zákon otevřete, zjistíte, že kromě diskutované registrace stanoví pro tyto osoby archivační povinnosti, povinnost poskytnout k pořadu skryté titulky nebo tlumočení do českého znakového jazyka pro osoby se sluchovým postižením. Evidentně tak nemířil na samotné tvůrce na sociálních sítích,“ podotkl Kříž.
Jaké budou sankce?
Oba zákony podle něj míří právě na platformy, zákon roku 2022 na servery Youtube a Twitch a ten z roku 2010 na Netflix, Voyo a další platformy zaměřující se na filmy a seriály. Podle Kříže je to dané především tím, že se v legislativě o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání píše, že je poskytovatel „povinen vyhradit pro evropská díla alespoň 30 % z celkového počtu pořadů nabízených v katalogu pořadů své služby za sledované období a zajistit jejich zvýraznění“. „To netuším, jak by měli samotní tvůrci obsahu plnit,“ komentoval advokát.
V zákoně o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání se pak píše, že se za takového poskytovatele nepovažuje „služba, která nemá povahu činnosti především hospodářské nebo která nesoutěží s televizním vysíláním“. To vypíchla i advokátka Petra Dolejšová, která uvedla, že videa na Instagramu herečky a influencerky Nikol Štíbrové nepovažuje za konkurenci televize Nova.
Pokud by výklad RRTV nakonec přetrval, museli by tvůrci obsahu archivovat pořady, tedy videa, zajistit titulky pro osoby se sluchovým či zrakovým postižením či zahrnout právě třicet procent evropských děl, na které Kříž vzpomínal. „Nejsem si jistý, jestli by influenceři byli schopni tyto věci technicky plnit. Podle mě nelze tento zákon systematicky vykládat tak, že se na ně vztahuje,“ podotkl Kříž.
Otázkou je, co by tvůrcům obsahu na sociálních sítích hrozilo. Za samotnou neregistraci hrozí poskytovatelům pokuta až jeden milion, kterou by mohlo udělit právě RRTV. „Jediným způsobem, jak se dostat k autoritativnímu výkladu zákona č. 130/2010, by bylo právě uložením pokuty ze strany RRTV některému z influencerů, který by měl možnost dostat tento případ před správní soudy. Tak by se výklad mohl dostat k Nejvyššímu správnímu soudu a případně k Soudnímu dvoru Evropské unie. Ale málokdo rád píše historii zrovna v oblasti výkladu zákona,“ přibližuje Kříž.
Mencl ale uvedl, že za neregistraci tvůrci by tvůrci mohli dostat pouze napomenutí, nikoli peněžitou pokutu. Další sankce by mohla RRTV uložit v případě přestupků registrovaným poskytovatelům, například když nedodrží povinnosti stanovené pro obchodní sdělení či nesplní závazek navýšit celkový podíl pořadů zpřístupněných osobám se sluchovým a zrakovým postižením. Za ně může Rada uložit pokuty či odejmout licenci poskytovateli. Je přitom nejisté, jak by se u influencerů podobné sankce vymáhaly.
Povinnost tvůrců obsahu na internetu už od loňska zavedlo Slovensko, registrace je přitom podmíněná správním poplatkem. Česká Rada se zatím k situaci více nevyjádřila.
