Hitler byl komunista, Německo je disfunkční stát. Předsedkyně AfD v rozhovoru s Muskem nešetřila bludy
Alice Weidel, šéfka německé krajně pravicové AfD, se ve streamovaném rozhovoru s Elonem Muskem snažila představit svou stranu jako konzervativní a libertariánskou alternativu k tradičním německým politickým silám. Snažila se legitimizovat AfD v očích zahraničního publika, přičemž některé její výroky budí kontroverze.
Podnikatel a nejbohatší muž světa Elon Musk se dále zajímá o evropskou politiku, což vyvolává smíšené reakce. Některé evropské vlády označují jeho angažování a komentáře za nepřátelské a často zavádějící. V poslední době se Musk intenzivně zaměřuje na politické dění v Německu, které 23. února čekají předčasné parlamentní volby. Nyní veřejnost znepokojuje to, že Musk podporuje krajně pravicovou stranu AfD.
Na své sociální síti X sdílel komentáře k tamní politice a zorganizoval streamovaný rozhovor s předsedkyní AfD Alicí Weidel. Během hodiny a čtvrt trvajícího hovoru diskutovali o tématech, jako jsou energetika, migrace, školství, německá historie, víra v Boha nebo dokonce osidlování Marsu.
Naklonit si Muska
Jejich rozhovor nepřinesl žádné nové a nečekané obraty do německé předvolební kampaně, avšak kandidátka na kancléřku v něm pronesla několik kontroverzních tvrzení. První zajímavý výrok padl, když v úvodu představovala AfD a uvedla ji jako konzervativní a libertariánskou politickou stranu, což lze samo o sobě považovat za protimluv.
„Možné to čistě politologicky není, protože jsou to dvě ideje, které se protínají ve věcech, jež by v praxi šly dost těžko uplatnit. Libertarianismus má za cíl velmi slabý a omezený stát, konzervatismus naopak uchovává tradiční hodnoty a stát v tomto vidí jako velmi důležitý,“ říká politolog Aleš Michal z Institutu politologických studií FSV UK. Lze ale pochopit, že politické strany se někdy snaží kombinovat zdánlivě neslučitelné ideologie, aby oslovily širší spektrum voličů. V tomto případě se však Alice Weidel snažila zaujmout mezinárodní publikum a naklonit si konkrétně Elona Muska. “AfD se snaží profilovat jako konzervativní strana a myšlenky radikální pravice uchovává v konzervatismus. O libertarianismu mluví, aby šli na ruku Muskovi a dá se říct, že je to pouze rétorika,“ doplňuje Michal.
Tomu odpovídá i kritika německých médií ze strany Alice Weidel, která podle ní před americkými prezidentskými volbami úmyslně vykreslovala zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa velmi negativně. Musk na její tvrzení pouze přitakal. Podobně se Muskovi chtěla Weidel odvděčit za jeho explicitně vyřčenou podporu AfD, když při rozhovoru kritizovala Evropskou unii, její Nařízení o digitálních službách (DSA) a počínání Evropské komise nazvala cenzorstvím. Narážela při tom na konání Evropské komise, která loni v červenci obvinila Muskovu společnost X z porušení tohoto nařízení kvůli údajnému klamání uživatelů a vyšetřování dosud neuzavřela.
Směrem k mainstreamu
Alice Weidel se snažila v rozhovoru legitimizovat svoji stranu v očích zahraniční veřejnosti, a vykreslit ji jako politický subjekt, který má koaliční potenciál s tradičními stranami německé politiky, jako jsou křesťanští demokraté Friedricha Merze. Svou zemi, po vládách Angely Merkel a Olafa Scholze, Weidel nazvala disfunkčním státem, který nedokáže zajistit ani základní potřeby pro své obyvatele. Celkově bylo zřejmé, že nejde o to zaujmout německé publikum ani nerozhodnuté voliče, ale spíše si zlepšit obrázek na mezinárodní scéně a u lidí blízkých Muskovi, včetně jeho samotného a následně dál požívat jeho podpory. Nelze upřít, že podnikatel a šéf společností Tesla nebo Space X má značný vliv nejen díky své sociální síti X a svými 212 miliony sledujícími, ale taky blízkému vztahu s politiky po celém světě. Jejich rozhovor na sociální síti sledovalo zhruba 200 tisíc lidí, což při dosahu, který Musk umí vygenerovat je poněkud slabé číslo.
Zhruba v půlce rozhovoru Musk otevřel téma německé nacistické minulosti a požádal Weidel, aby se vyjádřila k tomu, že je AfD nazývaná jako krajně pravicová strana. Na to politička znovu zopakovala, že její strana je konzervativní a libertariánská a nikoli extremistická, jak bývá nálepkována. Ovšem Alternativa pro Německo se vyskytuje ve zprávách o extremismu německé kontrarozvědky a některé regionální organizace strany jsou pod drobnohledem tajných služeb. V dubnu 2023 Spolkový úřad pro ochranu ústavy navíc klasifikoval mládežnickou organizaci strany Mladou alternativu (Junge Alternative) jako extremistickou. Obzvláště extremistická je regionální odnož v Durynsku, kterou tamní kontrarozvědka označila za organizaci, jež „je neslučitelná se základním zákonem (spolkovou ústavou) a durynskou zemskou ústavou,“ i loni v květnu. Kvůli této organizaci pak AfD čelí tak závažným kontroverzím, že vedení strany zvažuje její rozpuštění a vytvoření nové struktury i kvůli neonacistickým skandálům či rasistickým výrokům mladých lídrů.
Vzhledem k neonacistickým skandálům působilo v tomto kontextu pozoruhodně, když Alice Weidel v rozhovoru s Elonem Muskem označila AfD za jedinou partaj v Německu, která se staví na obranu židovského obyvatelstva. „Otázka židů je v Německu zásadnější od útoku Hamásu na Izrael v říjnu 2023. AfD se na začátku konfliktu vnitřně rozštěpila ohledně přístupu k Izraeli. Hlavní linie strany ale obhajuje Izrael a tvrdí, že stát má právo se bránit. Ovšem menšinová antisemitská část s tím nesouhlasí,“ říká Aleš Michal.
To, že AfD nemá vazby na neonacismus se Alice Weidel snažila dokládat argumentací, že Adolf Hitler „nebyl konzervativní, nebyl libertarián, byl to komunistický socialista.“ Tímto tvrzením se snažila zdůraznit, že její strana nemá žádné neonacistické vazby, protože by podle ní nedávalo smysl, aby krajně pravicová strana sdílela ideologii s někým, koho považuje prakticky za levicového. Svou argumentaci opřela o tvrzení, že Hitler znárodnil německou ekonomiku, a bylo to tak pouze další snahou, jak AfD posunout k mainstreamu německé politiky v očích zahraničních diváků.
Předčasné volby
Ačkoliv AfD od minulých voleb výrazně posílila a podle předvolebních průzkumů se nyní drží na druhém místě, její cesta k širšímu přijetí stále naráží na historické a ideologické otazníky. Třiadvacátého února Německo rozhodne o novém složení Bundestagu. Sociální demokraté kancléře Olafa Scholze jsou podle předvolebních průzkumů třetí a oproti předchozímu volebnímu výsledku v roce 2021 se propadli o zhruba deset procentních bodů. Zatím v průzkumech jasně dominují křesťanští demokraté Friedricha Merze, podpora krajní pravice u našich západních sousedů roste.
I přes snahu Weidel zastavit démonizaci krajní pravice stále AfD zůstává na okraji politického spektra i jako potenciální koaliční partner pro budoucí vládu. Kandidát na kancléře a lídr lidovců Merz odmítl v pátečním rozhovoru pro ARD, že by CDU spolupracovala s „xenofobní, antisemitskou stranou, která má ve svých řadách pravicové extrémisty a která flirtuje s Ruskem“ a svůj slib údajně hodlá dodržet.
