Tomáš Vlach: Záhada Asadova letu. Jak se svržený syrský diktátor objevil v Moskvě?
Syrskému vůdci Bašáru Asadovi se na poslední chvíli podařilo zmizet z Damašku před postupujícími povstalci. Zachránil se díky neobvyklému nočnímu letu nebo bylo vše jinak?
„Zmizelo z radarů, možná byl vypnut odpovídač, ale myslím, že pravděpodobnější je, že letadlo bylo sestřeleno,“ uvedl jeden ze zdrojů agentury Reuters v neděli, krátce poté, co v syrské metropoli Damašku převzali moc povstalci. Předpokládalo se, že bývalý prezident Bašár Asad nasedl v poslední chvíli na letadlo Il-76 státní společnosti Syrian Air a odstartoval z mezinárodního letiště. Jenže v pondělí se Asad najednou objevil v Moskvě, kde i s rodinou získal od zdejších úřadů azyl.
Jak se dostal ze země, zatím není vůbec jasné. Už se ale vynořilo víc verzí jeho možného úniku, přičemž nejdramatičtější fází musel být útěk ze samotného Damašku, pokud tedy neodletěl už s předstihem a všechno ostatní nebyly klamné manévry.
Hlavní pozornost se upírá k letadlu, které se odlepilo z damašského letiště ve 3:59 místního času. Nákladní Iljušin 76 syrské státní společnosti letěl nejdřív na východ, potom na severozápad k městu Homs ovládanému povstalci, které obkroužil, sklesal ze 6000 na 495 metrů a zmizel z radarů.
Není jasné, co se s letadlem stalo a zda na palubě skutečně byl Asad. V neděli o tom byly přesvědčeny dva zdroje citované agenturou Reuters. Zmizení by se dalo vysvětlit několika způsoby. Tím nejpravděpodobnějším je havárie, jenže nic takového nebylo z okolí hlášeno. Stroj mohl být i sestřelen, rebelové však na něco takového nemají prostředky a těžko lze předpokládat, že by na letadlo v hloubi syrského území útočili Izrael nebo Turecko.
Úlet jako z hollywoodského filmu?
Další možnou variantou mohl být přechod letadla na nízkou výšku a přelet až do Moskvy, přičemž by část trasy letělo nepozorovaně. Teoreticky to možné je. Nad Tureckem, které vládne vyspělými zbraněmi, by ale zřejmě nešlo přeletět bez toho, aniž by stroj objevily tamní systémy a v krajním případě by mohl být i sestřelen. Server Flightradar24 oznámil na síti X, že letoun už byl poměrně starý a navíc se v oblasti ruší signál GPS, to může vést pak k poměrně značným nepřesnostem.
Mohl se ovšem stát i to, že letadlo nad Homsem sklesalo do nízké výšky a zamířilo na blízkou ruskou leteckou základnu Hmímím. Teoreticky by pak mohl Asad přesednou do dalšího Iliušinu letícího ten den z Hmímímu do Moskvy, přičemž i tento stroj měl po většinu času, konkrétně nad Tureckem, Černým mořem a velkou částí Ruska rovněž vypnutý odpovídač zřejmě z obav před sestřelením například ukrajinskou F-16 nebo Patriotem, či zákrokem amerických stíhaček.
Je také možné, že se Asad dostal na ruskou základnu jiným způsobem a let z Damašku byl jen snahou odlákat pozornost. Tuto variantu razí ukrajinská vojenská rozvědka (GUR): „Ztráta signálu Asadova letadla je zřejmě spojena s činností posádky letadla, která plnila instrukce Rusů a uskutečnila let pod jejich vedením,“ konstatuje GUR.
Není vyloučeno, že Asad byl na palubě úplně jiného letounu. Například v 0:56 v noci na neděli měl podle ruské služby BBC z Damašku vyletět běžný komerční let syrské soukromé společnosti Cham Wings Airlines do Šardžá ve Spojených arabských emirátech (UAE). Podle některých zpráv tam měl letět i jeho soukromý tryskáč. Diplomatický poradce prezidenta UAE ale pak před novináři řekl, že mu není známo nic o tom, že by se tu nacházel i Asad.
O Asadovi ale nebylo nic známo týden, nikdo ho neviděl od doby, kdy přijal íránského ministra zahraničí. Proto mohl opustit zemi i jinými způsoby, třeba běžnou linkou do Moskvy, jak se také spekuluje. Jen dramatický úlet, který by byl jistě námětem pro nějaký hollywoodský film, by se v tomto případě nekonal.
Život pod dohledem a psaní pamětí
Okolnosti Asadova úniku se zřejmě dozvíme v následujících dnech či týdnech. Nebyl by prvním diktátorem, který uprchl za dramatických okolností do Ruska, v roce 2014 ruské tajné služby vyvezly z rebelující Ukrajiny fakticky svrženého prezidenta Viktora Janukoviče. Před takřka dvaceti lety do Moskvy uprchl i první prezident samostatného Kyrgyzstánu Askar Akajev poté, co ho svrhla takzvaná tulipánová revoluce. A únikové plány má pak jistě připravena řada dalších včetně běloruského vůdce Alexandra Lukašenka.
Co ale bude s Asadem dál? To, co se všemi vysloužilými a svrženými diktátory. Azyl „z humanitárních důvodů“ bude znamenat život pod stálým policejním dohledem, bude moci nanejvýš vydat své, zřejmě cenzurované, paměti. Pokud by se pak změnil režim v samotném Rusku, bude se Asad muset reálně bát vydání mezinárodnímu soudu, který ho požene k odpovědnosti za jeho zločiny. S tím, že jeho útěk tuto chvíli jen oddálil.
