Pravda o švýcarském referendu o udělování občanství: Týkalo se jen 0,1 procenta cizinců, co tam žijí
Ani zajímavý titulek v médiích a na sociálních sítích nemusí přinést informaci, která je pravdivá. Dost často je pouze přání otcem myšlenky. Něco podobného se stalo v neděli, kdy celý svět, včetně Česka, psal o tom, že Švýcaři v referendu odhlasovali zjednodušení udělování občanství a že antiimigrantské strany byly poraženy. Podívejme se ale, co se stalo, protože v tomto případě lžou všechny strany.
Po dlouhých tahanicích se v neděli uskutečnilo ve Švýcarsku referendum, které dle vládního návrhu umožní zjednodušující proceduru udělování občanství imigrantům třetí generace do 25 let. Návrh sice prošel, ale většiny cizinců v zemi se netýká, jak by se mohlo zdát ze včerejších bombastických titulků.
Ve Švýcarsku žije v současnosti 8,4 milionu obyvatel a z toho je 25 procent cizinců, což je jedno z největších zastoupení na celém světě. Jenže získat v zemi helvetského kříže občanství je hodně složité a trvá to dlouho. Naprostá většina lidí s cizím původem ho pořád nemá a to dokonce ani tehdy, když se už narodili ve Švýcarsku. Nedělní referendum se týkalo pouze kolem 25 tisíc lidí, jednalo se o možnost udělení občanství imigrantům třetí generace a jen lidem do 25 let.
Je samozřejmě podivné a nepochopitelné, že občanství nemají ani lidé z třetí generace, přitom podmínkou jeho udělení je, že už někdo z jejich prarodičů se ve Švýcarsku narodil, či už má místní občanství. Ne rodič, ale dokonce prarodič. To je situace ve světě ojedinělá.
Když se ale referendum týká pouhých 25 tisíc lidí z 2,1 milionu, tak o skutečném zjednodušení udělování občanství imigrantům se vůbec nedá hovořit.
Antiimigrantská Švýcarská lidová strana, která získala v posledních volbách v roce 2015 až 29,4 procenta hlasů a vyhrála (je ovšem pořád v opozici), rozjela před referendem velkou kampaň, ve které hovořila o ohrožení země islámem a doporučovala proto svým příznivcům i dalším občanům hlasovat „ne“. Což o to, radikální islám je dnes skutečně pro Evropu velkým ohrožením, jenže 60 procent z těch 25 tisíc mladých lidí, o kterých se v neděli rozhodovalo, jsou potomci Italů, převážně katolíci.
Ze zbylých 40 procent tvořili většinu potomci imigrantů z Balkánu a Turecka. Zde muslimové převažují, ale celkově hovoříme v případě tohoto referenda o počtu muslimů v řádu několika tisíc osob.
Lidová strana navíc tvrdila, že referendum umožní získat občanství lidem většinou mimoevropského původu. Jak plyne z výše popsaných čísel, ani to není pravda.
Navíc švýcarské občanství není možné udělit, pokud člověk neumí místní jazyk (v této zemi jsou čtyři oficiální – němčina, francouzština, italština a rétorománština), nechodil zde do školy, nemá zde trvalý pobyt a neprokázal loajalitu k zemi. Podmínek je hodně a musí je splnit i vyznavač islámského náboženství. Jinak má, prakticky doživotně, smůlu. To je velký rozdíl od Francie, Belgie či Německa.
Problém s migrací, radikálním islamismem a z toho někdy plynoucím terorismem má současná Evropa obrovský. Bohužel se neřeší tak, jak by měl. Vymýšlet by si ale u toho neměla žádná strana názorového spektra. V případě nedělního švýcarského referenda se o to pokusili jak odpůrci (ti před hlasováním), tak příznivci migrace (ti hlavně po hlasování).
