Vydání Okamury k policejnímu šetření a čtyři žaloby na ministerstvo vnitra. Jak si SPD hraje se zákonem?
Policie momentálně prošetřuje Tomia Okamuru, podezírá ho ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti. Poslanecká sněmovna totiž šéfa hnutí SPD ve středu vydala k trestnímu stíhání. Hnutí zároveň vede soudní spory s ministerstvem vnitra kvůli opětovnému označení strany za xenofobně populistický subjekt.
Pražská policie požádala sněmovnu o vydání Okamury k trestnímu stíhání na začátku roku kvůli plakátům kampaně před loňskými krajskými volbami, na kterých byl zobrazený muž tmavé pleti se zakrváceným nožem s nápisem: „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší chirurgové z dovozu. Stop migračnímu paktu EU!“ Problematický je i plakát se dvěma romskými dětmi s nápisem: „Říkají, ať chodíme do školy, ale naši to maj na háku…“
Zatímco Okamura plakát označuje za srandu a alegorii, policie politika podezírá z podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Ve středu v noci Okamuru sněmovna ke stíhání vydala.
„Je to politický proces na základě trestního oznámení z vládní koalice. Já to neodvolám, já si za tím plakátem stojím. Fialova vláda včetně Pirátů podepsala migrační pakt EU, má začít platit za necelé dva roky pro Českou republiku. A já chci prostě bezpečnou Českou republiku a chci taky svobodu slova, protože tady nechci žádné nelegální africké a muslimské migranty, které nám sem budou na základě migračního paktu přerozdělovat,“ uvedl Okamura v rozhovoru pro Radiožurnál.
Dodal, že on kvůli svému japonskému původu má s rasismem každodenní zkušenosti a plakáty s ním nemají nic společného. Za podněcování nenávisti mu v případě obvinění hrozí šest měsíců až tři léta vězení. „Případ je ve fázi prověřování pro podezření ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Věc řešíme na základě asi deseti trestních oznámení. Trestní řízení je ze zákona neveřejné, proto k němu nelze sdělit nic bližšího,“ sdělil Reflexu mluvčí pražské policie Jan Daněk.
Plakáty se dostaly před Ústavní soud
S kampaní koalice SPD, Trikolora a PRO kromě Prahy měli problém i lidé v jednotlivých krajích, mimo jiné třeba v Moravskoslezském či Jihočeském. Stěžovatelé v čele s advokátkou Pavlou Krejčí uváděli, že kampaň byla neslučitelná s hodnotami demokratického právního státu, a jejich stížnosti se dostávaly i před jednotlivé krajské soudy, které ale nevyhověly návrhům o zneplatnění voleb.
Stížnosti z Moravskoslezského kraje pak loni v listopadu zamítl Ústavní soud kvůli zjevné neopodstatněnosti s tím, že nelze stranu trestat za vedení volební kampaně, protože etická a morální rovina nestačí ke zpochybnění volby kandidátů. „Ústavní soud také nebude hodnotit obsah volební kampaně koalice SPD, Trikolora a PRO. Důvodem je zejména to, že jej nehodnotil ani krajský soud, který dospěl k závěru, že stěžovatelčině návrhu na neplatnost voleb nelze vyhovět, neboť neobsahuje tvrzení o tom, jak mělo namítané porušení zákona hrubě ovlivnit výsledek voleb,“ napsal senát ÚS v usnesení.
Žaloby na ministerstvo
SPD ale zákon zná i z druhé strany. Podalo již celkem čtyři žaloby na ministerstvo vnitra. Všechny mají stejnou podstatu: resort hnutí zahrnul do zpráv o extremismu, konkrétně těch za druhá pololetí let 2020 a 2022, celého roku 2022 a prvního pololetí 2023.
„Podstatou všech čtyř žalob je nesouhlas hnutí SPD s tím, že je toto hnutí v dotčených zprávách vůbec uváděno a je zde označeno či řazeno ke xenofobně populistickým uskupením. Hnutí SPD také tvrdí, že nenaplňuje definiční znaky subjektu šířícího předsudečnou nenávist. Ze všech těchto důvodů považuje postup MV ČR vůči hnutí SPD za nezákonný a žádá vyřazení z těchto zpráv a omluvu,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Nyní probíhá soudní řízení u Obvodního soudu pro Prahu 7 v případu Zprávy o extremismu a předsudečné nenávisti na území České republiky v roce 2022. Další jednání bylo tento čtvrtek. „Nadále bylo možné sledovat předsudečně nenávistné projevy v rámci xenofobně populistické scény. Objevovaly se antisemitské konspirační teorie, novinkou se staly výpady proti Ukrajincům. Projevy protimuslimské, protimigrantské a anticiganistické byly spíše na ústupu. Dominanci v tomto spektru si udrželo hnutí Svoboda a přímá demokracie. To nicméně upozadilo xenofobní témata a věnovalo se přednostně jiným společenským otázkám, včetně ruské okupace části Ukrajiny,“ napsalo ministerstvo ve zprávě.
Právě proti této pasáži se hnutí ohradilo. „I jiné subjekty, nejen ministerstvo vnitra označují SPD za extremisty a rasisty a nevztahuje se to jen na zprávu žalované strany,“ argumentoval obhájce Lubomír Janků z Odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra při čtvrtečním jednání. Protože krátce před jednáním byly soudu doručeny další podklady, bylo stání odročeno na 13. května.
Ministerstvo vnitra je ale přesvědčeno, že na základě předložených důkazů soudy uznají, že postup resortu byl v souladu se zákonem. „MV ČR tvrdí a na základě předkládaných důkazů o projevech a vystupování členů hnutí dokazuje, že hnutí SPD je subjektem, jehož představitelé šíří a podporují šíření předsudečné nenávisti, a že tedy naplňuje důvody pro uvedení v předmětných zprávách o extremismu,“ podotkla Malá.
Nicméně Obvodní soud pro Prahu 7 loni v dubnu nařídil ministerstvu se omluvit a zveřejnit omluvu na svých webových stránkách. Resort se odvolal a pražský Městský soud rozhodnutí zrušil kvůli nevhodně zhodnoceným důkazům. Vrátil tak případ k opětovnému projednání prvoinstančnímu soudu.
Bude další žaloba?
Ministerstvo vnitra si ovšem koleduje o další žalobu ze stejného důvodu novou Zprávou o extremismu za 2. pololetí 2024, kterou zveřejnilo dnes. Hnutí opět zařadilo mezi xenofobně populistické subjekty právě kvůli plakátům kampaně před krajskými volbami.
„Krajský soud v Brně k ní uvedl, že ‚v daném případě se jednalo o kampaň jednoduše pitomou, morálně pokleslou, se svými xenofobními, rasistickými a diskriminačními prvky přesahujícími meze elementární slušnosti a v konečném důsledku podceňující míru inteligence voličů, na které snad měla zacílit, což na straně druhé mnohé vypovídá o samotném volebním subjektu, který takovou kampaň používá ve volební soutěži, jeho vztahu k základním principům politické soutěže v demokratické společnosti a nepochopení základní role politických stran, které slouží zejména k agregaci a artikulaci relevantních zájmů ve společnosti, nikoliv k hypertrofování domnělých hrozeb, vyvolávání pocitu strachu a rozdmýchávání nenávisti ve společnosti, soud připomíná, že možnosti volebního soudu jsou poměrně limitované‘,“ uvádí ministerstvo ve zprávě.
Ústavní soud také loni v červnu rozhodl, že se Reflex nemusí Okamurovi omlouvat za přezdívku Pitomio. Kritizovaná osoba totiž může být podle ÚS karikovaná různými způsoby, včetně parodie na jméno. Kritizovaný by ale neměl být samoúčelně a cíleně zesměšňován. „Obecné soudy při opětovném posouzení věci dostatečně odůvodnily, že zesměšnění nebylo samoúčelné, ale bylo součástí oprávněné (byť ostré a velmi expresivní) kritiky. Účel byl zde zjevný, a to upozornit na kontroverzní názory a postoje stěžovatele, případně vyjádřit kritiku vůči jeho snaze být zvolen prezidentem republiky,“ přiblížil ÚS.
